Pod maskou: Luongův sen o floridském ráji se stává realitou

Chtěl se vrátit tam, kde se mu nejvíce dařilo. Do slunného státu, na Floridu. Kvůli monstróznímu kontraktu ovšem dobře věděl, že comeback zůstává schovaný za horizontem někde v nedohlednu. Rozhodl se tedy, že si najde ve Vancouveru nový dům, stálou residenci. Pak ale odjel na olympijské hry do Soči a vše nabralo jiný směr. Po návratu rychle vycítil, že se nejspíše bude brzy stěhovat. Následně ho John Tortorella nepostavil do Heritage Classic a bylo rozhodnuto.

"Jestli to tak mohu říct, byla to poslední kapka," vzpomíná Luongo na hořkost v ústech, která mu zbyla po Tortorellově oznámení, že hokejový svátek odchytá Eddie Läck. Dva dny po Heritage Classic už GM Mike Gillis oznamoval, že dvojnásobného olympijského šampióna posílá na Floridu společně se Stevem Anthonym výměnou za Jacoba Märkströma a Shawna Mathiasse. Luongo se loučil s fanoušky Canucks skoro až dojemně:

Na novou výzvu u Panterů se samozřejmě těšil, vždyť z něj konečně spadly okovy, které si sám nasadil nabubřelými výroky ve finále Stanley Cupu 2011. Od té doby bojoval sám se sebou, na západním pobřeží Kanady mu bylo jaksi těsno, psychicky se těžko vyrovnával se sílící konkurencí. Nejprve "italského hřebce" ohrožoval Cory Schneider, později Läck. "Bobby Lou" se s tím vyrovnával po svém, třeba jízlivými vzkazy na twitteru.

Nebál se rýpnout si do svých kolegů. A byť se hokejová veřejnost bavila, nebylo to od něj pokaždé dvakrát košer. Cítil, že změnu prostředí potřebuje jako sůl. Ve 34 letech si měl užívat nejlepší roky své kariéry, místo toho výkonnostně paběrkoval. Alespoň ve srovnání s dřívějšími lety, kdy patřil do nejužší ligové špičky a pravidelně útočil na Vezinovu trofej. Říkalo se o něm, že díky bezchybně zvládnuté technice "motýlek" je druhým Patrickem Royem.

Loungo proslul akrobatickými zákroky, letos vytáhl třeba tenhle:

Pro Kosatky byl tak důležitý, že jeden čas nosil na masce namalované céčko. Gólmanského kapitána předtím NHL naposledy zažila v roce 1948, kdy v kleci Montrealu Canadiens válel legendární fantom Bill Durnan. O Luongově kvalitě nás přesvědčovaly i tučné šeky, které mu Gillis vypisoval. V roce 2009 podepsal dvanáctiletou smlouvu na 64 milionů dolarů. Mimochodem, kontrakt stále běží a vyprší až v létě 2022.

Dá se očekávat, že pod touto smlouvu už Luongo, jehož bratři Fabio a Leo pracují jako brankářští kouči, svou hokejovou dráhu dokončí. Rovněž můžeme předvídat, že se tomu tak stane u Cats, kde v březnu vystřídal muže, který svými fantastickými výkony de facto odstartoval ono několikaleté utrápené období v podání montrealského rodáka. Tima Thomase, spolu s bostonskými Medvědy vítěze onoho vzpomínaného finále.

Luongo se pochopitelně zapojil do Ice Bucket Challenge (video zde)

Luongo se na Floridě rychle rozpomněl na někdejší formu. Možná mu k tomu pomohla stará maska z dob prvního působení u Panthers od jeho dvorní designérky Marlene Ross. Za vydatné podpory z hlediště, které hučelo "Luuuuuuuuu", začal čistým kontem proti Buffalu a hlásil: "Udržet nulu je sice pěkné, ale důležité je přece vítězství. Navíc to byla týmová práce." Do konce základní části si udržel ve staronovém týmu výbornou úspěšnost zákroků: 92,4 %.

V aktuálním ročníku se ještě o kousek zlepšil. Přitom chytá v mizerném mužstvu, častěji polyká porážky, než slaví vítězství. To první podzimní bylo nicméně stylové, zase vymazal Šavle a 67. čistým kontem se dostal na samostatné 13. místo v historickém žebříčku gólmanů podle nasbíraných shutoutů. Neodpoutal se od nikoho menší než od Roye, svého dětského, či spíše mládežnického vzoru.

Otázka Robertových idolů je poměrně zajímavá, na chvilku se u ní zastavme. "Jako malý jsem obdivoval Granta Fuhra. Kvůli jeho zákrokům lapačkou jsem se stal brankářem," vzpomíná Luongo v rozhovoru pro In Goal Magazine na inspiraci maskovaným mužem ze zlaté éry edmontonských Olejářů. "Někdy v patnácti ale přišel zlomový bod, kdy jsem se rozhodl, že chci chytat lépe technicky, podobně jako Roy," dodává, jak přešel od jednoho kanadského velikána k druhému.

Roberto se zase dobře baví. Takhle šel na Halloween

Sám je nyní vzorem pro další generace začínajících brankařů. A konečně zase vypadá spokojeně, i jeho humor trošku zjemněl a čiší z něj radost z objevení floridského "ráje".

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter