Stovka nejlepších (52.): Jones již žádného učitele nepotřebuje, Žraloci našli krále brankoviště

"Upřímně, podle mě je to nejlepší gólman v NHL," tvrdil Joe Thornton, jeden z tahounů San Jose Sharks během finále Západní konference. A značnou porci hokejové veřejnosti o tom také přesvědčil, i my si pohrávali s myšlenkou, že výborně chytající Martin Jones dorůstá v druhého Carey Price. Právě s ním jej srovnávala lotyšská brankářská legenda Arturs Irbe, svého času trumfové eso San Jose Sharks. "Čím déle jej sleduji, tím více se mu podobá. Ta ladnost pohybu je obdivuhodná." Nyní můžeme s klidem říct, že na Price Jones zřejmě ještě nemá, nicméně definitivně lze prohlásit, že sázka Douga Wilsona vyšla.

Pro Jonese se rozhodl, ačkoliv měl vytáhlý Kanaďan odchytáno jen 34 zápasů a na Stanley Cup, se kterým dodnes pózuje na svém twitterovém účtu, si sáhl jen jako náhradník Jonathana Quicka. Všichni Wilsona varovali, že jde do rizika, jenže už v říjnu loňského roku začínalo být jasné, že v San Jose trefili do černého. Puky totiž končily za Jonesovými zády jen sporadicky a my jsme psali oslavné texty o tom, jak si na něm soupeři lámou zuby. Rodák ze Severního Vancouveru se stal vzorovým příkladem mnohdy přehlížené práce skautů.

Právě ti přemlouvali Wilsona, aby Jonese podepsal. "Patří jim za to velký dík, že na tak malém vzorku zápasů dokázali rozpoznat jeho potenciál," děkoval jim v průběhu play-off hlavní kouč Peter DeBoer, který měl cestou do finále Stanley Cupu vskutku luxusní výběr mezi gólmany. Buď mohl do brankoviště poslat Jonese, nebo čerstvou akvizici Jamese Reimera. "Je to až zbytečný přepych," uvědomoval si. Až do 21. května nemusel nad volbou, koho nasadit, vůbec uvažovat. Do té doby byl Jones perfektní, poté se ukázalo, že i on je jen člověk.

Od St. Louis Blues dostal čtyři góly z 19 střel, najednou zarezenovala vzpomínka na laciný gól od Joriho Lehtery, a do klece se podíval Reimer. Nikdo to ale Jonesovi nevyčítal, po dvou nulách za sebou si zkrátka vybral slabší den, což se stává i těm největším ikonám. Vždyť Dominik Hašek jednou inkasoval osm gólů, shodou okolností právě od Žraloků. Jones měl za sebou navíc výborné období, kdy Sharks pomohl zlomit komplex z LA Kings a své bývalé spoluhráče, včetně Quicka, od něhož se mohl jako od záviděníhodného profesora dlouho učit, poslal na dovolenou.

Ostatně také Quick si uměl vybrat slabší momenty a to do konce i při památných triumfech Králů. V roce 2012 inkasovala opora Los Angeles gól ze středního pásma od arizonských Kojotů. Ve stínu celkového vítězství to ale mohlo být všem jedno. Jones vyřadil i svého velkého kamaráda Tylera Toffoliho. Právě s ním se před sezónou svezl na laně a jako by tenhle okamžik naznačil průběh celého ročníku: byla to jedna velká jízda. Jen se zasekla k nelibosti fanoušků San Jose těsně pod vrcholem, stříbrný pohár skončil v náruči Sidney Crosbyho.

Jones dělal, co mohl. Aby Sharks vyhráli, musel předvést alespoň 40 úspěšných zákroků. Povedlo se mu to dvakrát, tuplovaně potvrdil, že je skutečně extratřídou. První matchball pittsburghských Tučňáků odvrátil 46 lapenými kotouči a psalo se o skvostném výkonu. Ve finále zlikvidoval 191 z 205 střel, často řešil opravdu složité situace a vytáhl několik zásahů z kategorie neuvěřitelných. Jak řekl DeBoer, to on prodloužil sérii na šest utkání. "Byl senzační v každém zápase. Díky němu jsme měli šanci bojovat o Stanley Cup."

Ve finálové sérii skutečně připomínal Price. Byl dominantní. Jen síla soupeře se jevila příliš velká. Navzdory tomu, že jej Crosby a spol. dostali pod drtivou palbu, udržel úspěšnost zákroků za celé play-off na 92,3 %. Slušné? V roce 2006 stačila horší číslo Camu Wardovi k zisku šampiónského prstenu i Conn Smythe Trophy. Jones se nedočkal žádné odměny, nezahraje si ani na Světovém poháru. Kanada ale zase klidně spí, ví, kam může sáhnout. Po časech, kdy se mluvilo o krizi její brankářské školy, má vítěze Veziny, Stanley Cupu i hrdinu vyřazovacích bojů.

Ano, tím třetím je právě Jones. “Bylo to jedno z nejlepších gólmanských představení ve finále Stanley Cupu všech dob," smekl před ním DeBoer. Mistr světa z pražského šampionátu všem jasně ukázal, že již nemusí poslouchat profesora Quicka a že by býval neudělal dobře, kdyby zasedl do žákovských lavic u bostonských Medvědů a sledoval přednášky docenta Tuukky Raska. Ne, dozor nepotřebuje, byť jeho rodiče byli zkraje ročníku 2015-16 jiného názoru a poctili jej návštěvou. A Jones si toho vážil. stejně jako mu byla vzácná Quickova škola.

48. díl: Filip Forsberg
47. Ryan Kesler
46. Pavel Dacjuk
45. Dustin Byfuglien
44. díl: Gabriel Landeskog 
43. díl: Jevgenij Kuzněcov
42. díl: John Klingberg
41. díl: Henrik Lundqvist
40. díl: Mats Zuccarello
39. díl: Tyler Johnson
38. díl: Kevin Shattenkirk
37. díl: Matt Duchene
36. díl: Ryan Getzlaf
35. díl: Jason Spezza
34. díl:Jack Eichel
33. díl: Jakub Voráček
32. díl: Brian Elliott
31. díl: Dylan Larkin

30. díl: Brandon Saad
29. díl: Shayne Gostisbehere
28. díl: Mark Stone
27. díl: Ondřej Palát
26. díl: Andrew Ladd 
25. díl: Alex Steen
24. díl: Adam Henrique
23. díl: Henrik Zetterberg
22. díl: Corey Crawford
21. díl: Nick Foligno
20. díl: Sean Monahan
19. díl: Roberto Luongo
18. díl: TJ Oshie
17. díl: Henrik Sedin
16. díl: Daniel Sedin
15. díl: Kyle Okposo
14. díl: Marián Hossa
13. díl: Tomáš Plekanec
12. díl: Patrick Sharp
11. díl: David Backes 
10. díl:Carey Price
9. díl: Max Domi
8. díl: Jonathan Drouin
7. díl: Nathan McKinnon
6. díl: Devan Dubnyk
5. díl: Ryan Nugent-Hopkins
4. díl: Boone Jenner
3. díl: Keith Yandle
2. díl: Mark Scheifele
1. díl: Jeff Carter  

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter