České naděje na Světovém poháru jsou možná jen malou jiskřičkou, ale...

Nadcházející "World Cup of Hockey" je možná tak trochu směšnou fraškou, kde vůbec nejde o nějakou národní hrdost, ale pouze o peníze, i tak by na něm ale mohlo vzniknout něco dobrého pro nás, Čechy. Hokejoví experti i "experti" prozatím řadili "náš" výběr téměř vždy na poslední místo. Patříme na něj?

Fakta jsou taková, že Světový pohár je jen velmi slabou náhradou za Zimní olympijské hry, na které za dva roky s velkou pravděpodobností hráči NHL nebudou puštěni. Jediný turnaj, který se mohl významem a prestiží rovnat samotné lize, tedy tímto prakticky zanikne.

Proč sledovat drahou, přesto méně kvalitní náhradu? Vždyť samotný důvod proč vznikla – "když už máme riskovat zranění našich hvězd, tak ať z toho máme aspoň peníze" – je zároveň důvodem, proč se NHL vysmát a celou "událost" ignorovat.

Všechny ty emocemi prolezlé reklamy na hokej, kde liga hrdě hlásá, že tenhle sport je o momentech, lásce a tvrdé práci, tedy přijdou tak trochu vniveč. Ti stejní lidé pak totiž vysílají do světa zprávu, že daleko větší prioritu tady mají peníze.

Takzvané národní týmy, které jsou poskládány tak, aby hráči nebojující na kluzištích NHL téměř neměli šanci se na turnaj vůbec podívat, jsou rovněž fraškou. Figurují totiž mezi nimi "Team Europe" a "Team North America", tedy naprosto umělé celky, které "WC" shazují na ještě nižší úroveň.

Mezinárodní hokej (a ani ten klubový) nikdy nebude na úrovni fotbalu, to je snad každému jasné. Doteď se ale aspoň mohly spolu trochu rovnat. Ne popularitou nebo sledovaností, ale takovou rytířskou ctí určitě ano. Nyní v tom je Stanley Cup už sám.

A aby toho nebylo málo, NHL chce očividně vydělat i na zápasech, které nebudou částí samotného turnaje. Slyšeli jste, kolik budou stát vstupenky na přípravné utkání v Praze?

Samotní Češi mají snad ze všech "reprezentací" vskutku tu papírově nejslabší na turnaji. Mnozí hovořili o tom, že naše defenziva bude stát za nic. Jistě, nemáme tam šest hvězd jako Kanaďané, ale šest schopných bojovníků.

Ne nadarmo se říká, že tým složený pouze z hvězd, nemá tak velkou šanci na úspěch jako sehrané mužstvo. Kanada se tohle na posledních olympiádách snažila vyvrátit, ale pokud se podíváte šest let zpátky, musíte uznat, že pro Čechy tohle platí stoprocentně.

Jestli nám stále něco jde, je to porážení silnějších soupeřů. Poslední MS budiž příkladem. Rusy, Švédy i Švýcary jsme zvládli, body jsme ztratili jen s Lotyšskem a Dánskem. Pak nás vyřadili Američané, na které jsme šli z pozice vítěze skupiny – tedy pozice, která nám prostě nesedí.

Pokud budeme ale pokračovat v těchto výkonech i v Torontu, měli bychom opět vyhrát skupinu a pak se z toho sesypat. Jistě, ne příliš dobrý výsledek ale daleko lepší, než je nám přepovídáno.

Hodně záleží na motivaci hráčů samotných. Reprezentovat svojí vlast je super a hráče to nakopne, avšak ne tolik, když hraje prakticky proti klubu, ve kterém si většina hráčů nerozumí, pokud mluví svým rodným jazykem. 6 Slováků, 5 Němců, 4 Dánové, 4 Švýcaři, Rakušan, Francouz, Nor a Slovinec. Není to prostě ono. Takový bude náš druhý zápas na WC.

Určitě se najdou i lidé, které to bude bavit. Dost možná se jedná o většinu fanoušků hokeje a rozhodně to není špatně. Tak jako z každého sportovního utkání budou mít pěkné zážitky.

Jen je prostě škoda, že to vypadá právě takhle a že to nahrazuje něco daleko zajímavějšího. I proto ode mne osobně už o tématu neuslyšíte. Věnujme se raději příjemnějším hokejovým záležitostem.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter