Petr Adler: Pelusův právník tahá k výslechu hokejové mocipány

13. září 3:25

Petr Adler

Případ Mikea Pelusa nabral nové obrátky: právník zastupující bývalého hokejistu před výborem na podporu zaměstnanců (Workers’ Compensation Board) nechal obeslat Loua Lamoriella, Garyho Bettmana a Billa Dalyho (na snímku), aby vypovídali o věcech, o nichž onen právník tvrdí, že bez jejich znalosti se věc nemůže dočkat rozuzlení.

Peluso se domáhá náhrady za léčbu zdravotní neschopnosti, za kterou, podle jeho tvrzení, může NHL.

V řeči severoamerických soudních síní je známo pravidlo, že dobrý právník musí znát odpovědi na otázky které pokládá nejpozději ve chvíli, kdy je pokládá. Tedy: zná je předem.

Bude tedy zajímavé zjistit, zda toto pravidlo platí i pro Pelusova zástupce Shawna Stuckeyho, nebo zda jde o další tzv. rybářský výlet v naději, že nachytá odpůrce na švestkách.

V obsílce, které se v anglické řeči říká latinským názvem subpoena (čte se sabpína), a znamená to, že neuposlechnutí se tresce, musí předvolávající sdělit předvolávanému, proč ho vlastně předvolává.

Komisař ligy Bettman a jeho zástupce Daly mají v první řadě odpovědět na otázky, jak sdělují mužstva hráčům podrobnosti o jejich zraněních. Další okruh otázek se má týkat vnitřních nařízení ligy, pokud jde o léčiva. Sem má spadat také otázka, zda a jak se uschovávají záznamy ohledně silných léků proti bolesti, které jsou k mání pouze na lékařský předpis. Podle toho, jak zní předvolání, jde hlavně o to, jakým způsobem tyto léky rozdělují lékaři a tzv. trenéři jednotlivých mužstev.

Na vysvětlenou: trenéři (trainers) jsou v severoamerickém sportovním slovníku lidé, kteří jsou, pokud o lékařské vzdělání, o pouhý stupínek pod dostudovanými lékaři. Třeba maséři, fysioterapeuti, atd. Ti jsou ovšem s hráči v každodenním styku, rozhodně častějším, než lékaři.

Lamoriello byl generálním manažerem New Jersey Devils v době, kdy byl jejich hráčem i Mike Peluso. Má odpovědět na otázku, zda studoval lékařské zprávy ohledně epileptických záchvatů, jimiž Peluso trpěl po bitce v roce 1993, kdy utrpěl otřes mozku.

Další okruh otázek patrně vzbudí pozdvižení. Právník se totiž dožaduje, aby liga vydala spoustu záznamů o závislosti nebo nezávislosti lékařů na lize i jejích jednotlivých mužstvech, o tom, jak dostávají tito lékaři zaplaceno (a kolik), a zda lékaři musí sdělit vedení mužstva, jak je hráč zraněn ještě dříve, než to řeknou samotnému zraněnému hráči.

Několik kanadských týmových lékařů se nad tou zprávou rozlítilo. Jsou vázáni Hippokratovou přísahou a dalšími podobnými sliby, tudíž jsou vázáni také povinností mlčenlivosti. I kdyby měli být placení ve zlatě, perlách a briliantech, tohoto slibu je může zbavit pouze jejich pacient (nebo jím předem určený zástupce). Nemluvě o tom, že na tyhle věci panují v Kanadě velice tvrdé zákony, které říkají přesně a bezpodmínečně, s kým se lékař smí dělit o informace o zdravotním stavu pacienta. Zaměstnavatel v tom seznamu není.

Poměry v Americe sice jsou trochu jiné, ale i tam platí zákon o lékařském tajemství.

A aby to všechno drželo dohromady co nejpevněji, požaduje právník Stuckey, aby mu liga vydala svá vnitřní nařízení a ustanovení o zachovávání a ničení dokladů.

Podobně jako u všech ostatních žádostí může NHL odmítnout, ale v tomto případě je na pevnější půdě: může lpět na tom, že Pelusův právník musí v první řadě dokázat, že jeho požadavek jakkoliv souvisí s případem jeho zákazníka.

Obsílky objednaly Bettmana na středu 1. listopadu, Dalyho hned den poté, a den po něm Lamoriella. K výslechům má dojít v New Yorku.

Má to celé jednu drobnou chybičku: všichni tři obeslaní pánové mohou v den, kdy se mají dostavit, ve vší zdvořilosti sdělit soudu, že je nemá očekávat, a že právník Stuckey bude muset nejdříve dokázat nad veškerou pochybnost, že jejich přítomnost je nezbytná.

Právník Stuckey se pak bude v soudní síni cítit jako nevěsta, které se nedostavil k oltáři ženich (nebo naopak).

Totiž: jakkoliv právník Stuckey označil své obsílky za předvolání pod nebezpečím trestu (subpoena), nejsou to obsílky, které by vystavil soudce. Trestat může soudce, nikoliv právník. Totéž platí pro hrozby trestem. Takže jestli předvolaní pánové pokrčí rameny a budou se v oněch dnech věnovat čemukoliv jinému, může právník Stuckey pouze požádat soud, aby obsílky potvrdil. V tu chvíli může NHL říci, bravo, náš učený příteli (tak se oslovují navzájem právníci před severoamerickými soudy: my learned friend), ale v první řadě musíte vysvětlit, proč sem máme chodit právě my tři. My vám říkáme, že jiný důvod než abyste z toho vytřískal tučné titulky a obrázky na prvních stránkách sportovních rubrik, a z nich plynoucí tučnější palmáre, nemáte. Vy nám musíte dokázat opak.

Jestli soudce bude souhlasit, že si přeje spatřit tváří v tvář pány Bettmana, Dalyho a Lamoriella, bude to jiná káva: nedostavit se na soudcovu výzvu bez oprávněné omluvy se označuje jako pohrdání soudem, naštěstí jen v občanském řízení, v trestním by to dopadlo hůře.

Oč vlastně jde

Mike Peluso se dožaduje odškodného prostřednictvím Úřadu pro náhrady pracujícím (Workers’ Copensation Board) v St. Ana v Kalifornii. Říká, že jako hráč NHL utrpěl řadu epileptických záchvatů, a že Devils, ale i ostatní mužstva, za která hrál, ho nechala hrát a rvát se na ledě přesto, že míval záchvaty.

Peluso tvrdí, že je dnes trvale neschopen práce a že za to mohou čtyři z pěti mužstev, jejichž byl zaměstnancem (New Jersey Devils, Ottawa Senators, St. Louis Blues a Calgary Flames). Vynechal první mužstvo své kariéry ve špičkové soutěži, Chicago Blackhawks. Do stížnosti zahrnul také pojišťovny NHL, v čele s Chubb Ltd..

Dále říká, že by si přál, aby se svět dozvěděl, co Bettman a Lamoriello mohou říci k tomu, co mu vyvedli. Když člověk nemůže dál přispívat ke slávě jejich sportu, nebo když není hvězda, vykašlou se na něj, řekl trpce.

Podle lékařských zpráv utrpěl Peluso neléčitelné poškození pravé části mozku, trpí demencí, depresemi, stavy úzkosti, ztrátou paměti a neustálými obavami z epileptických záchvatů. Utratil údajně 75 tisíc dolarů za léky a péči neurologa. On sám tvrdí, že odmítl návrh mimosoudního vyrovnání ve výši 325 tisíc dolarů.

Právník Stuckey se odmítl bavit o Pelusově tvrzení o návrhu mimosoudního vyrovnání.

Ani Peluso, ale ani jeho právník, se nezmínili o sdělení pojišťovny Chubb Ltd., jejíž právníci sdělili soudu v písemném podání, že bývalý hráč si může za zhoršení svého stavu sám. Chubb předložil soudu doklady o tom, že Peluso se oddával nezřízenému životu, který si doplňoval značnými dávkami ohnivé vody, a že tak činil i v době, kdy pobíral léčiva, která se s alkoholem nesnesou.

Všechny severoamerické lékárny na všechna balení podobných léčiv lepí varování tučným písmem, že spojování dotyčného léku s ohnivou vodou může zhoršit pacientův stav, ale případně ho i zabít.

Peluso v mládí studoval na universitě Aljašky v Anchorage učitelství pro základní školy. Nepropracoval se sice k závěrečnému diplomu, ale musel umět číst, aby se na tu universitu vůbec dostal.

A těžko lze očekávat, že by mohl u soudu pochodit s názorem, že bylo na jeho hokejových zaměstnavatelích, aby mu drželi chůvu, která by mu řekla, že prášky proti záchvatům nebo proti bolestem se nezapíjí pivem, natož pak tvrdou lihovinou.

Právník Stuckey očekává, že se Pelusův případ dostane k soudu koncem února nebo začátkem března příštího roku v St. Ana.

A zatím pravidelně víří vody nejrůznějšími požadavky, jako by se rozhodovalo na stránkách novin, a ne v soudní síni. I kdyby Peluso vyhrál, dejme tomu, milión, přesto na tom na palmáre právníkům prodělá nejméně stejně tolik.

Stalo se dříve:

 

 

Share on Google+

RSS | Kontakt | Reklama - © Copyright: BPA sport marketing a.s. & eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@nhl.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz

© Copyright - Všechna loga a známky NHL, loga a známky týmů NHL, jakožto další vlastnické materiály včetně log konferencí a obrázků Stanley Cupu jsou vlastnictvím NHL, NHL Enterprises, L.P. a příslušných týmů. © NHL Enterprises, L.P. Všechna práva vyhrazena.