Petr Adler: NHLPA kuje pikle zvesela a lže ve stínu kostela, tvrdí její bývalý poradce

Hráčské odbory NHLPA před svými členy tají už několik let, že mužstva ligy zatajovala některé příjmy, o které se měla dělit s hráči. Může za to výkonný ředitel NHLPA Don Fehr (na snímku). Toto obvinění předložil několika lidem, kteří jsou tak nebo jinak s odbory spojení (ale zatím nikoliv úřadům) bývalý poradce odborů Richard Rodier. Nezanedbatelná okolnost, že loni dostal od NHLPA výpověď ovšem nepřidává Rodierovu tvrzení na důvěryhodnosti.

Některá mužstva podle Rodiera mohla falšovat vyúčtování příjmů. V jednom případě přišly odbory (podle Rodiera) o zhruba 400 miliónů dolarů. Tvrzení trochu komplikuje, že Rodier použil slůvka “mohla neříkat pravdu o příjmech” (v původním znění: potentially misrepresenting revenue).

Na jednu stranu by takové tvrzení mohlo jen těžko obstát u nezávislého soudu, na druhou stranu je možné, že to Rodier takhle nezávazně řekl záměrně.

Důvodem Rodierova útoku je podle zákulisních zdrojů to, že jeho rozloučení s odbory se neneslo v nejpřátelštějším tónu.

Podle zmíněných zdrojů, vyhledal Rodier nejméně dva odborové důvěrníky u mužstev, hovořil také s nejméně třemi hráčskými zástupci (cizím slovem: agenty), a s několika lidmi z úřadovny NHLPA v Torontu. Přinejmenším jeden z důvěrníků se na věc poptal vedoucích činitelů NHLPA. Ti všichni Rodierova obvinění popřeli. Vysvětlili zmíněnému důvěrníkovi, že vyšetřili Rodierova tvrzení, podle nichž Detroit Red Wings neohlásili jako příjem okolnost, že jim město, které je ostatně v peněžním úpadku, prominulo mnohamiliónový dluh. Dotyčný důvěrník později řekl, že si opravdu nevzpomíná, že by vedení odborů informovalo členstvo o případu Wings, jenže zdroje z vedení NHLPA tvrdí, že věc sdělili všem třiceti důvěrníkům u mužstev.

Otázka ovšem je, zda se vedení NHLPA vůbec muselo o podobně podrobnosti dělit se svým členstvem. Podle stanov totiž hráči najímají výkonného ředitele (v tomto případě Dona Fehra) právě proto, aby řešil podobné situace jejich jménem.

Odbory poslaly Rodierovi nejméně čtyři dopisy. Všechny mu vyhrožovaly tresty za ukecanost. Nejméně jeden hovořil o soudech, nejméně jeden hovořil o stížnosti k právnické komoře: kdyby tam NHLPA uspěla, měl by Rodier po právnické kariéře.

Odbory tvrdí, že Rodier měl ve smlouvě doložku o mlčenlivosti, kterou porušil tím, že několikrát zveřejnil důvěrné peněžní údaje mužstev NHL. Kdyby se liga rozčilila, mohla jít NHLPA tvrdě po šíji, a vyhrála by.

Na otázku, co bude teď, ovšem Rodier i Fehr odmítli odpovědět. NHLPA mlčí také.

O co jde?

NHL miluje Richarda Rodiera zhruba jako osinu v sedacích svalech. Byl totiž blízkým spolupracovníkem spoluzakladatele podniku Blackberry Jima Balsillieho, který několikrát zkusil zakoupit mužstvo NHL, které by pak přemístil z Ameriky do kanadského Ontaria. Pokud možno do Hamiltonu, aby nemusel jezdit na zápasy příliš daleko.

Rodier údajně dovede číst záznamy příjmů a účetní rozvahy jako málokdo jiný. A najde prý sebemenší nesrovnalost dříve, než se ostatní prokousaji do čtení půlky toho kterého záznamu. Alespoň takhle to tvrdila NHLPA, když před pěti lety oznamovala, že získala Rodierovy služby.

Ne, že by Rodier byl bez práce: po obdržení výpovědi od hokejistů začal pracovat pro odbory košíkářské NBA, zvané (jak vynalézavé) NBAPA.

O současném vřelém vztahu mezi NHLPA a Rodierem svědčí mj. i to, že krátce poté, kdy mu NHLPA řekla že sbohem a šáteček, řekl Rodier několika hráčům, hráčským zástupcům, ale také zaměstnancům NHLPA, že kromě případu Red Wings ví o nejméně třech dalších případech zatajovaných příjmů. Tajuplně dodal, že jsou možná dost významné (doslova: potentially significant), ale na žádost o další podrobnosti odpověděl, že ty dodá až poté, kdy mu odbory nabídnou zaručené palmáre (tak se říká právnickým mzdám).

Odbory se vztopořily: tyhle případy Rodier zjistil, když ještě dostával gáži NHLPA. Je tedy povinen sdělit tyto informace svému bývalému zaměstnavateli. Ostatně, jde o to, kolik mohou hráči získat podle kolektivní smlouvy. Ta zavazuje NHL a NHLPA k dělení rovným dílem, cizím výrazem fifty-fifty. Otázka pak zní: kolik je celek?

Rodier údajně v prvním roce svého závazku k NHLPA zjistil, že Washington Capitals, Arizona Coyotes a Nashville Predators používaly tzv. tvůrčího účetnictví, takže neohlásily (v součtu) příjem ve výši zhruba 110 miliónů dolarů. Nikdo nechce zveřejnit skutečnou částku. Jisto však je, že se liga tenkrát s odbory domluvila, že jim vyplatí 40 miliónů dolarů.

Co bylo mezitím, nevíme, ale Rodier tvrdí, že začátkem roku 2014 sdělil bratřím Fehrovým (Donovi a Stevovi, který slouží odborům jako zvláštní právní poradce), že odbory mohou předložit lize požadavek, který může být hodně vysoký. Opět ta trapná nejistota, kterou vyjadřuje doslovné znění Rodierova sdělení: “potentially massive.” Šlo o dluh městu, který detroitská radnice mužstvu Red Wings údajně prominula, a ta částka se měla pohybovat mezi 200 a 400 milióny dolarů.

Tajuplné zdroje?

Rodier se patrně opíral hlavně o několik novinových zpráv. Třeba o sdělení na první stránce listu The Detroit News, kde stálo, že nájemní smlouva Wings, která se týkala jejich svatostánku Joe Louis Arena, předpokládala, že mužstvo bude městu platit čtvrtinu svých příjmů z kabelové televize. List zveřejnil, že mužstvo tak celou řadu let nečinilo, takže městu dluží částku, která může dosáhnout 70 miliónů dolarů.

Povšimněte si laskavě: Detroit News nenapsal, že ta částka opravdu činila 70 miliónů dolarů.

Rodier řekl Fehrovi, že si zajel do Detroitu, kde vyzpovídal několik lidí, kteří znají obsah nájemní smlouvy Wings s městem. Dodal, že také získal kopii smlouvy. Učinil tak žádostí založenou na americkém zákonu o svobodě informací (Freedom of Information Act). Není známo, zda se ho Fehr ptal, proč tedy musel cestovat do Detroitu, když tu kopii mohl získat zasláním zcela obyčejného elektronického psaníčka (e-mailu). Ale to už je pro věc podružné.

Podstatné ale je, že Rodier tvrdil, že ten dluh musí být podstatně vyšší než nějakých mizerných 70 miliónů. Přinejmenším proto, že na nesplacené dluhy se vztahoval úrok ve výši půldruha procenta, který se měl připočítávat denně.

Detroit Free Press, další Rodierův tajemný zdroj, zveřejnil o několik měsíců později, že Wings podepsali začátkem roku 2014 zbrusu novou nájemní smlouvu, se zpětnou platností od roku 2010, a že ta nová smlouva výslovně zrušila veškeré dluhy Olympia Entertainment, tedy podniku, který vlastní Wings.

Kolektivní smlouva ovšem stanoví, že prominutý dluh se účetně zaznamenává jako příjem. Logicky řečeno: přičítá se k částce, o níž se liga má dělit se svými odbory.

Článek 29 kolektivní smlouvy hovoří o přísných trestech pro mužstva, která nesdělila pravý stav věcí, ať už záměrně nebo nějakou účetní chybou. Jde o miliónové pokuty, ztráty míst v prvních kolech výběru hráčů (draft), a další nedozírné následky.

Jak se Rodier dostal k částce 401 miliónů, není známo. Mezi zasvěcenými však údajně je známo, že bratřím Fehrovým a právníkům NHLPA Donovi Zavelovi a Romanu Stoykewichovi Rodier řekl, že předpokládá, že se liga bude chtít vyhnout skandálu (a nebezpečí, jemuž by čelila, kdyby se případ dostal před soud), takže se ještě moc ráda s odbory domluví na vyrovnání.

A tady je ten údajný skandál: Rodier měl říci několika odborovým důvěrníkům u mužstev, jakož i několika hráčským zástupcům (agentům) a zaměstnancům NHLPA, že Fehr odmítl členstvo informovat o tom, že tady je možnost dalšího přílivu peněz.

Pro dobrotu, tvrdí Rodier, na žebrotu: nepracuje pro NHLPA od února 2015. Úřední výpověď dostal písemně až v červnu téhož roku.

Prozatím to vypadá, že máme před sebou typický příklad případu, kterému se v právnické angličtině říká “on řekl - ona řekla” (he says - she says). Zdroje z NHLPA totiž tvrdí opak: odbory mají šestičlennou skupinu, která se nezabývá ničím jiným než tzv. hokejovými příjmy. Ta, podle informací ze zákulisí NHLPA, si k vyšetřování ještě přizvala nezávislé právníky. Závěr: Rodierova obvinění mají řadu vad (flawed).

Vzduchem ovšem poletují značné částky: Rodier totiž ve svých útocích na vedení NHLPA tvrdí, že zjistil neohlášené každoroční příjmy ve výši 650 miliónů dolarů, ba dokonce, že našel příjmy z let 2005 a 2006, údajně ve výši 300 miliónů dolarů.

Rodier údajně navrhl, že všechny ty případy vyřeší, pakliže mu odbory zaplatí podíl z takto získaných částek. Jenže neřekl, o jaký podíl by mělo jít, takže odbory mu nabídly základní měsíční mzdu ve výši pěti a půl tisíce dolarů s tím, že to bude základ, k němuž lze dojednat patřičné odměny na základě odevzdané práce.

Několik hráčů, kteří se doslechli, že se dějí věci, se zeptalo. Dozvěděli se, že Rodier chtěl zaručenou sedmiletou smlouvu, jinak že NHLPA neřekne ani slovo o nálezech, ke kterým (podle svého tvrzení) došel poté, kdy přestal pro odbory pracovat.

Je to podivné? Je to podivné!

Po několika letech poměrného klidu se NHLPA zase zmítá ve vlnách rozporů.

Rychlý pohled zpět: poté, kdy odbory vyrazily dveře s Alanem Eaglesonem za spoustu prapodivných podniků, jejichž výnosy končívaly v jeho kapsách, přišel Bob Goodenow. Ten sice prorazil podivný skleněný strop, když jako zástupce Bretta Hulla svému zákazníkovi vyjednal smlouvu, která byla na tu dobu neslýchaná, ale pohořel, když narazil na komisaře NHL Garyho Bettmana. Ten v jednání o kolektivní smlouvu trval neústupně na mzdovém stropu. Liga díky tvrdohlavosti obou stran přišla o celou sezónu, a odbory nakonec kývly. Goodenow se zachoval jako sportovec: uznal porážku a odstoupil. Na jeho místo nastoupil jeho dosavadní zástupce Ted Saskin. Jenže se zjistilo, že nový výkonný ředitel rád čte e-maily, které si mezi sebou vyměňují členové NHLPA. Za něj přišel Paul Kelly. Zajímavá ironie: jako státní zástupce vedl Kelly americkou žalobu proti Eaglesonovi, a svoji při vyhrál. Po nástupu do čela NHLPA ale udělal chybu: naznačil, že přece odbory nemusí být ve stálé válce se svým zaměstnavatelem. Několik starších hráčů uspořádalo spiknutí, které se podobalo noci dlouhých nožů, a Kelly se dnes dostává k hokejovým otázkám jedině ve chvílích, kdy už severoameričtí hokejoví novináři neví, koho se ptát. Pozvou Kellyho.

A dnes mají odbory v čele Dona Fehra, který je řídí rukou společnou a nerozdílnou se svým bratrem Stevem.

Proti nim stojí Richard Rodier, chlapík, který sám uznává, že jako diplomat připomíná spíše slona (nebo hrocha?) v obchodě s porcelánem.

Jak již zmíněno, NHL Rodiera z celé své širé duše nesnáší. Nejen pro jeho dovednost při zkoumání účtů a podobných dokladů. Pokus Jima Balsillieho o nákup Predators, a později Coyotes, s tím, že zakoupená mužstva vzápětí přeloží do ontarijského Hamiltonu, je celý poznamenán Rodierovými otisky prstů.

Je zajímavé, že Rodier dostal tři případy údajně neohlášených příjmů až k arbitráži. Nashville Predators, Columbus Blue Jackets a Winnipeg Jets prý dostaly nějakou vládní podporu (buď od radnice nebo od vyššího stupně vlády), a nepromítlo se jim to do zpráv o příjmech.

Tohle ale má chybičku: nezávislý arbitr, profesor práva na chicagské universitě Kenneth Dam, před dvěma lety vážně onemocněl. NHLPA se s NHL dodnes nedohodla na náhradě.

Čili: na ty tři spisy vesele padá prach.

A mezitím právník, který ty spisy sepsal, se hádá s těmi, pro které je sepsal. Je úplně možné, dokonce pravděpodobné, že Don Fehr ve vedení NHLPA tenhle spor ustojí. A stejně tak je úplně možné, dokonce pravděpodobné, že ne.

Ať už to dopadne jakkoliv, nikdo zatím neodpověděl na otázku, komu to prospívá. Ve zlaté latinské právnické řeči: cui bono?

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter