Zámoří není jenom NHL. Poznejte systém severoamerických juniorských lig (2.)

V první části jsme si představili systém juniorských soutěží v Kanadě, nyní nás čeká neméně zajímavý vhled do další země s propracovaným systémem mládežnického hokeje. Spojené státy americké jsou v tomto ohledu v očích mnoha odborníků světovou jedničkou. Vždyť mladí Američané patří na všech turnajích k favoritům a jejich nejprestižnější juniorská soutěž USHL je zhruba na stejné úrovni jako kanadská CHL. Do přehledu jsme zahrnuli také univerzitní NCAA, která láká čím dál více zájemců (a dokonce i zájemkyň) z Evropy.

---

» Systém kanadských juniorských lig

---

Americký výchovný systém má – stejně jako kanadský – tři úrovně a dá se řici, že kvalitativně jsou na tom v obou zemích přibližně stejně. Nejvyšším stupněm je USHL, z níž většina hráčů odchází do univerzitní NCAA. Druhou úrovní je znovu pouze jediná liga – NAHL a do třetího levelu patří zbývající soutěže, které jsou na rozdíl od předchozích dvou již zpoplatněné.

United States Hockey League (USHL)

Číslo jedna, co se týče juniorských lig v USA, a podle některých odborníků dokonce nejlepší juniorská soutěž na světě. Jedná se o elitní ligu, která představuje pro špičkové talenty ve věku 16 až 20 let alternativu ke kanadské CHL, protože její hráči jsou stále považováni za amatéry, a mohou tedy následně zamířit do univerzitní NCAA. USHL si dokonce přímo dává za cíl připravit je pro budoucí přechod na prestižní „college“.

USHL hraje pouze 17 týmů ze středozápadu Spojených států amerických. Od roku 2008 je součástí ligy také tým amerického národního rozvojového programu (USNTDP). Kluby se nacházejí většinou ve středně velkých městech, kde kromě hokeje často nic jiného není, a tak jsou hráči považováni tamními fanoušky za ikony. Stejně jako v CHL tedy pořádají autogramiády, setkání s fanoušky či návštěvy škol.

Mladíci chodí buď do školy, nebo mají brigády. I z důvodu kladení důrazu na školu, která by měla být jejich odrazovým můstkem pro budoucí přechod na univerzitu, se většina zápasů odehrává o víkendu. Samozřejmě pod bedlivým dohledem skautů z univerzit i NHL, kde se podíl hráčů, kteří prošli USHL, stále zvyšuje. Na samotné zápasy pak v průměru dorazí více než 2500 diváků.

Cesta do USHL vede opět především skrze draft, jenž má přes 20 kol, a kluby si v něm vybírají především Severoameričany, které mají „naskautované“. Se vzrůstající prestiží ligy se však také zvedá počet evropských zájemců a například v posledním roce byli – kromě početného zástupu Švédů a Finů – draftovaní také čtyři Češi a stejný počet Slováků. Kdo se neprosadí přes draft, musí zaujmout na kempu, kterého se po zaplacení tučné částky může účastnit de facto kdokoliv, ale šance uspět je minimální.

Kluby jsou rozděleny na Východní (9 týmů) a Západní (8) konferenci a po sehrání 60 zápasů získává nejlepší tým Anderson Cup. První čtyři celky z každého bloku postupují do play-off, které se hraje klasickým systémem, ovšem jen na tři vítězná utkání. Nejlepší tým získá vysoce ceněný Clark Cup, který se doposud podařilo vybojovat jen jedinému Čechovi – v roce 2015 jej před 10 000 fanoušky zvedl nad hlavu zlínský odchovanec Lukáš Buchta.

Kromě tradičního udělování trofejí i USHL pořádá svůj „USHL/NHL Top Prospects Game“, kam zařazuje nejzářivější talenty před nadcházejícím draftem do NHL. Na rozdíl od CHL, jejíž hráči touží po přechodu do profesionálních lig dospělých, je ale americká juniorská soutěž zaměřena na následné univerzitní angažmá, a tak jejich hráčů na draftu logicky neuspěje tolik. Přesto počet mladíků z USHL draftovaných do NHL vzrůstá a v posledních letech jich bylo vždy kolem 50.

North American Hockey League (NAHL)

Představuje druhý stupeň amerického systému juniorského hokeje. Stejně jako USHL není zpoplatněná, ale hráči si sami musí hradit stravu a ubytování. Mladí hokejisté chodí do školy, kterou si někdy musí platit sami. Liga se zaměřuje na výchovu mladíků pro přechod na univerzity (NCAA divize I a III) a profesionálního hokeje. Drží si vysokou úroveň, i když kvalita hráčů je znatelně nižší než v hlavních juniorských ligách, kam však ti nejtalentovanější případně přecházejí.

Jedná se o soutěž založenou už v roce 1975, kterou hraje 24 týmů napříč 12 státy Severní Ameriky. Kluby jsou rozděleny do čtyř divizí a v základní části sehrají 60 utkání, do čehož se počítá i „NAHL Showcase“. Jde o pravidelnou akci konanou na konci září v Minnesotě, kam se sjedou všechny týmy a před zraky více než 300 skautů z NCAA i NHL hrají čtyři utkání ve čtyřech dnech. Na konci sezony následují vyřazovací boje hrané na tři vítězná klání a nejlepší tým vybojuje Robertsonův pohár. Kromě toho liga pořádá „NAHL Top Prospects Tournament“, kam nominuje své největší talenty.

Cíl mladíků je jasný – touží zaujmout univerzity, což se loni povedlo 259 hráčům, z nichž 67 procent bylo přijato do týmů I. divize NCAA, zbytek do divize III s částečným stipendiem. Úspěch slavila NAHL také na draftu do NHL, kde si slavné kluby vybraly pět jejich mladíků. V soutěži letos nastupuje sedm českých zástupců a všichni prošli naší juniorskou či dorosteneckou extraligou. Čechů už bylo za dobu existence ligy celkem 52, známým jménem je však jedině to obránce Lukáše Krajíčka.

NAHL brzo nebude jediná soutěž druhé úrovně ve Spojených státech. Od sezony 2017–18 k ní přibyde United States Premier Hockey League (USPHL), která zatím patří až do třetího levelu.

Třetí úroveň

Do třetího stupně juniorských lig v USA spadají ostatní soutěže, jichž je v tuto chvíli osm. Fungují na regionální bázi a jsou plně zpoplatněné. Hráči kromě ubytování a stravy hradí poplatek za soutěž, který se pohybuje v rozmezí 4–10 tisíc dolarů. Soutěže jsou amatérské, snahou mladíků je zlepšit své dovednosti a dostat se do lig prvního či druhého stupně. Ačkoli některým se povede probojovat i do I. divize NCAA, většina z nich poté přechází do univerzitních NCAA (III. divize), ACHA a NCHA.

Nejznámější ligou je již zmiňovaná USPHL, která brzy postoupí o úroveň výš, a dělí se na tři divize – Premier, Elite a USP3. V nejsilnější divizi Premier působí 10 týmů a její nejšikovnější hráči se dostávají na nejvěhlasnější univerzity NCAA. Pár hokejistů, kteří prošli touto ligou, se probojovalo i do NHL. Nejznámější je supertalentovaný Jack Eichel (hrál v Empire Junior Hockey League, což je předchůdce USPHL). V nejvyšší divizi Premier letos působí sedm českých mladíků.

National Collegiate Athletic Association (NCAA)

Nejprestižnější univerzitní soutěž tvoří protipól ke kanadské CHL. Mladíci často vybírají mezi cestou jít přes profesionální juniorskou CHL, nebo tzv. „dvoucestný systém“ v NCAA, který klade důraz nejen na sport, ale i na vzdělání a školu. Národní vysokoškolská atletická organizace bere do ligy pouze amatéry, kteří nikdy neměli profesionální kontrakt a nebrali za hokej peníze. Dostat se do ní tedy nemůžou mladíci, kteří odehráli byť jediný exhibiční zápas v CHL, nebo Evropané, kteří měli profesionální smlouvu.

Probojovat se na univerzitu je pro Američany nesmírně populární záležitost. Snad každý sní o tom, že se na ni dostane a rodiče často pro tento cíl neváhají vynaložit velké finanční prostředky. Motivace je jednoduchá – možnost kvalitního vzdělání a hokeje na té nejvyšší úrovni. Školství je v USA velmi drahé a bez stipendia za hokej by si univerzitu řada hráčů nemohla dovolit. Navíc mají zajištěnou budoucnost v případě, že se hokejem živit nepůjde. Vše je podložené více než 100letou tradicí.

Bývalý hráč WHL Kyzen Loo rozebírá rozdíly mezi NCAA a CHL

Cesta vede především přes USHL, o jejíž nejlepší hokejisty se v NCAA doslova přetahují a dávají jim ta nejvyšší stipendia. Pro hráče je však nutné uspět i po akademické stránce. Evropané musejí skládat těžké a drahé mezinárodní testy a také mít dobré známky na střední škole. Ti co v testech uspějí, dostávají nabídky stipendií od univerzit s prestiží odvíjející se od dosaženého skóre. Je tedy nutné ovládat na vysoké úrovni angličtinu, což je také důvodem malého počtu českých studentů v lize.

Zatímco Češi působí letos v I. divizi NCAA jen čtyři, popularita soutěže čím dál více roste ve Skandinávii. U mladých Švédů a Finů je stále častějším jevem, že odmítnou podepsat smlouvu ve vlasti s cílem udržet si amatérský status a jít hrát univerzitní ligu v USA. V současné sezoně najdeme na soupiskách týmů 28 švédských a 23 finských hokejistů. O důrazu kladeném na školu svědčí nejvyšší procento úspěšného dokončení školy ze všech sportů provozovaných NCAA, které mají právě hokejisté – 88 procent.

Stejně jako CHL hraje nejvyšší univerzitní ligu 60 mužstev, která jsou rozdělena do šesti konferencí. Navzdory tomu, že základní část čítá kolem 40 zápasů a více se tedy trénuje, je NCAA považovaná za soutěž nejbližší NHL. Z velké míry je důvodem to, že v lize působí starší hráči (18–24 let) než v hlavních juniorských ligách (16–20 let), a mají tedy více času na rozvoj. Hokejisté tak přicházejí do NHL zralejší a fyzicky i psychicky připravenější. Všichni univerzitní hráči však musejí nosit celoobličejový kryt, byť jim je třeba už 24 let.

O vysoké kvalitě hokeje v NCAA se můžete přesvědčit v záznamu finále posledního Frozen Four

Po základní části následuje play-off konference, z něhož vykrystalizuje 16 nejlepších týmů reprezentujících všech šest konferencí, které se účastní turnaje na konci sezony. Do závěrečného „Frozen Four“ se pak probojují čtyři nejúspěšnější celky, jež se utkají o titul národního šampiona. Hrají se dvě semifinále a jeden finálový zápas, který se vždy koná ve vyprodané aréně týmu NHL, samozřejmě před kamerami největších televizních stanic. „Frozen Four“ ale není jen o zápasech, jedná se o víkendovou slavnost univerzitního hokeje, která nemá obdoby.

Není divu, že bývalí hráči často považují univerzitu za nejlepší léta života a dobu, kdy se hokejem nejvíce bavili. Zázemí univerzit je vyhlášené a škola vytváří jedinečnou týmovou atmosféru, podpořenou zhruba 5000 fanoušky na každém zápase. NCAA produkuje hvězdy pro NHL a podíl univerzitou vychovaných hráčů v neslavnější lize stále roste – nyní je jich přes 30 procent. Ne všichni musí nutně projít draftem, vzpomeňme na cestu Andreje Šustra, který se jako nedraftovaný skrze univerzitu prodral do kádru Tampy Bay Lightning. I takových případů je čím dál více.

O popularitě univerzitního angažmá pro Američany svědčí také situace, kdy hráč upřednostní dokončení školy před NHL. Posledním takovým známým případem je Jimmy Vesey, který vytrvale odmítal nabídky z nejlepší hokejové ligy, a podepsal smlouvu až po dokončení Harvardu. V posledním roce navíc získal Hobey Baker Award, vůbec nejhodnotnější ocenění pro jednotlivce, které lze v NCAA obdržet.

NCAA má ještě další divize, ta s pořadovým číslem II ale kvůli nedostatku sponzoringu škol od roku 1999 nefunguje. Ve třetí divizi působí 74 týmů v devíti konferencích a je také velmi atraktivní. Avšak stipendia v ní jsou výrazně nižší a hráči po univerzitní kariéře většinou končí s hokejem. Letos v ní působí sedm Čechů. Od roku 2011 existuje i ženská soutěž, která má taktéž dvě divize, ale o něco méně mužstev. V letošní sezoně hraje ženskou univerzitní soutěž už sedm českých hokejistek.

Seriál o juniorských ligách v zámoří

» 1. díl: Systém kanadských juniorských lig

» 3. díl: O CHL s Ondřejem Kachyňou

» 4. díl: O USHL s Nicolasem Werbikem

» 5. díl: O NCAA s Terezou Vanišovou

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter