Nový Max Talbot. Rychlonožka Rust dotlačil Crosbyho partu do finále Stanley Cupu

Dobré načasování. Ve stejný den, kdy se americký expres Bryan Rust dvakrát prosadil proti Tampě Bay Lightning a vystřílel pro Pittsburgh postup do finále Stanley Cupu, podepsal Max Talbot smlouvu s ruským klubem Lokomotiv Jaroslavl. V čem je vtip? Inu byl to právě kanadský bojovník, kdo z pozice "dělníka ledu" dvěma góly rozhodl před sedmi lety o tom, že Pittsburgh získá stříbrný pohár. I tehdy šlo o zápas číslo sedm a i tehdy se skóre zastavilo na skóre 2:1. "Je to takový druhý Max Talbot," potvrdil paralelu Chris Kunitz. Rust je zkrátka novým nečekaným hrdinou Pens.

"Kdybych měl prstem ukázat na někoho, od koho jsem čekal, že potáhne naší ofenzívu, on by to nebyl," přiznal bez okolků hlavní kouč Mike Sullivan. "Pochopitelně jsem ale za něj rád. Jsem nadšený z toho, co našemu mužstvu přináší," dodal. Rust, jeden z jeho velkých objevů, dal tři góly za poslední dva mače a výrazně se přičinil o postup přes Tampu Bay. "Hraju pořád stejně,  občas ale člověk má více štěstí a puky se k němu odrážejí," neprozradil svůj střelecký recept, se kterým zaskočil Blesky.

Dokonce mohl dát hattrick, nicméně ve dvou velkých šancích jej zastavil Andrej Vasilevskij. "Chtěl jsem to proměnit, nejen kvůli sobě a hattricku, ale především kvůli našemu týmu. Chtěl jsem nám dát pohodlnější náskok." Na gól přitom čekal od prvního kola, kdy se dvakrát trefil do sítě newyorských Rangers. I přes 11 zápasů dlouhou odmlku, vyplněnou především skvělým napadáním a poctivým bráněním, stihl vyrovnat klubový rekord Michela Brierea z roku 1970. Oba coby nováčci za jedno play-off dali pět branek. 

A to Rust ještě nekončí. "Hlavní sen je ještě před námi," řekl, byť přiznal, že jedno dětské přání si splnil právě ve včerejším mači. "Od mala jsem snil o tom, že rozhodnu takhle důležitý zápas." Povedlo se, jako první zelenáč v historii Penguins dvakrát skóroval v partii číslo sedm. Zlatým písmem se rodák z Pontiacu zapsal také do kroniky celé soutěže, žádný "rookie" před ním nedokázal vstřelit v sedmém zápasu všechny (při minimálním počtu dvou tref) góly svého mužstva.

Rust přitom ještě loni v září nevěděl, zda nestráví další rok na farmě. "Jediné, o co mi šlo, bylo urvat místo v hlavním mužstvu." Natrvalo se pak prosadil do pittsburghského kádru až po Novém roce, od sedmého ledna patří k Sullivanovým trumfům. "Je hrozně rychlý, navíc umí proměnit své šance," kloní se mu Sidney Crosby, který senzačnímu hrdinovi může děkovat za postup do finále. Stejně jako v roce 2007 posílal díky na adresu Talbota. Sám Rust zůstává nohama pevně na zemi. "Moji hru pozvedli na novou úroveň spoluhráči."

Je pravda, že si na kvalitu parťáků stěžovat nemůže. Povětšinou hrává s Jevgenijem Malkinem a Chrisem Kunitzem. Šlape jim to. "Věřím si, když jsem na puku. A věřím také naší formaci a vzájemné souhře," prohodil. Když pak měl co nejlépe vystihnout, co s Tučňáky prožívá, odvětil v televizním rozhovoru: "Bavíme se hokejem. Užíváme si spolu spoustu zábavy, bereme to den po dni. A teď jsme zase o krok blíže." Pittsburgh se probil do finále, dopíše v něm druhý díl "talbotovské" pohádky?. 

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter