Ze suterénu mezi elitu. Jim Nill a jeho „perestrojka“ Dallasu

V NHL odehrál v osmdesátých letech přes pět set zápasů. Jako pravý křídelní útočník nastupoval postupně za Vancouver, Boston, Winnipeg a Detroit. Velkou díru do světa neudělal, bránu soupeře trefoval v průměru v každém desátém zápase. Jako funkcionář může Jim Nill dosáhnout mnohem větších úspěchů. Má pro to všechny předpoklady.

Vyškolil se jako pravá ruka muže nad jiné povolaného. Řadu let se učil manažerské řemeslo od Kena Hollanda v Detroitu, s nímž oslavil všechny čtyři poslední Stanley Cupy Red Wings (1997, 1998, 2002, 2008). Vysněný postup na kariérním žebříčku přišel loni v dubnu, kdy obsadil křeslo pro generálního manažera Dallasu. Čekala ho perná práce.

Pět let bez play off

Stars měli za sebou období pěti let sucha. Něco takového tento klub dosud nezažil, dokonce ani v době, kdy ještě dlel v Minnesotě a nesl název North Stars. Návštěvnost zápasů Dallasu byla mizerná, jeho prvním centrem byl Mike Ribeiro, druhým Jamie Benn. Talentovaný mladík s fascinující střelou ještě neměl na to učinit tým kolem sebe lepším.

Nebyla to zase úplná beznaděj, vždyť v poslední sezóně uteklo Dallasu play off jen o tři místa, mužstvo ale zjevně potřebovalo restart. A Jim Nill to věděl. Pracovat musel rychle. Přeskupení divizí a konferencí uvrhlo jeho Hvězdy do možná nejtěžší skupiny v NHL. Vyrovnat se Coloradu, St. Louis, Chicagu nebo Minnesotě není a nebude žádná legrace!

Vyhrnul rukávy a pustil se do práce. Na úvod získal z Ottawy veterána obranných řad Sergeje Gončara, za něhož obětoval jen volbu v šestém kole draftu. Devětatřicetiletý matador tu následně podepsal dvouletou smlouvu na deset miliónů dolarů. Na začátku července pak poslal ve velkém trejdu Louie Erikssona s talenty Joe Morrowem, Reilly Smithem a Mattem Fraserem do Bostonu za Tylera Seguina, Riche Peverleyho a Ryana Buttona. 

To všechno byla jen předehra k dalším velkým výměnám, k nimž došlo v létě 2014. Tento rok přivedl Nill do mužstva Jasona Spezzu a Aleše Hemského. Oba se spolu stihli potkat na konci sezóny v Ottawě, kam přišel Hemský po dlouholetém působení v Edmontonu, a oba si ihned sedli. Náramně si rozuměli. Jejich obnovené spojení v Dallasu může být jednou z lahůdek nadcházející sezóny.

„Je to všechno o tom, naučit se vítězit pravidelně, a je to také o tom, naučit se vítězit tím správným způsobem,“ řekl ke své posílené partě Jim Nill před pár týdny serveru nhl.com. „Výhry musíte respektovat.“

Seguin & Benn – musíme si pomáhat

Seguin už má jednu sezónu v novém působišti za sebou. V Bostonu měl trochu pověst flamendra a potížisty. Když musel trenér Claude Julien na jaře 2013 vyhodit někoho z prvních dvou útoků na úkor Jaromíra Jágra, jenž posílil mužstvo před play off, zvolil právě Seguina. V Dallasu zapadl talentovaný mladík perfektně vedle Jamieho Benna, který se mohl vrátit na svou obvyklou pozici na levém křídle. Oba společně pak doslova strhali týmové statistiky.

V klubu neměli konkurenci, dařilo se jim ale i v ligovém měřítku. Seguin skončil s 84 body (37+47) čtvrtý v celkovém bodování NHL, Benn se 79 body (34+45) jen o šest míst níže. Vedle jiného to znamená, že dvaadvacetiletý Seguin nechal za sebou nejproduktivnějšího hráče Bostonu - kde dřív působil a sotva se vešel mezi elitní útočnou šestku - o 22 bodů a o 33 míst v ligovém bodování! 

Jamie Benn spojením s novým parťákem rovněž neprohloupil. Pomohlo mu ke zlaté medaili na olympijských hrách v Soči. Kousek z ní byl měl věnovat právě Nillovi, neboť je nade vší pochybnost, že v konkurenci Crosbyho, Toewse, Bergerona a Getzlafa by se na postu centra dostal do kanadské reprezentace jen velmi obtížně. Možnost vrátit se zpátky na křídlo mu otevřela dveře na vítězné hry pod pěti kruhy.

Útočná letka z Ottawy míří na západ

Také letos nenechal Jim Nill nikoho na pochybách, že je snad posilování kádru u konce. Týmový šéf pochopil, že pokud mají být jeho hráči na západě konkurenceschopní, volá post centra po kompletnější přestavbě. V osmdesátých letech se tomu ve východní Evropě říkalo perestrojka. K Seguinovi tedy přibyl Spezza. Síla Stars ve středu útoku znovu vzrostla.

„Jsme flexibilní,“ pochválil své útočné vozby Nill. „Sestavu můžeme zajímavě promíchat.“

Bývalý centr Bostonu už prokázal, že v tvrdé Západní konferenci umí obstát. Jak obstojí Spezza, se teprve ukáže, nicméně zámořští komentátoři odhadují, že by to mohlo klapnout. Někdejšímu hráči Ottawy by mělo vyhovovat hlavně to, že z něj nové prostředí sejme tlak. Spezza byl vždy vnímán hlavně jako hráč, který umí zazářit v druhořadé roli, nicméně žár očekávání ho spaluje. 

Dallas by mu v tomto směru měl vyhovovat, mohlo by to být dobré spojení. Proti centrům druhých útoků to může Spezza zase naplno rozbalit a pořádně bodovat. Určitě víc než proti prvním lajnám soupeřů na východě, které mu toho poslední dobou tolik nedovolily.

První dvě útočné formace Stars by tak nyní mohly nastupovat ve složení Benn – Seguin a pravděpodobně talentovaný Valerij Ničuškin. Spezza bude podle všeobecných očekávání centrovat druhou řadu s křídly Antoinem Rousselem a Alešem Hemským. Luxusní lajny, co říkáte?

Slabiny? Možná v obraně

Pokud má podle zámořských odborníků Dallas někde slabší místo, pak snad na modré čáře, kde toho veterán Gončar už moc neodtáhne. Jeho desetimiliónový kontrakt je považován za jeden z mála rozporuplných tahů nového generálního manažera. Ani v tomto směru však klubový šéf nespal a naplnil sklady aspoň do budoucna. Šest z posledních devíti draftových voleb Stars byli obránci.

Nillova výhoda je, že nastoupil do funkce dostatečně okřesán. Má potřebné penzum zkušeností a nebojí se je použít. Důležité personální změny provedl s potřebným tahem na bránu. Má reputaci muže, který umí rozpoznat talent a věří svým instinktům. Snad se mu osvědčí. Dallas pod jeho vedením rozkvetl a zesílel. Teď jde jen o to, prodat všechno na ledové ploše.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter