NHL.cz na Facebooku
Luxus pro Montreal, vrásky pro Dobeše. Za českým objevem se dere konkurence
6. srpna 13:00
David ZlomekHledání nástupce Careyho Price bylo v Montrealu roky téměř lidovým sportem. Teď to ale vypadá, že palčivý problém z mapy Canadiens navždy zmizí. Slavná značka naopak řeší dilema, o kterém si týmy mohou nechat jen zdát. Má totiž v rukávu hned dva mladé brankáře s obřím potenciálem. Pro kanadskou organizaci je to skvělá zpráva, pro Jakuba Dobeše ovšem začíná šichta, v níž nesmí ani na moment polevit.
Český gólman má za sebou v brankovišti Canadiens velmi dobré měsíce. Povětšinou chytal s jistotou, v klíčových momentech podržel tým a v zámoří z něj prakticky přes noc udělali důležitý stavební kámen budoucnosti. Jenže v hokejovém prostředí mládí často stíhá ještě mladší dravost.
Tím stínem v Dobešových zádech je jednadvacetiletý Američan Jacob Fowler. Od něj se sice v nadcházejícím ročníku nečeká, že by českému kolegovi okamžitě sebral pozici jedničky. Už ale ukázal, že dokáže vytvořit extrémní tlak.
Ačkoliv odchytal v NHL pouhých 17 zápasů, jeho pokročilé statistiky vyvolaly v klubu poprask. V počtu chycených gólů nad očekávání (7,1) i v přepočtu této metriky na 60 minut chytání předčil i samotného Dobeše. Ze zhruba dvou desítek utkání se samozřejmě nedají dělat definitivní závěry, je to ale signál, že v záloze zraje gólman, který dokáže zavřít bránu.
Pravděpodobný odchod či odsun zkušeného Sama Montembeaulta navíc Fowlerovi otevře přímou cestu do prvního týmu na pozici Dobešovy dvojky. A tady začíná pro českého brankáře třecí plocha.
Jedna věc je mít za zády klasického náhradníka, úplně jiná situace ale nastává, když vám na záda dýchá talentovaný mladík, který začne z plánovaného zápasového vytížení ukrajovat čím dál větší díl. Montreal vstupuje do fáze, kdy už mu nestačí jen sbírat nadějná jména v draftu, potřebuje hráče, kteří doručují výsledky hned.
Pro Canadiens je dvojice Dobeš - Fowler neuvěřitelným luxusem. Vedení nemusí spěchat, může nechat chytat oba a sledovat, zda Dobeš pozici vládce brankoviště obhájí, zda se zrodí rovnocenná dvojice typu 1A/1B, nebo zda Fowler vystřelí vzhůru tak rychle, že si řekne o roli jedničky. Pro Čecha je to ale vzkaz: držíš trumfy v ruce, ale prostor pro výkyvy formy se ti smrsknul na minimum.
