Okradli Haška o Vezinu? V zámoří se diví, proč Dominátor nevyhrál sedmkrát

Za kariéru získal tolik trofejí, že by si klidně mohl otevřít vlastní muzeum. Dominik Hašek se může pyšnit čtyřmi medailemi z mistrovství světa, olympijským zlatem i bronzem, dvěma prsteny pro vítěze Stanley Cupu či třemi tituly z domácí soutěže. Výčet individuálních ocenění je ještě delší, český gólman byl zkrátka fenoménem a ve své éře dominoval. Jeho sbírka ale nepochybně mohla být o pár skvostů bohatší. Chyběla větší oblíbenost novinářů i uznání generálních manažerů.

Conn Smythe Trophy.

Cena pro nejužitečnějšího muže vyřazovacích bojů.

To je jedna z trofejí, kterou Hašek nikdy nevyhrál. Nepomohly mu k ní ani heroické výkony z roku 1999, kdy byl hnacím motorem nečekané cesty Buffalo Sabres až do finále Stanleyova poháru.

A málo bylo v očích hlasujících žurnalistů také šest rekordních nul v play off 2002. Jistě si vybavíte, že se Hašek tehdy poprvé stal šampionem NHL a pod triumf detroitských Red Wings se výrazně podepsal.

Kdo ví, kolikátý pardubický rodák v obou případech mezi horkými kandidáty skončil. U Conn Smythe Trophy se výsledky hlasování - kromě vítěze - nezveřejňují. Jisté ovšem je, že Haškovi ubližoval fakt, že nebyl miláčkem zámořského tisku.

Jiné zákonitosti panují, pokud přijde řeč na Vezinu. Tam kompletní výsledky známe.

Ocenění pro nejlepšího gólmana NHL Hašek převzal hned šestkrát! Od osmdesátých let, kdy o držiteli rozhodují svými hlasy generální manažeři, se nikdo z prestižního ocenění neradoval vícekrát.

Známý sportovní web The Score přesto nyní oživil myšlenku, že Dominátor měl získat Vezinu také v roce 1996 a že ji měl tedy převzít hned v sedmi sezonách!

"Hašek si vzhledem k šesti vítězstvím jistě příliš nestěžuje, že v devadesátém šestém v hlasování neuspěl, my ale chceme vysvětlení." Autor textu Sean O'Leary naráží na to, že česká legenda v ročníku 1995-96 excelovala, měla nejvyšší úspěšnost zákroků z celé ligy, přesto to stačilo jen na osmé místo.

"Už tradičně jsem vedl ligu v procentuální úspěšnosti zákroků," vzpomíná Hašek v knize Chytám svůj život. "Ostatní statistiky se ale rapidně zhoršily," dodává.

Průměr k třem brankám na zápas, jen 22 výher a pouhá dvě čistá konta. To je, o čem Hašek mluví. Rozhodně ale nešlo o jeho chybu. Buffalo bylo po výprodeji hvězd a zkušených borců zralé na ručník. Pryč byl ruský šutér Alexandr Mogilnyj. Odešli ostřílení beci včetně Craiga Muniho a Charlieho Huddyho.

"A přišli jsme i o nejlepšího obránce Douga Bodgera," podotýká Hašek ve své biografii psané s Robertem Zárubou. Poté ještě upozorňuje, že se v létě zranil Richard Šmehlík, ryzí defenzivní specialista.

Obranný val před Haškem se rozpadl. Navrch nový kouč Ted Nolan nedokázal nastavit účinnou taktiku. Šavle prohrávaly a prohrávaly. A na muže s typickou mřížkou před tváří létal jeden puk za druhým. Hašek čelil opravdovým kanonádám. Hned 13krát zasahoval proti 40 a více střelám.

Vedl si znamenitě a tak se přihodilo neslýchané. Stal se prvním brankářem v dějinách NHL, na kterého mířilo v přepočtu na 60 minut hokeje nejvíce ran a zároveň kraloval v úspěšnosti zákroků. Mimochodem, o dva roky později to Hašek dokázal podruhé.

Dominátorovo mistrovství potvrzovala i statistika GSAA, v níž jako obvykle čněl nad ostatními gólmany.

Přesto když generální manažeři hlasovali o Vezině, upřednostnili Jima Careyho. A častěji než na Haška si vzpomněli na dalších šest brankářů. Jméno tehdy budoucího naganského hrdiny napsali do formuláře jen dva. Jednou na první příčku. Krutě nedocenili jeho kvality.

Přitom to neznamená, že by si jich nebyli vědomi. Hašek byl dlouhodobě žádaný, dokonce před závěrem sezony se ocitl blízko přestupu do Philadelphie. "Bral bych to, protože jsem tehdy nevěřil, že se naše mužstvo už za rok o tolik zlepší," přiznává.

Ron Hextall, jednička Flyers, se ale nezdála buffalskému vedení jako rovnocenná hráčská náhrada. Mimochodem, Hextall toho roku skončil v hlasování o Vezinu pátý.

Sabres dobře věděli, koho v Haškovi mají. Nejlepšího brankáře ligy.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter