Stovka nejlepších (49.): Barkova brzdilo vlastní tělo, účinněji než bezradní soupeři

Křížek, čtverec, kolečko a trojúhelník. Snad každý malý hokejista vyrůstal při mačkání těchto tlačítek pravačkou a kroucení analogovou páčkou levou rukou. Minimálně z té současné generace, která vládne NHL. Někteří z nich hrají dodnes. Nejinak tomu bylo a je v případě Saši Barkova, hvězdného finského centra, který v posledních dnech při přípravných zápasech na Světový pohár jasně ukazuje, kdo bude hrát v příštích letech na Floridě prim.

Láska Barkova k hokejovým videohrám se naplno projevila, když se hlasovalo o tom, kdo svou tváří ozdobí obálku NHL 17. Nejnovější díl slavné série od EA Sports sice nakonec láká fanoušky na rozjásaný obličej Vladimira Tarasenka, nicméně i dvorní nahrávač Jaromíra Jágra se těšil velké podpory fanoušků. A sám své příznivce vydatně k zasílání hlasů povzbuzoval, z běžné ankety učinil "finskou horečku".

Ano, tolik chtěl být na obálce. Možná vám, to přijde jako malichernost, ale spoustu hokejistů jednoduše se zmíněnou videohrou pojí až nostalgické pouto. Obdivovali hráče, kteří na ně zírali z plastikové schránky, ať to byl Eric Lindros, Mario Lemieux či Markus Näslund. Hodiny strávili tím, že za oblíbený tým, zpravidla postavený na míru a doplněný o největší idoly, dávali góly kamarádům či počítači.

Dostat se jednou na tu plastikovou schránku? To musí být dětský sen stovek tisíců hokejistů. Jen některým se ovšem může splnit. A Barkov byl tak blízko... V jednadvaceti letech má ale ještě spoustu aktivní kariéry před sebou a třeba je jen otázkou času, kdy se mu milé přání splní. Mimochodem, jednadvacet je Barkovovi teprve chvilku, narozeniny oslavil zkraje září. Ve stejný den jako floridský kouč Gerrard Gallant.

Ač společný den narozenin rozhodně nebude tím důvodem, nutno podotknout, že Barkov se rychle stal oblíbencem uznávaného trenéra. Jak by také ne. Je rychlý, silný, kreativní i obětavý. Na ledě zvládá vše, útočit i bránit, ne nadarmo jej Jaromír Jágr během sezóny 2015-16 označil za nejužitečnějšího hráče Cats. Florida stála na formaci rodáka z Tampere, v jehož žilách koluje i poctivý díl ruské krve. Má ji po tátovi.

Věděli jste,že...  Barkov letos jako první hráč Panterů od roku 1999, kdy se stejně blýskl PAvel Bure, rozhodl vítězným gólem tři lforidské mače za sebou? 

Barkovův otec Alexander hrával za národní tým Sborné, byl respektovaný útočník. Překročit takový stín není snadné, Brett Hull, Paul Stastny, Alex Steen a další o tom vědí své, nicméně Saša by mohl být ještě výrazně lepším forvardem. Dokonale pasuje do dnešního světa, který od hráčů vyžaduje preciznost ve všech směrech. Jediné, co může oporu Panterů zastavit, je zdraví. Do cesty se mu již přimotává.

V minulém ročníku jej připravilo zlomené zápěstí i zranění v horní části těla, nejspíše otřes mozku (po únorovém střetu s Justinem Abdelkaderem), o 16 utkání. Floridská hra najednou vypadala jinak, bezzubě. Jágr si stěžoval, na Abdelkadera se hodně zlobil. "Tohle se musí pískat." Pro něj i celý tým ale bylo zásadní, že se Barkov brzy vrátil a pomohl k suverénní jízdě za prvním místem v divizi i návratem do play-off.

"Jestli to nevíte, tak já jsem jeho kouč samostatných nájezdů," Shawn Thornton

Tam nezářil, byť rozhodně nepohořel. Nemusel poslouchat tvrdou kritiku jako jeho starší parťák. Chuť si spravil na MS, kde se potěšil po skvělém výkonu svém i kompletního mužstva Suomi za stříbra. Teď bude na Světovém poháru usilovat o další kolektivní úspěch. O ty mu jde, individuální trofeje jej neberou. Byť, jak k němu dokonale pasuje, za nominace uctivě děkuje a váží si jich. Letos se mohl stát největším gentlemanem v NHL.

Lady Byng Award mu unikla. Hlasování o tom, kdo bude tváří NHL 17, také nevyšlo. Sezónu komplikovala zranění, konec v play-off přišel brzy, navíc proti hratelnému soupeři. Uplynulý ročník nebyl jednoduchý. Snad přijdou zdařilejší. Minimálně šest jich bude následovat ještě na Floridě, s Pantery totiž v lednu podepsal dlouhodobou smlouvu se stropovou zátěží 5,9 milionu dolarů. A to byl ještě hodně skromný.

Takového hráče totiž musí vzkvétajícímu klubu ze Sunrise závidět každý generální manažer v NHL.

51. díl: David Krejčí
50. díl: Alex Pietrangelo
49. díl: Martin Jones
48. díl: Filip Forsberg
47. Ryan Kesler
46. Pavel Dacjuk
45. Dustin Byfuglien
44. díl: Gabriel Landeskog 
43. díl: Jevgenij Kuzněcov
42. díl: John Klingberg
41. díl: Henrik Lundqvist
40. díl: Mats Zuccarello
39. díl: Tyler Johnson
38. díl: Kevin Shattenkirk
37. díl: Matt Duchene
36. díl: Ryan Getzlaf
35. díl: Jason Spezza
34. díl:Jack Eichel
33. díl: Jakub Voráček
32. díl: Brian Elliott
31. díl: Dylan Larkin

30. díl: Brandon Saad
29. díl: Shayne Gostisbehere
28. díl: Mark Stone
27. díl: Ondřej Palát
26. díl: Andrew Ladd 
25. díl: Alex Steen
24. díl: Adam Henrique
23. díl: Henrik Zetterberg
22. díl: Corey Crawford
21. díl: Nick Foligno
20. díl: Sean Monahan
19. díl: Roberto Luongo
18. díl: TJ Oshie
17. díl: Henrik Sedin
16. díl: Daniel Sedin
15. díl: Kyle Okposo
14. díl: Marián Hossa
13. díl: Tomáš Plekanec
12. díl: Patrick Sharp
11. díl: David Backes 
10. díl:Carey Price
9. díl: Max Domi
8. díl: Jonathan Drouin
7. díl: Nathan McKinnon
6. díl: Devan Dubnyk
5. díl: Ryan Nugent-Hopkins
4. díl: Boone Jenner
3. díl: Keith Yandle
2. díl: Mark Scheifele
1. díl: Jeff Carter  

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter