Některé spoluhráče poznal jako děti, teď Doan chválí Matthewse

Arizonský mazák Shane Doan je stále platný, ale dobře ví, že jeho dny v NHL se pomalu krátí. V kabině má kolem sebe jednoho mladíka vedle druhého, ti od něj čerpají potřebné zkušenosti. Není tak divu, že se novináři z espn.com ptali kapitána Coyotes hlavně na otázky ohledně vyrůstajících hvězdiček, které jsou podobně staré jako Doanovy ratolesti. Nabízíme vám překlad zajímavého rozhovoru, v něm se čtyřicetiletý Kanaďan rozpovídal o sociálních sítích, ale i diskutovaném talentu Austonu Matthewsovi.

Jak moc je těžké být veteránem v tak mladém týmu?
V jednu chvíli jsme měli devět jednadvacetiletých a mladších hráčů, je to krásně neuvěřitelné. Samozřejmě jde o dobrý příslib do budoucna, ale o něco větší komplikaci pro současnost.

Sám máte čtyři děti, pomáhá vám to při jednání s mladšími kluky v kabině?
Moje nejstarší dcera je ve stejném věku jako někteří z nich. Najdou se samozřejmě podobnosti, ale hráči u nás jsou vyspělí. Jako hokejista opouštíte domov někdy kolem patnáctého roku, donutí vás to být samostatný. Ti mladíci tady jsou skvělí, umí se dobře ovládat. Je fajn s nimi být.

Jsou dnešní mladíci lépe připraveni na NHL?
Myslím, že díky sociálním sítím můžeme detailně nahlížet každodenní život těchto hráčů. Pokud je sledujete na Twitteru, Instagramu či čemkoli jiném, víte díky tomu více informací. Porozumíte věcem, kterým byste jinak neporozuměli, protože v minulosti nebylo bez sociálních sítí ve všem tak jasno.

Kdybyste se vrátil do hokejových začátků před řadou let, chtěl byste používat sociální sítě?
Ne. Jsem rád, že se mi to vyhnulo. Je šílené, jak moc tyto technologie ovlivňují dnešní hráče, zejména mladší z nich.

Jaký je rozdíl mezi mladými hokejisty dnes a před dvaceti lety?
Jejich úroveň dovedností. Když například hráč ve švédské lize předvede zdařilý kousek, malí kluci z celé země zkoušejí takovou věc trénovat a napodobovat. Stává se to součástí hokejové komunity. Myslím, že šikovnost hokejistů se rozvíjí mnohem rychleji, protože každý začínající hráč může tyto věci sledovat. V minulosti bylo super, že jsme parádičky viděli během nočního zápasu, ale spatřili jsme je pouze jednou. Dnes existuje možnost opakovaných záběrů, podle mě to hodně pomáhá. Dovednosti mladíků jsou na vysoké úrovni.

Nastupujete i proti hráčům, s jejichž otci jste se během kariéry potkal. Řešíte s některými z nich jejich tatínky?
Je to tak, opravdu se spoustou takových (nebo proti nim) hraji. Třeba Max Domi a Connor Murphy. V týmu byli také Philip Samuelsson nebo Brett Hextall. Hrávám proti Matthewovi Tkachukovi, proti jehož tátovi jsem nastupoval. Nebo třeba Josh Manson z Anaheimu. Když jsem byl mladý, ti kluci byli v naší kabině ještě jako děti.

Připomněl jste jim, že je znáte i jako malé?
Jistěže. Je to jedna z věcí, kterou si člověk pamatuje. Matty (Matthew Tkachuk, pozn. redakce) a Josh Manson byli opravdu malí, nemohou na to vzpomínat jako já. Ale moje dcera je stejně stará jako Matty, oba se narodili v Arizoně. Joshe jsem poznal postupně později. Cítím se starý, ale samozřejmě si to užívám.

Bavíte se někdy s Matthewem Tkachukem o tom, jak jste se přestěhoval do jeho rodné Arizony?
Ano, ano. Máme tady koně a Matty na ně chodil jezdit na farmu, hezké vzpomínky.

Potkal jste i Austona Matthewse v době, kdy se zapojil do mládežnického programu Arizony. Co si o něm myslíte?
Trošku jsem poznal jeho rodinu, Austonova máma s tátou chodí do stejného kostela jako my. Ten kluk je vážně neuvěřitelný. Je možná lepší člověk než hokejista. Což je úžasné, protože jako hráč má neskutečné schopnosti.

Byl jeho talent hned evidentní?
Poprvé, když byl u nás, teprve šplhal nahoru. Jeho tým vyhrál nebo prohrál 5:4. Byl u všech gólů, a to hrál proti hokejistům z NHL. Rok předtím, než jej Toronto draftovalo. Opravdu působivé.

Jak důležité je pro mladé hráče z Arizony vidět počínání Matthewse?
Je to důležité pro zdejší mládežnický program. Kdykoli se vás někdo zeptá, jaké jsou zdejší podmínky pro mládežníky, můžete říci, že vyprodukovaly Austona Matthewse.

Generální manažer Coyotes John Chayka je také mladý, jak často za vámi chodí pro rady?
Nebojí se přijít a zeptat se na názor. Ale nakonec je to on, kdo učiní rozhodnutí. Je v tomto ohledu velmi profesionální, chce se zeptat na pohled lidí a nahlédnout problém z jejich perspektivy. Na druhou stranu ví, že záleží hlavně na něm. Když potřebuje rozhodnout podle sebe, udělá to.

Vaše statisticky nejlepší sezóny jsou pomalu pryč, ale přemýšlíte o hokejovém důchodu?
Každý ten nad tím člověk přemýšlí. Ale zatím nemám jednotný názor. Kdybyste se mě zeptali před deseti dny, na místě bych vám řekl, že brzy skončím. Když se mě zeptáte dnes, řeknu vám, že bych klidně podepsal pětiletou smlouvu. Pořád tam a zpátky, nelze dělat ukvapená rozhodnutí. Záleží na průběhu celého ročníku. Podobně jsem postupoval i před rokem a udělám to i teď, záleží, jak se budu cítit na konci sezóny.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter