NHL.cz na Facebooku
Vegas jako nedostižný vzor. Zatímco Rytíři vyhazují i vítěze, Kraken se topí v průměrnosti
6. dubna 10:00
David ZlomekPětiletý plán, který měl ze Seattlu udělat stabilního účastníka bojů o Stanley Cup, končí tvrdým budíčkem a zklamáním. Kraken ve své páté sezoně v NHL opět míří do hokejové propasti a po ostudných víkendových prohrách s Utahem a Chicagem ztratili i teoretické naděje na play-off.
Komentátor Aaron Levine ve svém ostrém sloupku tvrdě zkritizoval vedení klubu a upozorňuje, že neustálé vyhazování trenérů už jako alibi zkrátka nestačí. Zodpovědnost za mizernou bilanci a třetí zmařenou sezonu v řadě musí podle něj konečně padnout i na hlavy manažerů Rona Francise a Jasona Botterilla, kteří fanouškům loni v létě slibovali vítěznou kulturu, ale nakonec dodali jen další podprůměrný produkt.
Zatímco po stránce zázemí, marketingu a fanouškovského zážitku patří Seattle Kraken ve své páté sezoně ke špičce NHL, dění na ledě nabízí mnohem smutnější podívanou. Tým z amerického severozápadu je herně průměrný a naposledy to potvrdil tím nejkrutějším možným způsobem. Tým, který ještě bojoval o divokou kartu, inkasoval šest gólů v řadě od Utahuu a o den později padl i s Chicagem, jedním z nejhorších celků celé ligy.
Šance na postup do play-off se tak z nadějných více než 75 procent před měsícem smrskla pod jedno jediné procento. Sedm zápasů před koncem základní části je sezona prakticky mrtvá a trenér Lane Lambert už jen těžko hledá slova. „Nedokážu si to vysvětlit. Nastoupit do takhle důležitého zápasu s takovou vlažností... Evidentně se musí něco změnit,“ kroutil hlavou frustrovaný kouč po dalším kolapsu svých svěřenců.
Ukázat ale znovu jen na trenéra by tentokrát bylo od vedení až příliš laciné. Seattle zažívá už třetí ročník bez play-off v řadě, přičemž na střídačce pálí už třetího hlavního kouče. Počet výher se navíc beznadějně zacyklil na číslech 34, 35 a momentálních 32 výhrách sedm utkání před koncem ročníku. Je proto načase si připomenout rok staré proklamace z doby, kdy klub vyhodil kouče Dana Bylsmu, povýšil Rona Francise na prezidenta hokejových operací a Jasona Botterilla jmenoval generálním manažerem.
Majitelka Samantha Holloway tehdy po personálním třesku jasně deklarovala: „Naši partneři a fanoušci, kteří nás každý večer podporují, si zaslouží vítězství.“ Francis tehdy sebevědomě sliboval vybudování organizace s pravidelnou účastí v play-off a Botterill hrdě dodával: „Mohu vás ujistit, že tým pro příští rok vylepšíme a budeme na něm stavět nejen v další sezoně, ale i v mnoha nadcházejících letech.“
A i když mnozí fanoušci v Seattlu nenávidí neustálá srovnávání s Vegas Golden Knights, ten kontrast nelze ignorovat. Rytíři z pouště nedávno bez váhání vyhodili trenéra, který hned v první sezóně vyhrál Stanley Cup, v prvních třech letech nasbíral v průměru úchvatných 106 bodů a i letos měl nakročeno do play-off. Golden Knights zkrátka netolerují ani náznak stagnace a mají laťku nastavenou brutálně vysoko, zatímco v Seattlu se pro průměrné výsledky obětují výhradně trenéři. Po páté sezoně přešlapování na místě je evidentní, že problém leží mnohem hlouběji.
