Pod maskou: Läck táhne Canucks do play-off a dává zapomenout na Millera

Když se v únoru Kosatkám zranil Ryan Miller, známý náruživý kytarista a hlavně vynikající gólman, který si ve Vancouveru rychle vydobyl pozici neotřesitelné jedničky, zdálo se, že se šance Kosatek na postup do play-off radikálně snížily. Vancouverští fanoušci trnuli obzvláště, poté co byla zveřejněna délka "Millsyho" absence - tedy čtyři až šest týdnů. Beznadějnou situaci ale zachránil někdo, od koho se to příliš nečekalo. Eddie Läck zapomněl na předchozí nezdary a rozchytal se k báječným výkonům.

Jistě si vzpomínáte na jaro loňského roku, kdy Läckovi po odchodu Roberta Luonga zpátky k floridským Panterům spadla do klína role gólmanské jedničky. Jenže brankářský učeň ještě nebyl připravený na "maturitu". V náročné roli, ke které mladého Švéda de facto odsoudil hlavní kouč John Tortorella kontroverzním rozhodnutím nenasadit "Bobby Loua" do Heritage Classic, naprosto selhal. Nikdo se nedivil, když GM Jim Benning po otevření hráčského trhu nemeškal a sehnal pro Kosatky zkušeného gólmana. Na tučný kontrakt přivábil právě Millera.

Když se americká hvězda zranila při smolném střetu s Jannikem Hansenem, kdekdo se obával, že Läck předvede dokonalé déjà vu a zase zklame na plné čáře. Opravdoví zasvěcení experti ale dodávali vancouverským příznivcům naději. Rodák z Norrtälje se totiž z drsné zkušenosti, kdy coby nováček musel po Luongově odchodu nastoupit do 14 zápasů v 28 dnech, poučil. V okurkové sezóně prý na sobě dřel více než kdykoliv dříve, jedno z trefných přirovnání tvrdilo, že jeh letní příprava připomínala scény vystříhané z Rockyho. Läck navíc zapracoval na psychice, díky kruté sérii porážek se stal odolným a žíznivým po úspěchu.

Läck umí vytáhnout parádní zákrok:

Trpělivě pak vyčkával na chvíli, kdy ho budou Canucks potřebovat nejvíce - tak praví Jason Botchford z vancouverského listu The Province. Míst toho, aby v klíčový moment zpanikařil, vystoupil z řady a začal excelovat. Silný mediální tlak si najednou užívá, chytat v náročných mačích, ve kterých jde Sedinovcům o všechno, 27letého borce jednoduše baví. Ostatně to sám s úsměvem přiznává. Na jeho statistikách se vynikající forma pochopitelně odrazila velmi pozitivně, třeba úspěšnost zákroků vytlačil na 93,4 %, což by mu při srovnání s ligovou špičkou stačilo na druhé místo hned za jednoznačným brankářským králem Carey Pricem.

Zatímco ovšem Price má takovou vizitku celou sezónu, Läckovi, jehož vancouverští nadšenci milují díky zábavným tweetům, ve kterých s příjemným nadhledem komentuje, cokoliv ho zrovna napadne, se vydařilo pár utkání. A tak pokud sesumírujeme jeho výkony za právě finišující základní část, dostaneme skromnější procento (92). Pro Canucks každopádně představuje tu nejlepší alternativu za Millera. Vítěze Vezinovy trofeje z roku 2010 zastupuje výborně, na rozdíl od svého krajana Jacoba Märkströma zužitkoval nabídnutou příležitost.

Läck nosí masky od Davida Gunnarssona:

Märkström zkraje března naskočil proti San Jose Sharks a totálně propadl. Po rychlém vystřídání si sypal popel na hlavu: "Měl jsem chytat mnohem lépe." Nedokázal překročit svůj stín tak jako Läck, mimochodem Märkströmova dvojka z dob, kdy oba společně působili v Brÿnas. Inu, není nad hokejové paradoxy. Ve Vancouveru nyní musí doufat, že Läckovi fazóna vydrží co nejdéle. Vždyť kanadskému klubu vychytal od Millerova zranění již čtyři vítězství (to proti Anaheimu Ducks doslova ukradl) a táhne Canucks v napínavém závodě o play-off.

Z odepisovaného borce se stává obdivovaný hrdina. Nejde však o hříčku osudu, za úspěchem urostlého seveřana stojí tvrdá práce, trpká zkušenost a psychická pohoda, kterou mu dost možná dodala ta nejvěrnější fanynka, tedy vlastní matka, nedávnou návštěvou. I takové záležitosti mají na sportovcovu hru vliv, jen si vzpomeňte na Martina St. Louis a minulé vyřazovací boje. To už je ovšem jiný příběh. Dnes jsme chtěli smeknout před Läckem, nesesypal se v nelehké situaci a v těžkých časech drží bojovné mužstvo, kde prodává vytříbený střelecký instinkt český kanonýr Radim Vrbata, nad vodou. Ještě jednou klobouk dolů!

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter