Životní veletoče. Bývalý kapitán St. Louis nastoupí ve finále v barvách Bruins

V St. Louis strávil deset let (2006-16), z toho druhou pětiletku jako kapitán. Spolehlivý, trochu podceňovaný, obousměrný centr dovedl Blues nejdál ve svém posledním roce 2016, kdy skončili ve finále konference na štítě San Jose. Po sezóně podepsal tehdy dvaatřicetiletý David Backes pětiletý kontrakt na třicet miliónů dolarů s Bostonem.

V produktivitě trochu ubral, z 50-60 bodů spadl 38, 33 a letos dokonce na 20. Taky změnil post. Místo uprostřed útoku ho trenér využívá spíš na křídle. Na úvod vyřazovacích bojů ho dokonce nechal Bruce Cassidy jako zdravého náhradníka odpočívat. Později se znovu vrátil do druhé formace vedle Davida Krejčího a Jakea DeBruska a místo v sestavě už si drží.

„Když jste mimo hru, je to trochu psychická záležitost,“ přiznává. „Co si počít se svým mozkem? Necháte ho divočit a budete se litovat? Nebo se radši nechystáte pro další příležitost? Když už jí dostanete, není lepší se šance chytit a ztížit to těm, kteří vás budou chtít zase nechat mimo sestavu?“

Backes se rozhodl pro to druhé a od návratu na led důvěra trenéra znovu narůstá. Času trávil mezi mantinely čím dál víc. V deseti utkáních zaznamenal dvě branky a jednu asistenci. Odvádí poctivou, zodpovědnou práci. Neštítí se žádné špíny, kterou je třeba si zarýt za nehty, když se drápete na hokejový Olymp. Krejčího lajně dodává nezbytnou dávku tvrdosti. Nyní si poprvé v životě, ve své třinácté sezóně v kariéře, zahraje finále Stanley Cupu.

„O takovém okamžiku přemýšlíte dlouho,“ řekl Backes, jenž po vyhraném konferenční finále nedokázal udržet slzy. „Sníte o tom jako dítě. A teď je to realita. Jsme to my proti jedinému týmu a jeden z nás se vrátí domů s pohárem.“

Jeho největším individuálním úspěchem je nominace na Frank J. Selke Trophy pro nejlépe bránícího útočníka z roku 2012. Za deset let se St. Louis čtyřikrát vůbec nepostoupil do play off, čtyřikrát vypadl v prvním kole. Nebyly to zrovna žně. V Bostonu toužil po šanci, ovšem chtělo to trpělivost. Po prvním kole 2017 došel loni s Bruins o kolo dál. Letos postoupili o další dva stupínky.

„Nikdy nevíte, jestli ta příležitost vůbec přijde,“ krčil rameny. „Někdo ji nedostane za celou kariéru.“ Po vítězství 4:0 nad Carolinou proto cítil obrovskou úlevu. „Těsně po klaksonu to bylo pořádně emotivní. Bylo tam několik objetí se spoluhráči. Prošli jsme tím všichni dohromady, úžasný pocit.“

Backesovu trpělivost ocenil také trenér Cassidy. „Neměl to snadné, mám pro něj to nejhlubší uznání. Bavili jsme se spolu, když jsme ho poprvé posadili. Zachoval se jako absolutní profesionál.“

Je to ironie, na koho zrovna v poslední sérii sezóny narazí. V sestavě soupeře má pochopitelně stále dost kamarádů. Na St. Louis se ale chce připravit jako na kteréhokoli jiného soupeře. Je to jeho první a velmi pravděpodobně poslední šance na prsten pro vítěze. V dresu Bostonu však nebude zdaleka jediným, kdo se bude bít o premiérové vavříny.

„Odvedl svou práci a ještě něco navíc. Jsem za něj šťastný. Odehrál si v téhle lize svoje a teď si zahraje první finále. Jako já, mimochodem,“ podotkl skromně trenér Bruce Cassidy.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter