NHL.cz na Facebooku

Cesty do NHL: František Musil – za svobodou concordem a se zdravicí pilota

2. ledna 8:30

Jiří Lacina

Původně byl v hledáčku Detroitu Red Wings, kteří o něm po MS 1983 referovali jako o „jednom z nejlepších mladých obránců na šampionátu“. Na svou dobu velmi dobře rostlý (191 cm), silný, jako stvořený pro zámořský hokej. Češi už tou dobou odcházeli do NHL legálně, což se ale netýkalo mladého Musila. Tomu bylo předurčeno strávit ještě minimálně deset let v dráty ohraničeném Československu.

Red Wings se proto báli a odmítli obětovat na talentovaného Čecha Polanem doporučenou draftovou volbu. Nechtěli opakovat chybu Buffala s Jiřím Dudáčkem, který šel o dva roky dřív v prvním kole. Objekt jejich zájmu totiž nejevil ani nejmenší náznak chuti emigrovat a naivní snaha dohodnout se s tuzemským hokejovým svazem vyzněla pochopitelně do prázdna.

Dudáčka chtěl hlavně Scotty Bowman, nezjistil si ale nic o jeho rodinném pozadí. Hokejistův otec byl vysoký funkcionář komunistické strany. Nelegální odchod proto nepřicházel v úvahu a pro klub to byla zbytečná ztráta vysoké draftové volby.

Myšlenky na Musila se v roce 1983 přesto nevzdávali, chtěli po něm sáhnout po Yzermanovi a Lambertovi ve třetím kole. Váhavost se nevyplatila. Předběhla je Minnesota North Stars, jež po Čechovi sáhla ze 38. místa. Polano byl naštvaný a údajně trochu ze vzteku pak vzal jiného Čecha, jehož původně v užším výběru neměl. V pátém kole si zamluvil Petra Klímu.

Pro emigraci bylo potřeba dozrát a najít vhodné podmínky. Čas plynul. Zatímco Klíma se zranil, Musil mezitím stihnul zlato na pražském světovém šampionátu v roce 1985. Pardubický odchovanec, v té době na vojně v Jihlavě, byl jedním z benjamínků Bukačova výběru, který potěšil domácího fanouška prvním titulem od roku 1977. Ve dvaceti letech v něm patřil k nejmladším.

Chci odejít. Teď. Rozumíte?

Prakticky od draftu se Klíma s Musilem doma doslova dusili ve vlastní šťávě. Přihlíželi tomu, jak v roce 1984 odešel ještě před nástupem na vojnu Petr Svoboda. Při vzájemných zápasech se Sověty konkrétně těmto dvěma často tekly nervy. „Byli to špinavci. Bylo fakt náročné hrát proti nim čistě, když se soupeř choval tak podle,“ popisoval svůj odpor k hráčům východního bloku Klíma.

Několikaleté úvahy o tom, kdy odejít, došly v případě Musila svého konce v létě 1986. V domě hráčského agenta Riche Wintera zazvonil jedné horké noci telefon, kde mu nervózní hlas sdělil: „Chci odejít. Musí to být teď. Rozumíte?“

Číslo mu dal Musilovi Miroslav Malý, bývalý Winterův svěřenec, se kterým se český bek seznámil během reprezentačního zájezdu do Německa. Cestu za svobodou zvolil skrz Jugoslávii, kde byl s přítelkyní na dovolené. Ta o jeho záměru do poslední chvíle nevěděla.

Winter přiletěl druhý den do Itálie a najal si tam auto. Okamžitě přivolal generálního manažera North Stars Lou Nannea. Ten si původně pohrával s myšlenkou prostě naložit Musila do kufru auta a provézt ho na západ tak. Po dlouhých debatách s mladým Winterem a poradě s mezinárodním komisařem pro uprchlíky v Bělehradu nakonec zvolili opatrnější postup.

Po několika dnech úskoků a napjatých jednání se přesunuli do Londýna, kde čekali na vstupní víza do USA. „Když se rozhodnou odejít, nemají cesty zpět,“ vzpomínal na ty okamžiky agent. „Slyšel jsem ho mluvit s jeho matkou po telefonu a uvědomoval si, že Frank v tu chvíli nemá žádnou záruku, že svou rodinu ještě někdy uvidí. To bylo těžké si jen představit.“

Dámy a pánové, na palubě letadla je uprchlík

Odlet do Ameriky letadlem Concord měl svoje kouzlo. Pilot znalý Musilova příběhu jej oficiálně pozdravil skrze mikrofon pro všechny na palubě. Bouchlo několik lahví šampaňského, Nanne, Winter i jednadvacetiletý rodák z Pardubic si společně připili na zdar akce.

Krátce nato už byli v americkém Minneapolisu, kde společně uspořádali tiskovou konferenci. „Nezamýšlel jsem ztratit rodiče. Nechci zapomenout ani na svou zemi, ale chci hrát NHL,“ vysvětlil po příletu do Ameriky přítomným Musil.

S sebou jen dvě trička, dvoje kalhoty a kartáček na zuby. Ihned navštívil kamaráda Petra Klímu, který už se v Detroitu slušně zabydlel. Viděl dům s bazénem, v garáži porsche a spokojenou dvojici starající se o tři psy. Čtyři měsíce nato přiletěla za Musilem přítelkyně Andrea Holíková, dcera hokejisty Jaroslava Holíka, sestra Roberta, který v roce 1990 odlétal za zámořským hokejem už bez jakýchkoli omezení a obav.

Svou pouť po NHL zahájil František Musil v Minnesotě, kde strávil něco přes čtyři roky. Defenzivně orientovaný bek s ostře řezanými rysy nesbíral hromady bodů, obranné povinnosti si ale plnil s odpovědností a důrazem sobě vlastním.

Po Minnesotě North Stars, kde ve druhé sezóně posbíral přes 200 trestných minut, hrál ještě za Calgary, Ottawu a Edmonton. V 797 zápasech základní části nasbíral 140 bodů (34+106).

Předešlé díly:

Cesty do NHL: S požehnáním soudruhů či na paragraf opuštění republiky
Cesty do NHL: Václav Nedomanský – první emigrant a druhý Čech v Síni slávy
Cesty do NHL: Miroslav Fryčer – dobrodruh, flamendr, střelec
Cesty do NHL: Hlinka & Bubla. Litvínovská dvojčata ve službách Vancouveru
Cesty do NHL: Milan Nový - první šestašedesátka v NHL
Cesty do NHL: Jaroslav Pouzar – první český vítěz Stanley Cupu
Cesty do NHL: Petr Svoboda – brzká emigrace, Stanley Cup a olympijské zlato
Cesty do NHL: Miroslav Dvořák – první zámořská posila na mistrovství světa
Cesty do NHL: Petr Klíma – bohem nadaný bohém

Share on Google+

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@nhl.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz

© Copyright - Všechna loga a známky NHL, loga a známky týmů NHL, jakožto další vlastnické materiály včetně log konferencí a obrázků Stanley Cupu jsou vlastnictvím NHL, NHL Enterprises, L.P. a příslušných týmů. © NHL Enterprises, L.P. Všechna práva vyhrazena.

'];