Mistr finální přihrávky? Voráček vládne celé NHL, mazanými pasy vyrábí góly

Ač zrovna má za sebou trochu plonkovější období a víkendový mač s washingtonskými Capitals mu po nepotrestané ráně loktem od Garneta Hathawaye pěkně zhořkl, zažívá Jakub Voráček v této sezoně báječné časy. Zase je tahounem, na kterého se spoléhá. Rostou vedle něj talentovaní zelenáči, on sám na ledě pookřál a rozdává lahůdkové pasy. Ač si zatím poslední finální přihrávku připsal ještě v listopadu, vládne v nich celé NHL. Na kontě jich kladenský srdcař má už 15!

Když na začátku prosince Aaron Portzline, novinář, co se léta věnuje columbuskému hokeji, rozdával Modrokabátníkům známky za první čtvrtinu sezony, vyšlo mu pět jedničkářů.

Mezi ně patřil i Voráček, na němž Portzline ocenil tvůrčí i vůdčí kvality. "Jake je snad ještě lepší, než tvrdila všechna ta vzletná slova při jeho trejdu." Pravděpodobný reprezentační kapitán pro blížící se olympijské hry má na kontě po 23 zápasech 19 bodů. 18krát asistoval.

Roky se v internetových diskuzích setkáte s názorem, že pouze sbírá "laciné" body za druhé nahrávky. Pohled do statistik vás rychle přesvědčí o opaku. 15 z 18 asistencí bylo finálních, přičemž mnohdy byl mazaný pas v podání vousatého mazáka důležitější než zakončení.

Voráček opakovaně gól pro Blue Jackets doslova vyrobil. A mimochodem, i druhá přihrávka může být klíčová. Krásně to dvaatřicetiletý forvard ukázal v mikulášské partii se San Jose Sharks. Navázal na sebe hráče, uvolnil parťáky a ještě jim předložil puk na stříbrném podnose.

Parádní úhybný manévr vedl k Boqvistově trefě:

"Jake má na spoluhráče ohromný vliv, vytváří pro ně na ledě prostor, navrch kabinu plnou nových tváří tmelí," smeká před ním Portzline. Coby frajer, který možná ještě v tomto kalendářním roce odehraje tisící mač v NHL, má mladým kumpánům co předat.

"Náš tým je díky němu mnohem komplexnější, dostal nový rozměr. Jake je urostlý chlap, co umí tvořit hru," cení si na něm generální manažer Jarmo Kekäläinen, který správně tušil, že kabina plná šikulů, co dovedou napálit puk do sítě, potřebuje špílmachra.

Luxusní nabídka pro Laineho. Ten se dělovkou nemýlil:

Někoho, kdo vytvoří šance. A to Voráček zvládá dokonale, ať už zrovna hraje s kýmkoliv. Postupně si sedl s Patrikem Lainem. Když se ten zranil, začal zásobit učebnicovými pasy Colea Sillingera nebo třeba Jegora Činakova.

"Jake je výtečný nahrávač," chválí jej Sillinger.

Z Voráčkových nápadů těží také ofenzivně laděný zadák Adam Boqvist. Českému machrovi vyhovuje, když má vedle sebe rychlíky, kterým díky své "patentované" schopnosti náhle zpomalit tempo hry, může posílat přihrávky. Náramně na sebe váže soupeře. Jako málokdo.

Ostrý zákrok Hathawaye, co unikl pozornosti rozhodčích:

Z krajanů tohle umí v NHL určitě nejlíp, ještě na jaře měl konkurenta v Davidu Krejčím. Ten už ale okouzluje svým úžasným přehledem diváky na českých zimácích. Tam se Voráček zatím nechystá. Naopak, je v něm spousta chuti ukázat, že v NHL stále může zářit.

"Přišlo mi, že jsem ve Philadelphii v poslední letech nedostával příležitost táhnout mančaft. Věděl jsem, že mám na víc," prohodil nedávno. U Flyers mu skutečně tehdejší kouč Alain Vigneault sebral roli jedné z ofenzivních hvězd, více sázel na jiné.

"Voras" u Modrokabátníků ukazuje, že na něm pořád může stát první či druhá lajna i přesilovkové komando. Je vším, co si Kekäläinen přál. Spolu s Oliverem Bjorkstrandem vede klubovou produktivitu, přitom se musel neustále přizpůsobovat novým a novým spoluhráčům.

Sillinger skóruje po "centru do vápna" od zkušeného Čecha:

Co mu vytknout? Snad jen kdyby byl občas větší sobec a zkusil vypálit. A zapracovat by možná mohl i na včasnějších návratech na vlastní polovinu hřiště, sem tam se v útoku zapomene. 

 Ale to jsou jen drobné vady na kráse. Jinak Voráček ve staronovém působišti válí a sklízí komplimenty. Do puntíku se naplňují slova jeho sestry. Ta mu po letním trejdu řekla: "Přestup do Columbusu je to nejlepší, co se ti mohlo stát." 

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter