Petr Adler: zámořští olympionici budou odkudkoliv, jen ne z NHL

Kanadské národní mužstvo na olympiádě 2018 v jihokorejském Pyeongčangu se bude skládat převážně z hráčů, kteří jsou zaměstnáni v evropských soutěžích. Američané budou spoléhat hlavně na vysokoškoláky. Ostatně, zástupci javorového listí přivezli do ruského Soči dokonce dva celky, z nichž pak budou vybírat. Nebude mezi nimi jediný hráč se smlouvou s mužstvem NHL, ať hraje v nižší AHL (American Hockey League), nebo v ještě nižší ECHL (East Coast Hockey League).

Hráči, kteří mají smlouvy v NHL, ale hrají v současnosti v Evropě, budou moci nastoupit za svá národní mužstva, pakliže ovšem v tréninkových táborech před příští sezónou nepřesvědčí své severoamerické zaměstnavatele, aby je povolali do NHL. Lhostejno, zda do prvního mužstva nebo na farmu. V takovém případě budou mít po reprezentaci i oni.

Americká tisková agentura Associated Press z důvodů známých pouze jí požádala NHL, aby upřesnila, jak to vlastně je nebo bude. Zástupce komisaře ligy Bill Daly jí vyhověl.

“Platí rozhodnutí, že všichni hráči, kteří mají podepsané smlouvy v NHL podléhají stejným podmínkám,” sdělil se stručností sobě vlastní.

Hráči, kteří jsou zaměstnanci mužstev nižších soutěží (AHL, ECHL), kteří mají s NHL společného jen to, že hrají hokej, mohou požádat své generální manažery, aby je pustili. Bude pak na vedeních jednotlivých mužstev AHL, zda jim vyhoví. To oznámil před několika týdny president AHL Dave Andrews, a Daly nepovažuje za nutné se vyjadřovat k záležitostem jiné soutěže než té jeho vlastní.

Je tu ovšem jedna zajímavá výjimka. Jsou na světě hokejisté, mnozí docela zdatní, kteří mají platnou smlouvu s mužstvem NHL, ale hrají v evropských soutěžích. Třeba takový finský zájemce o místo v sestavě Dallas Stars Míro Heiskanen. V současné době hraje ve Finsku. Bude-li hrát v Evropě i během příští sezóny, bude moci navléci dres Suomi. Dokud hraje v Evropě, neběží mu severoamerická smlouva. Výplatu dostává od svého evropského zaměstnavatele.

Totéž platí pro všechny hráče, které jejich zaměstnavatel v NHL zapůjčil nějakému evropskému mužstvu. Dokud nehrají v Severní Americe, je platnost jejich smlouvy v NHL pozastavena. Stejně na tom jsou mladíci v kanadských juniorských soutěžích. Mohou mít tzv. vstupní smlouvu (ELC: Entry-Level Contract), ale musí dohrát i příští sezónu mezi svými vrstevníky.

Krokodýlí slzy

Spousta hvězd NHL provolává, jak moc jim bude olympiáda chybět, a jak rádi by nastupovali pod pěti kruhy v národních barvách, ale ani jedna z nich se nevyjádřila, že jejich zaměstnavatel pouze reagoval na změnu situace.

NHL přišla na olympiádu v roce 1998 v japonském Naganu na žádost Mezinárodního olympijského výboru (MOV) a Mezinárodního hokejového svazu (IIHF). Pánové totiž zjistili pokles diváckého zájmu o jejich hokejovou soutěž. Zjistili též, že něco podobného zjistili také zadavatelé reklam.

Důvod byl prostinký: od začátku 90. let minulého století se zvýšil příliv hráčů z bývalých komunistických zemí do NHL. Tihle hráči bývali ve svých zemích ve skutečnosti profesionály, jenže na papíře byli zaměstnanci podniků, které tak nějak lidsky podporovaly přidružená mužstva. Do NHL po pádu vlád jedné strany začali odcházet ti nejlepší. Olympijský hokej trpěl, protože úředně zapovídal účast profesionálů (jakkoliv věděl, že hokejisté z komunistických zemí rozhodně nejsou žádní amatéři).

NHL kývla s tím, že MOV jí bude hradit skutečné náklady. To se dělo až do nástupu nového presidenta MOV. Bývalý německý šermíř Thomas Bach jednostranně zrušil dohodu. Teď se diví, že druhá strana nemíní plnit svoji část závazků, když nemá proč ani zač.

Liga nyní naznačuje, že ji má dát pokoj každý, kdo říká, že olympijská účast jí zajistí nehynoucí slávu i tam, kde až dosud netušili, že existuje sport jako hokej. Po pěti účastech, naznačila NHL, máme za zjištěno, že to je nesmysl. Dokazují to číslice o prodaném zboží. A ty jsou jasné. Jakápak změna k lepšímu. Setrvalý stav. To v lepším případě.

Představa špičkových hráčů, že donutí NHL, aby olympijskou účast zahrnula do příští kolektivní smlouvy, zástupce ligy nutí ke krčení ramen. Jelikož většinu hokejistů zajímá spíše budoucnost tzv. zásobního účtu (escrow), na který liga ukládá peníze stržené z hráčských mezd pro případ hospodářské katastrofy, bude zajímavé, zda odboráři sdružení v hráčské asociací NHLPA budou hlasovat pro zrušení sezóny kvůli olympiádě nebo kvůli otázce, která se dotýká přímo jejich kapes.

Pohled do budoucna

Není tedy divu, že Jim Johannson, zástupce výkonného ředitele USA Hockey přes hokejové operace a generální manažer národního olympijského mužstva prohlásil, že jeho svaz se nemíní dohadovat s NHL, ale naopak, míní respektovat její rozhodnutí.

Johansson i právě jmenovaný kouč mužstva Tony Granato naznačili, že se při stavbě mužstva soustředí na vysokoškoláky, ke kterým případně přidají hráče z nižších soutěží, kteří nemají smlouvy v NHL, nebo hráče, kteří působí v Evropě.

Kanada to dělá podobně, jen s tím rozdílem, že se místo vysokoškoláků soustředí na hráče juniorského věku.

Ostatně, právě Američanům se vysokoškoláci na olympiádě ohromně vyplatili už jednou. Stalo se to před 37 roky na hrách v Lake Placid, kdy parta holobrádků z amerických universit porazila obhájce zlata ze Sovětského svazu.

Pro hokej v USA se tahle událost stala vskutku přelomovou. Nejen kvůli tomu, že přispěchavší filmaři z toho vydojili film jménem Zázrak na ledě (Miracle on Ice).

Tím, že došlo naplnění biblické vítězství Davida nad Goliášem, a tím Davidem byli kluci, které by před tím na ulici nepoznal nikdo kromě jejich rodinných příslušníků a spolužáků.

Dlouholetá kapitánka kanadské ženské hokejové reprezentace Hayley Wickenheiserová před několika dny řekla, že sice chápe zklamání kolegů z NHL, ale pak dodala několik velice věcných poznámek. V první řadě, řekla, nejde o žádné zvláštní dějiny. Od roku 1920 do roku 1998 to šlo bez NHL, tak to prostě půjde bez ní i v roce 2018. A navíc, dodala, neúčastí hráčů z NHL se hry mohou vrátit ke svému původnímu pojetí, že se hraje o čest a slávu, ne o prachy.

Není známo, zda ten druhý bod myslela úplně vážně. Je to vlastně jedno: návrat to doopravdy bude. Nezáleží, k čemu.

V každém případě tomu je tak, že NHL položila karty na stůl a naznačila, že má dnes úplně jiné starosti. Například: co udělat se Světovým pohárem roku 2020, pakliže bude NHL těsně před výlukou nebo, nedej přírodo, v ní. Že by byla po ní, nebo že by se jí nějakým zázrakem vyvarovala, v to nevěří snad ani ten největší optimista.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter