České padesátky: Zlaté časy v Pittsburghu a rekordní ročník na Manhattanu

To jméno je tak známé, že jsme si odpustili povinnost vetknout ho do titulku. Beztak musí každé hokejové embryo tušit, o kom bude řeč. Pokud Milan Hejduk a David Pastrňák pokořili padesátku jednou, druhý s nadějí, že třeba ne naposledy, Jaromír Jágr překonal tuto hranici třikrát. A to se sám vždycky považoval spíš za nahrávače.

Šedesátka v šesté sezóně

Ve své premiérové sezóně v Pittsburghu dal Jágr 27 branek. Pak čtyřikrát překročil třicítku. Dokonce i Robert Reichel byl v letech 1992-94 střelecky potentnější, když dvakrát zakulatil 40 zásahů. V Calgary ale neměl pozici jako Jágr v Pittsburghu, v roce 1995 se vůbec nedohodnul na smlouvě a odešel na rok do Německa. Ne že by hrál špatně, ale na svoje parádní sezóny už Reichel po návratu do NHL nenavázal.

Jágr mohl na padesátku reálně dosáhnout už v sezóně 1994-95, ve zkráceném ročníku dal 32 gólů, což by odpovídalo 55 zásahům na ploše celé sezóny. V příštím roce už to vyšlo. Číslo 68 bylo jedním z hnacích motorů Penguins sezóny 1995-96, v ligovém bodování nestačil Jágr jen na Maria Lemieuxe.

Jeho výkony byly velmi vyrovnané. Na 62 zásahů nepotřeboval ani jeden hattrick; pouze jednou, ve druhém utkání sezóny, zaznamenal pět bodů (2+3). „Zápas co zápas byl Jágr nejspolehlivějším útočníkem Tučňáků a ve čtyřiadvaceti letech zaznamenal už 500. bod v NHL,“ říká komentátor sestřihu akcí z tohoto ročníku.

Souhrnných 62 branek je dodnes maximem mezi Čechy a celkově 28. nejlepším individuálním výkonem v historii NHL vůbec. Jen třináct hokejistů v dějinách ligy dokázalo za sezónu nastřádat víc přesných tref.

Smolná třísla a další skvělý rok v Pittsburghu

Jágr měl určitě na to překonat padesátigólovou hranici víckrát. V sezóně 1996-97 hrál zhruba od dvacátého utkání v útoku s Mariem Lemieuxem a Ronem Francisem (na snímku společně u oslav stoletého výročí NHL, Jágr ještě coby aktivní hráč Floridy), body brala celá lajna po hrstech a český forvard měl po 44 utkáních na pažbě 41 zářezů.

Spekulace o zdolání mety 50/50 bohužel zhatila bolavá třísla, s nimiž Jágr od této sezóny bojoval a jak říkal i později v Naganu „Dá se s tím hrát, ale musím se hlídat“. Perfektní rozcvička a péče o tělo byla nutností. V sezóně 1996-97 dal nakonec v 63 zápasech 47 gólů.

V dalších letech, už bez Lemieuxe a bez Francise, Jágr akce spíš zakládal. Pro puky si jezdil až za vlastní branku, v útočném pásmu vozil protihráče na zádech jako na kolotoči, černou gumu rád posílal spoluhráčům do vyložených šancí. Takhle třeba vypadala premiérová trefa Alexeje Morozova v NHL.

Padesátku už v Pittsburghu překonal jen jednou, v posledním ročníku 2000-01, kdy se vrátil na led Mario Lemieux. V první polovině sezóny se Jágr trápil. Trenér Ivan Hlinka kvůli němu odmítal trhat skvěle šlapající druhou lajnu Straka – Lang – Kovaljov. Po 36 utkáních byl Jágr s 37 body (19+18) až sedmnáctý v ligovém bodování, lepší byl v tu chvíli i Kovaljov. S návratem čísla 66 začaly bodové žně.

Ve zbylých 45 utkáních zaznamenal Jágr 84 bodů (33+51), mimochodem víc než Lemieux, který dva zápasy vynechal a ve 43 duelech bral 76 bodů. Skvělá druhá půlka sezóny vystřelila tehdejšího kapitána Pens podruhé přes padesát zásahů, dohromady jich bylo 52.

Parádní sezóna u Blueshirts

Po nepříliš vydařeném angažmá ve Washingtonu byl Jágr na jaře 2004 vyměněn do New Yorku. Potkal se zde mimo jiné s někdejším soupeřem o individuální trofeje Ericem Lindrosem. Bylo to jen na chvíli, během výluky se pak mužstvo hodně změnilo.

Po ročním hokejovém vakuu už u Rangers nebyl Mark Messier, který ukončil kariéru. Bobby Holík pokračoval v Atlantě. Eric Lindros odešel bojovat s vlastním tělem, které mu dovolovalo stále méně, do Toronta. Jágr se stal novým šéfem mužstva, od roku 2006 pak i oficiálně, kdy na dvě sezóny převzal kapitánské céčko.

Svůj nejlepší ročník zde odehrál v letech 2005-06. Rozhodčí se v rámci očisty zaměřili na zákroky holí, mnohem víc vylučovali a těžili z toho právě borci jako Jágr. 24 gólů na přesilovce byl druhý nejlepší zápis v NHL, lepší byl jen Ilja Kovalčuk (27). Celkových 54 gólů je nakonec Jágrův druhý nejlepší výkon v NHL, na konci sezóny mu bylo 34 let.

Přepsal tím historické klubové maximum Rangers, které do té doby držel Adam Graves (52). Rekord stále platí, loni se mu přiblížil Chris Kreider (52). Na Maurice Richard Trophy to bohužel nestačilo. V závěru přeskočil Jágra fantastickým finišem Jonathan Cheechoo (56) ze San Jose. Jeho parťák Joe Thornton předčil Jágra v samém závěru také v produktivitě.

Mohlo jich být víc, i tak jsou dvě Jágrovy padesátky a jedna šedesátka pro Davida Pastrňáka do dalších let zajímavou výzvou. Na konci května bude rodákovi z Havířova 27 let.

K tématu: 

České padesátky: Milan Hejduk a jeho životní ročník po boku Petera Forsberga

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter