Holmström mu pil krev, jmenovci dal Roy lekci. Zabrala, pochvaluje si

Motal se na hraně brankoviště, zacláněl ve výhledu, provokoval, tečoval puky. Tomas Holmström býval pro brankáře jako osina kdesi. Ed Belfour přetáhl dotěrného Švéda hokejkou, ve vypjatých bitvách mezi Coloradem i Detroitem štval i Patricka Roye. Je úsměvným dílem náhody, že se o Royovi nyní píše v souvislosti s Tomasovým jmenovcem. Kouč New York Islanders se totiž jal rázně vychovávat dvaadvacetiletého Simona Holmströma.

Možná ho dodnes do ruda rozpaluje jen pohled na to severské příjmení.

Spíš ale po šikovném, leč tu a tam laxním forvardovi nedávno řval kvůli jeho přístupu. Royovi se nelíbilo, že Holmström opakovaně nehraje každé střídání naplno.

Co na tom, že jde o lídra celé ligy v počtu tref v oslabení. Potřeboval od něj kvalitní výkon po celý večer, nikoliv jen zářné momenty. Chtěl po něm důraz, ochotu jít do míst, kde to bolí.

A tak třiadvacítku draftu roku 2019 svérázně motivoval. Posadil ho. Na tribunu a rovnou na tři mače.

Když se Holmström minulý týden do sestavy vrátil, dřel a navrch dal vítězný gól. "Takový hokej od něj chceme. Víme, že takhle dovede hrát, že na to má," povídal spokojený kouč.

Po všech stránkách, protože Ostrované aktuálně táhnou sérii pěti triumfů v řadě a poskočili zpátky do elitní osmičky Východní konference. Dokonce jsou třetí v divizi, a tak se nemusí upínat na divoké karty.

"Od té doby, co jsme ho posadili, hraje opravdu dobře," smekl Roy zkraje týdne před Holmströmem, který poznal, že Roy umí být sice přísný, ale zároveň také spravedlivý.

Zatímco za lehkovážnost mistra světa v kategorii U18 vyškrtl ze sestavy, za skvělá představení ho povýšil a našel mu pro derby s NY Rangers výraznější roli. 

Mimochodem, na profi úrovni hrával i Holmströmův táta Jonas, který posléze synka ve vícero klubech trénoval. Vypiplal z něj borce užitečného na obou koncích kluziště, který ovšem ještě nenaplnil svůj potenciál.

Isles na něj před pěti lety použili svou první draftovou volbu, v tu chvíli se zařadil k největším talentům v jejich organizaci. Dozrával ale možná trochu pomaleji, než by ti nejoptimističtější fanoušci čekali.

Teď kroutí v NHL svou druhou sezonu, učí se, získává zkušenosti, stává se platným členem kádru. A Roy se z něj snaží vytěžit co nejvíc.

I pomocí metody, který nebývá hokejistům po chuti, ale mnohdy zabírá. Minimálně podle "St. Patricka" zafungovala i na nositele příjmení, které (nejen) na něj na přelomu milénia působilo jako rudý hadr na býka.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter