Nejezchleb chce být Jezdcem! Za větší dřinu bývá sladší odměna, říká

Tuzemští fanoušci ho moc neznají, Richard Nejezchleb totiž odešel do zámoří, aniž by v mateřské Slavii stihl jediný extraligový start. Šikovný útočník a střelec zamířil před třemi lety do juniorského týmu Brandon Wheat Kings, od té doby se poctivě pere o NHL. Dílčí úkoly splnil, loni ho draftovali New York Rangers, brzy se upíše jejich farmě. "Tam bych měl začít příští sezonu," naznačuje.

Uplynulé tři ročníky neměl účastník šampionátu osmnáctiletých 2012 špatné. Ve Western Hockey League solidně bodoval, během minulé sezony byl vyměněn do Tri-City Americans, i s play off celkově sehrál 53 utkání a nasázel 21 branku. Přesto Nejezchleb není úplně spokojený. "Nebylo to takové, jak bych si představoval. Měl jsem totiž zranění kyčle, což mě dost trápilo. Když jsme dohráli, šel jsem nakonec na operaci. Vzhledem k tomu jsem pak nestihl ani jeden zápas na farmě Rangers, kam mě v závěru zavolali," konstatuje.

Smíšené pocity z Rangers: dobrá organizace, ale také konkurence!

Zmíněný zákrok podstoupil na jaře, potom musel chvíli počkat, až bude zase fit. "Už jsou to tři měsíce, cítím se dobře. Nějaké dva měsíce trénuju, nohu mohu normálně zatěžovat, poslední dobou už docela hodně. Byl jsem i poprvé na ledě a vypadá to slušně," klepe pomyslně na dřevo. Ke zranění Nejezchleb nepřišel v konkrétním souboji. "Jde o důsledek opotřebování, mám to špatné geneticky. Hokej tomu nepomohl," připomíná.

Teď je hlavně rád, že by měl být všem potížím konec. Richard se může soustředit zase jen a jen na hokej. Míří do týmu Hartford Wolf Pack, který je zálohou Rangers. American Hockey League pro něj bude zase krokem dopředu. První kontakt s organizací NHL však udělal už dřív, v létě 2013 nastoupil jako volný hráč do přípravy nováčků Pittsburghu. Tahle skutečnost mu pak možná pomohla k úspěchu v draftu, kde připadl Jezdcům.

"Byl jsem tehdy trochu nervózní, šlo o můj první kemp v životě. Po úvodní sezoně v Kanadě jsem si říkal, jestli budu draftovaný. Jenže jsem se zranil a ve WHL stihl jen 35 zápasů," povídá. První pokus neproměnil, brzy po draftu se ale přihlásili Penguins. "Byl jsem překvapený, že mě Pittsburgh pozvali. Určitě dobrá zkušenost!" kvituje.

Další rok už patřil jiné organizaci. Pražského rodáka brali v draftu Rangers, což je na bezpochyby odměna, zároveň ale také docela náročná startovní pozice. "Jsou tam smíšené pocity. Samozřejmě - Rangers je dobrá organizace. New York, Madison Square Garden. Paráda! Ale konkurence je tam větší a klub nedává moc šancí mladým klukům," reaguje. Nic zásadního to pro něj ovšem neznamená. "Mám rád, když to je těžší a já si to mohu vydřít. Odměna pak bývá sladší," upozorňuje.

V Kanadě jsem viděl, že stačím hráčům z prvního kola draftu

Už jsou to tři roky, co se Nejezchleb vydal z českého prostředí za Atlantik. Na boj o NHL je podle svých slov připraven. "Určitě bych se rozhodl stejně. Úroveň kanadské juniorky v porovnání s naší je nepopsatelná. Naučíte se samostatnosti, hráč se tam musí spoléhat jen sám na sebe. Kvalita utkání bývá vysoká, k tomu skvělí fanoušci," vypočítává klady. Původně moc netušil, co se bude dít. "Když jsem tam přišel, čekal jsem, že místní kluci budou někde jinde. Pak jsem ale viděl, že v pohodě stačím hráčům z prvního kola draftu. Myslím, že to je hodně o psychice. Pak se na to koukáte jinak a víc si věříte."

Aby Evropané obstáli, musejí se zařadit. A případně být ještě lepší než většina místních. "Pokud hrajete v Kanadě s nejmenšími, od 18 let, tak si na to zvyknete. Jakmile zjistíte, že se s nimi můžete měřit, člověk si říká: už patřím k nejlepším v ročníku. Od toho se všechno následně odvíjí. Na mysli mám herní sebevědomí a psychiku," vysvětluje. Nejezchleb zvolil vlastní trasu a tady doma trošku sešel z očí. Připomenout se mohl na loňském MS dvacítek. Byl pozván do přípravy, leč konečná nominace ho minula. "Byl jsem docela překvapený. A zklamaný. Na kempu před šampionátem mě vyřadili a nic k tomu neřekli. Chtěl jsem se tam dostat," lituje.

Jednou by rád zkusil dospělý národní tým, o tuhle metu stojí každý. "Kluci, co jsou tady v Evropě, mají větší šanci. Jsou víc na očích. Reprezentace je pro každého výzva. Ale já se teď hlavně soustředím na to, abych hrál pořádně v klubu. Musím co nejlépe zvládnout příští sezonu," velí. Po operaci už pilně trénuje, v Praze chodí bruslit. "Na Slavii jsem trénovat zatím nebyl," zmiňuje mateřský klub. "Spíš do Letňan. Chodím s klukama, co jsou také v zámoří. Našli jsme si takovou partičku a jsme spolu na ledě. V srpnu pak letím na kemp Rangers." S jakým osobním přáním? "Hlavně zůstat zdravý! To je základ všeho. Můžete být natrénovaný, jak chcete. Ale když se zraníte, je vám to k ničemu," uzavírá.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter