Němí svědci historie: Montrealské Forum, hala opředená nejvíc příběhy

Původní hokejové arény. Kdyby mohly mluvit, měly by zatraceně co vyprávět! Přihlížely rozmachu lední hry v Kanadě i USA. Vzdor době, ve které vznikaly, nabízely solidní komfort a tisíce míst k sezení. Dříve narození hokejisté si považují za čest, že zažili jejich atmosféru.

Minulý díl končil Montrealem, další logicky naváže.

Po požáru haly Westmout Areny čelil Montreal potřebě nové důstojné haly. Volba padla na Forum, obstojný plácek, který od roku 1908 sloužil kolečkovým bruslařům a hokejistům, ovšem chyběla mu střecha. Bylo jej potřeba rozšířit, dostavět a zastřešit. Plán zněl na kapacitu 12 500, z toho 9 300 míst k sezení.

Za 1,5 miliónu dolarů byla během necelého půl roku dokončena stavba, která dodržela všechny předpoklady. Měla 9 300 sedaček, dalších 3 200 míst k stání. V roce 1996 byla po několika renovacích kompletní kapacita 17 959, z toho 1 700 k stání. Mimochodem, těch 1,5 mil. dolarů odpovídá dnes zhruba 25 miliónům. Za to byste dnes novou halu rozhodně nepořídili. 

Kus hokejové historie

Sporting News nazvali Forum „budovou opředenou nejvíc příběhy v hokejové historii“. Hala byla domovem montrealských Maroons v letech 1924-39 a Canadiens 1926-1996. Od té doby pokračují populární „Habs“ v novém Bell Centru (předtím Molson Center).

Nad bouráním starých hal můžeme ronit slzy, jak chceme. Čísla jsou nemilosrdná. Jen 135 VIP boxů pro 1400 lidí v Molson Centru vyneslo v roce 1996 samo o sobě 12 miliónů dolarů ročně, tj. o 9 mil. víc než VIPka v hale Forum. K tomu 5000 míst celkové kapacity navíc.

Teď ale zpátky do historie. Ve Foru se proháněli mimo jiných borci jako Howie Morenz, Rocket Richard, Jean Béliveau, Guy Lafleur, Larry Robinson, Serge Savard... Střelce přiváděli k šílenství Jacques Plante, Ken Dryden, Patrick Roy. Špičkový hokej tady byl doma 72 let.

Hala nabíjela elektrizující atmosférou nejen domácí, ale i hostující týmy. Ty měly v Montrealu vždycky o motivaci postaráno. Fanoušci si mohli na chodbách užívat relikvie a artefakty z dávné historie, šatna byla plná podpisů hvězd, které tady kdy hrály.

Novou arénu pokřtili 29. listopadu 1924 Maroons, když se vypořádali s Toronto St. Pats 7:1. Úplně nejdelší zápas historie NHL se odehrál rovněž zde. 24. března 1936 se Detroit Red Wings a Maroons trápili devět třetin, než padl ve 176. minutě (116. minutě nastavení) jediný gól večera.

Smutným momentem je zranění Howieho Morenze, hvězdy Montrealu dvacátých a třicátých let. Kvůli rýze v ledu si o mantinel komplikovaně zlomil nohu a následně zemřel v nemocnici na krevní sraženiny. Některé zdroje tvrdí, že se mu zastavilo srdce, když mu doktor řekl, že už nemusí hokej nikdy hrát. Pohřeb Howieho Morenze se pak konal ve Foru. Byl jediný v historii budovy.

Poněkud nudný seznam, který ale stojí za zveřejnění. Forum hostilo finále Stanley Cupu v letech: 1926, 1928, 1930, 1931, 1944, 1946, 1947, 1951, 1952, 1953, 1954, 1955, 1956, 1957, 1958, 1959, 1960, 1965, 1966, 1967, 1968, 1969, 1971, 1973, 1976, 1977, 1978, 1979, 1986, 1989 a 1993.

Jedinečné. Bezkonkurenční. Neopakovatelné.

Kus kulturní a olympijské historie

V roce 1964 tady nahráli Beatles několik živých verzí svých skladeb. Od roku 1968 visely ve Foru digitální hodiny a ukazatel skóre. Firma Day Sign Company pak v průběhu let dodala stejné zařízení do Boston Garden a Chicago Stadium, kde s digitálními hodinami dlouho váhali.

V roce 1972 hostilo Forum jeden ze zápasů Série století mezi Sovětským svazem a Kanadou. Hosté v něm nad Javorovým listem uspěli 7:3. V roce 1976 se zde provozovalo několik sportů (gymnastika, házená, basketbal, volejbal, box) letních olympijských her. V roce 1980 proběhl ve Foru první otevřený draft NHL, konaný v hale. V roce 1981 tady britská kapela Queen nahrála svůj live koncert We Will Rock You. Podobně spousta jiných kapel, které ani nejde vyjmenovat.

Poslední zápas

Poslední hokejové utkání v montrealském Foru se odehrálo 11. března 1996 mezi Canadiens a Dallasem Stars. Domácí vyhráli 4:1. Bez ohledu na výsledek to byl těžký večer pro všechny. „Když jsem se podíval na hodiny, došlo mi - poslední minuta hry v historii Fora. Panebože, tak je to tady,“ brečel Michel Lacroix, komentátor zápasů Canadiens.

Rozlučkové slavnosti se zúčastnila spousta klubových legend, včetně té asi největší. Maurice Richard, přezdívaný „Raketa“, odehrál za Montreal celou kariéru (1942-60). Šestnáctiminutový potlesk ve stoje ho dojal k slzám.

Hala pak byla rozebrána a některé části vydraženy. Dnes je zde zábavní a filmové centrum, řetězec obchodů a restaurací, pod názvem Pepsi Forum Entertainment Complex.

Kapacita haly Forum v čase:
1924-49 – 9 300 (12 500 s místy k stání)
1949-68 – 13 551 (15 551 s místy k stání)
1968-78 – 16 500 (19 000 s místy k stání)
1978-91 – 16 074 (18 076 s místy k stání)
1991-96 – 16 259 (17 959 s místy k stání)

Vyřazená čísla:
#1 Jaques Plante
#2 Doug Harvey
#4 Aurele Joliat
#4 Jean Believeau
#5 Bernie (Boom-Boom) Geofrion
#7 Howie Morenz
#9 Maurice (Rocket) Richard
#10 Guy Lafleur
#16 Elmer Lach
#16 Henri Richard
#99 Wayne Gretzky

Předešlé díly:

Němí svědci historie: První hokejové chrámy vznikaly už před 150 lety

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter