Stovka nejlepších (42.): Seabrook si na čtvrtý pohár ještě počká, sám si ale nemusí nic vyčítat

Hokejisty NHL můžete vidět vykonávat spoustu rozličných aktivit, jen málokterá ovšem je tak bizarní jako ta, do které se zapojil Brent Seabrook, hvězdný bek Chicaga Blackhawks. Sledovat načesaného Kanaďana, kterak se ve společnosti basketbalové legendy Scottieho Pippena snaží zasáhnout pestrobarevné kyblíky červeným míčkem, zatímco jej povzbuzuje klaun Bozo, je k nezaplacení.

Na principu dětské hry o hodnotné ceny každý další trefený kyblík přináší lepší výhru. A tak se Seabrook postupně probíjí přes stolní hru Twister (to kdyby se chtěl se spoluhráči před zápasem v kabině protáhnout) či dánské silonky (soudě při zběžném pohledu, erudovanější opravte mě). Když poté trojnásobný vítěz Stanleyova poháru míjí pátý „pohárek“, přichází na pomoc Pippen. 

Všichni se dobře baví, dokonalá maškaráda. Snad ještě lepší než ty, které ve svých „late night show“ předvádí Jimmy Fallon. Ať už jde o rozcuchání dokonalé kštice prezidentského kandidáta Donalda Trumpa či střílení malých koláčů, chcete-li pájů na Henrika Lundqvista, švédského gólmana newyorských Rangers. Seabrook ve studiu působí jako kliďas, profík.

Ten samý pocit z něj vyřazuje na ledě. Jak nedávno psali v The Hockey News, když Mike Brophy sestavoval fiktivní kanadské „béčko“ pro Světový pohár, málokdo si to uvědomuje, ale Seabrook je jedním z nejlepších všestranných beků v NHL. Na velké šaškárny si nepotrpí, není mistrem brilantních kliček ani divokých ofenzivních ztečí. Dominuje hlavně ve vlastním obranném pásmu, navíc solidně podporuje útok.

Díky ráně, která straší soupeřovy brankáře, se hodí do přesilových her. Ostatně tam vypomáhá i rozvahou a přesnou přihrávkou. Pravě ta mu pomáhá při oslabení i za velkého tlaku protivníka rychle dostat puk do bezpečí. Na tváři má přitom stále stejný výraz. Ne snad vyloženě vyklidněný, nicméně ze Seabrooka vyzařuje sebejistota. Ne nadarmo patří k páteří zlaté generace Chicaga Blackhawks.

Je jedním z mála, kdo pamatuje režim nejen Bowmanova, ale i Tallonova předchůdce. To Bob Pulford jej draftoval a Tallon jej posléze s chutí zapracoval do rodícího se mužstva trojnásobných šampiónů a každoročních uchazečů o Stanley Cup. Seabrook si za tu dobu prošel ledasčím, občas se o jeho kvalitách pochybovalo, zejména když zrovna pokulhávala jeho produktivita.

Letos ale proti němu nikdo nemůže říct křivého slova. Minimálně v základní části hrál naprosto exkluzivně. Že Chicago potopí odchod Johnnyho Oduyi? Ale kdepak, Černí jestřábi i bez švédského zadáka disponovali solidní defenzívou, největší hvězdy pak zabraly ještě více než kdykoliv předtím. To platí hlavně pro Seabrooka, rodáka z Richmondu.

Vytvořil si nové střelecké maximum, když poprvé překonal metu deseti branek (dal jich rovnou 14), „osobák“ si vytvořil také v nasbíraných bodech, dosavadní strop (48) posunul o jedno patro blíže padesátce. Metrákový pořízek, jemuž do dvou metrů mnoho neschází, zkrátka válel. Vyplatil se do posledního dolaru a jasně dokazoval, že si osmiletou smlouvu na 55 milionů dolarů, kterou podepsal krátce před startem sezóny, zaslouží.

Ani v play-off nezklamal. Když se v napínavé sérii proti St. Louis Blues, jedné z nejlepších minimálně poslední pěti, deseti let, opřel do puku a propálil Briana Elliotta, zapsal se do klubových dějin. Žádný jiný bek Chicaga Blackhawks nedal ve vyřazovacích bojích tolik branek, Seabrook si zrovna připsal dvacátou a odpoutal se od Douga Wilsona a Boba Murrayho.

Na konci série přesto musel uznale stisknout ruku zástupu Bluesmanů, St. Louis byli v thrilleru šťastnější, o kousek lepší. Seabrook a spol. nezdolali ani jeden ze čtyř kyblíků, které slibovaly, stejně jako v televizní hře, stále lepší výhru. Nejprve zdolání rivalů, poté postup do konferenčního finále, posléze pokušení dotknout se Campbellovy mísy a na závěr pití šampaňského z nejcennější trofeje hokejové světa.

Seabrook z ní pil již třikrát. Zopakuje si to ještě někdy? Na Pippenovu pomoc v tomto případě spoléhat nemůže.

58. díl: Max Pacioretty
57. díl: Corey Perry
56. díl: Marc-Édouard Vlasic
55. díl: Taylor Hall
54. díl: Ryan McDonagh
53. díl: Cory Schneider
52. díl: Aleksander Barkov
51. díl: David Krejčí
50. díl: Alex Pietrangelo
49. díl: Martin Jones
48. díl: Filip Forsberg
47. Ryan Kesler
46. Pavel Dacjuk
45. Dustin Byfuglien
44. díl: Gabriel Landeskog 
43. díl: Jevgenij Kuzněcov
42. díl: John Klingberg
41. díl: Henrik Lundqvist
40. díl: Mats Zuccarello
39. díl: Tyler Johnson
38. díl: Kevin Shattenkirk
37. díl: Matt Duchene
36. díl: Ryan Getzlaf
35. díl: Jason Spezza
34. díl:Jack Eichel
33. díl: Jakub Voráček
32. díl: Brian Elliott
31. díl: Dylan Larkin
30. díl: Brandon Saad
29. díl: Shayne Gostisbehere
28. díl: Mark Stone
27. díl: Ondřej Palát
26. díl: Andrew Ladd 
25. díl: Alex Steen
24. díl: Adam Henrique
23. díl: Henrik Zetterberg
22. díl: Corey Crawford
21. díl: Nick Foligno
20. díl: Sean Monahan
19. díl: Roberto Luongo
18. díl: TJ Oshie
17. díl: Henrik Sedin
16. díl: Daniel Sedin
15. díl: Kyle Okposo
14. díl: Marián Hossa
13. díl: Tomáš Plekanec
12. díl: Patrick Sharp
11. díl: David Backes 
10. díl:Carey Price
9. díl: Max Domi
8. díl: Jonathan Drouin
7. díl: Nathan McKinnon
6. díl: Devan Dubnyk
5. díl: Ryan Nugent-Hopkins
4. díl: Boone Jenner
3. díl: Keith Yandle
2. díl: Mark Scheifele
1. díl: Jeff Carter  

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter