Toronto, Winnipeg? Ne. Calgary je zatím největší kanadskou nadějí na Stanley Cup

Čeká dlouho, opravdu dlouho. Kolébka ledního hokeje se naposledy radovala ze Stanley Cupu v roce 1993, kdy ho proti Gretzkyho Los Angeles získal Montreal. Od té doby nějaká ta finálová účast, ale absolutní triumf žádný. Dojde letos k přepsání historie? Calgary je pod vedením nového kouče překvapením sezóny, na sever od Spojených států proto začínají snít.

Ačkoli by mohli, titulky kanadského tisku neplní. Dokonce ani toho v Albertě. Zraky fanoušků se upírají spíš do Edmontonu, kde došlo k zemětřesení v podobě odvolání generálního manažera. „Jsme trochu přehlížení,“ souhlasí GM Flames Brad Treliving. „Jsme jenom ti maličcí z Calgary… Je spousta vhodnějších konverzačních témat. Snažíme se držet mimo pozornost.“

Předsezónní otazníky

Kdybyste se před začátkem sezóny zeptali kanadského fanouška, kterému klubu javorového listu nejvíc věří, asi by odpověděl Toronto nebo Winnipeg. Ostatně Tryskáče favorizovali třeba i žurnalisté z The Hockey News. Calgary by asi bylo s Edmontonem a Montrealem někde ve druhé vlně. Jako kandidáti postupu do play off, nic víc.

Kolem Plamenů bylo příliš mnoho otazníků. Předně naprosto pokazily závěr minulé sezóny, kdy prohrály 17 z posledních 24 utkání základní části. Klub proto propustil trenéra Glena Gulutzana a angažoval nového. Bill Peters si s sebou z Caroliny přivedl několik hokejistů, a jak se ukazuje, věděl na koho vsadit. Odešli Dougie Hamilton, Michael Ferland, z trhu volných hráčů přišel James Neal.

Dohromady dost změn na to, aby si někdo troufl předvídat, jestli se Plameny změní k lepšímu nebo k horšímu. „Bylo tam hodně otazníků,“ přiznává strůjce calgarského zázraku Peters. „Monny (Sean Monahan) podstoupil v létě několik operací. Smitty (Mike Smith) už toho má hodně za sebou. Ritter (David Rittich) vstupoval do druhého ročníku NHL, nevěděli jsme co čekat. Nakonec jsme lepší tým, než jsem si při nástupu sem asi myslel.“

Krátce po polovině sezóny je Calgary nejlepším celkem Západní konference. Má víc vítězství než Winnipeg a hraje komplexnější hokej než Toronto. All Star víkend vyhlíží s deseti výhrami z dvanácti odehraných duelů. V NHL je lepší jen Tampa Bay. „Nejsou přehlíženi nebo by aspoň neměli být,“ říká nejmenovaný konkurenční generální manažer. „Je to velmi dobrý tým. Skvěle vyvážený. Pokud je budou držet brankáři, můžeme o nich ještě hodně slyšet.“

Tihle kluci neodpadnou

Mark Giordano skončil uprostřed sezóny v hlasování profesionálních novinářů o Norris Trophy průběžně první. Ve 49 zápasech má na kontě 52 bodů, lepší je v bodování zadáků jen Brent Burns ze San Jose, jenž ale hodně propadá a dovoluje soupeři až příliš často skórovat, což se zrovna neslučuje s úlohou obránce. Johnny Gaudreau, se 73 body v 51 zápasech třetí v ligové produktivitě, skončil v hlasování o Hart Trophy na druhém místě.

Úspěch Calgary však sahá daleko za výkony jejich nejlepšího obránce a útočníka. Skvěle chytá David Rittich, vyhlášený po čtvrtině sezóny Hockey News nejužitečnějším hráčem Flames. Obrana patří k nejlepším v NHL. V útoku se tradičně daří Monahanovi, zase o něco lepší je Matthew Tkachuk. Perfektně zapadla posila z Caroliny Elias Lindholm, přezdívaná „opravář“. Jeho příspěvek na obou stranách kluziště je hodně vyzdvihován.

Že by měl někdo obavy z pokaženého závěru sezóny jako loni? Ani náhodou. „Tenhle tým neodpadne,“ věří Kelly Hrudey, novinář sítě Sportsnet, který je původem z Calgary. „Neprojedou 15 nebo 16 zápasů... Mají všechno, co silná sestava potřebuje, ale hlavně, jsou daleko odolnější a odhodlanější, než byli v předešlých letech.“

Velkou zásluhu na proměně kdysi roztřeseného týmu v sebevědomou partu má nový trenér Bill Peters. Tohle mužstvo nepostrádá vůdce ani charakter. „Vypadají mnohem klidnější, nepůsobí vyděšeně. Právě ten mentální přístup je působivý,“ všímá si Hrudey.

Pochopitelně ne všechno šlo podle plánu. Sotva kdo asi počítal s tím, že brankoviště v takové míře ovládne David Rittich. Tohle řešení je některými odborníky pořád považované za „dočasné“. Smith šel ale poslední dobou přeci jen nahoru, dva vyrovnaní gólmani mohou být výhoda. Chybou bylo zřejmě angažování Jamese Neala. Někdejší kanonýr Las Vegas, jenž zabírá ročně pod platovým stropem 5,75 miliónů dolarů, je s pěti góly ve 49 zápasech velkým zklamáním.

Suma sumárum, pořád je co zlepšovat, ale na druhou stranu, po špatné minulé sezóně je to úleva. „Jsme spokojení s tím, kde jsme,“ říká Peters. „Pořád jsme nedosáhli svého potenciálu. Víme, čeho jsme schopni. Jsme sebevědomí, ale zůstáváme nohama na zemi.“

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter