Petr Adler: Pavel Dacjuk s odchodem přece jen váhá

Vlastně není ani divu, že vynikající útočník Detroit Red Wings Pavel Dacjuk v pondělí naznačil, že vlastně neví, co bude dál. O den dříve sice hovořil o tom, že jakmile skončí tažení jeho mužstva soutěží o Stanleyův pohár, odjede do Ruska a už tam zůstane, ale nyní se začíná domnívat, že to možná přece jenom trochu přestřelil.

Patrně žije podle názoru hrdiny slavných románů Dvanáct křesel a Zlaté tele ruských spisovatelů Ilji Ilfa a Jevgenije Petrova Ostapa Bendera. Ten tvrdil, že stoprocentní jistotu vám dá jedině životní pojistka. Severoameričané jdou ještě dál: jediná stoprocentní jistota v životě je, že musíte platit daně, a nakonec stejně umřete.

Dacjuka vedla (a pořád vede) hlavně touha být poblíž dceři Jelizavetě. Ta se narodila z jeho prvního manželství, dospívá do puberty, a Dacjuk se domnívá (patrně právem), že dcera potřebuje mít vedle sebe tátu. Možnost, že by se dcera přestěhovala z Ruska do Ameriky sice existuje, ale jenom teoreticky. Její matka Světlana, Dacjukova bývalá manželka, nevidí zvláštního důvodu, proč by se měla stěhovat ona, a nepovažuje ani za užitečné, aby se stěhovala dcera: putovala by do Ameriky na rok, pak Dacjukovi vyprší smlouva, a děvče zase poputuje zpátky do Ruska. Kromě toho se Světlana nedomnívá, že by americké školství bylo lepší než vzdělání, kterého se dceři dostává doma.

“Říkat, že vím na 100 procent, co bude, a že to vím už teď, to nejde,” řekl Dacjuk den poté, kdy zpráva o jeho možném odchodu zaskočila hokejové příznivce na obou stranách moře slané vody.

“V tuto chvíli se musíme soustředit na pohár,” dodal.

Jestli se Detroit Red Wings dostanou v prvním kole přes Tampa Bay Lightning, a povedou si úspěšně i v dalších kolech, třeba i včetně toho čtvrtého, závěrečného, bude rozhodování o to těžší, řekl Dacjuk.

“Člověk nikdy neví, co se stane,” řekl. “Je těžké pronášet dnes rozhodnutí o zítřku. Ovšem, možné je úplně všechno. Mé rozhodnutí není stoprocentní.”

Profesionální hokej, obzvláště ten v NHL, je v první řadě obchod.

Toho si je Dacjuk vědom.

Je si také dobře vědom, že kdyby přece jen odešel, zavaří tím svým milovaným Wings. Smlouva mu vyprší až za rok. Kdyby odešel, nemusí mu sice Wings platit ani halíř, jenže dohodnutá částka 7.5 miliónů dolarů se jim bude počítat do mzdového stropu. To by ale mělo zásadní vliv na možnost hledat (a najít) náhradu za Dacjuka, ať už by klub hledal kdekoliv.

Dacjuk si proto dnes vyčítá, že se upsal na tři roky: kdybych se s mužstvem domluvil na ročních smlouvách, bylo by po téhle starosti, řekl.

Wings navíc naznačili, že nevymění hráčská práva na služby Pavla Dacjuka za žádné jiné hráče, třeba i ty nejskvělejší.

A to je jedna z okolností, které Dacjuka velice trápí. O to důležitější je jeho poznámka, že bude nejdříve mluvit s generálním manažerem Kenem Hollandem a majiteli Mikem a Marianou Ilitchovými, a závěrečné rozhodnutí učiní až poté.

Dobrá, ale proč tedy vůbec mluvil o svém přání opustit NHL?

“Proto, že kolovala strašná spousta fám, většinou nepřesných až hloupých,” řekl Dacjuk. “Chtěl jsem je zarazit.”

To zajisté, ale nebude nejistota kolem jeho budoucnosti rozptylovat mužstvo nad přijatelnou míru?

“Za to, co se stalo, jsem zodpovědný já sám,” řekl Dacjuk. “Nemyslím si, že bych nějak narušil schopnost mužstva se soustředit. Budeme válčit spolu a já věřím, že to dotáhneme co nejdál.”

Uvidíme ve středu, kdy Wings zahajují pohárové tažení v Tampě.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter