Spanilá jízda Canadiens. Montreal může zlomit 61 let rekord, rozhodne příští gól?

Ať už Montreal změří síly ve třetím kole vyřazovacích bojů s Coloradem, nebo s Vegas, bude to pro hokejové statistiky tuze zajímavá podívaná. S napětím budou sledovat, do čí sítě padne první gól. Habs totiž neprohrávali už předlouhých 437 minut a 53 sekund. Od čtvrtého zápasu s torontskými Maple Leafs. I to je důvod, proč mažou papírové předpoklady a odmítají roli outsidera. Úchvatná bilance, viďte? Lepší výkon viděla NHL pouze v roce 1960. Možná, že tušíte, kdo se o něj postaral.

Ano, i absolutní rekord patří Canadiens.

Když Montreal v čele s Jeanem Beliveauem nebo bratry Richardovými kráčel za svým pátým Stanley Cupem za sebou, natáhl dobu, kdy nepoznal, jaké to je prohrávat, na 488 minut a 38 sekund.

Pokud rychlý výpočet neselhal, Beliveau a spol. jedinkrát na ledě neztráceli o 50 minut a 45 sekund déle než jejich současní nástupci. Pro mnohé bezejmenná parta, jíž velí neokoukaný trenér Dominque Ducharme.

"Jsem na kluky neskutečně hrdý. Je to pro mě výjimečné vítězit na lavičce tohoto klubu," povídal po postupu přes Winnipeg Jets. Hladkém, 4:0 na zápasy. Ducharme nevolí klišé, k Habs má vztah od dětství, vyrostl jen 50 mil od arény.

Teď dovedl družinu kolem ostříleného zadáka Shey Webera k sedmi výhrám za sebou. A tato série evokuje srovnání s dalším slavným mančaftem, co nosíval červeno-modro-bílé dresy.

Je totiž nejdelší od roku 1993, kdy Canadiens vyhráli 11krát za sebou (klubový rekord).

A samozřejmě, také došli až ke Stanley Cupu. Klíčovou figurou tehdy byl Patrick Roy, Montreal díky němu tehdy dokázal zastavit Waynea Gretzkyho s Los Angeles Kings.

Od té doby se slavné trofeji nepřiblížil. "Můžeme napsat vlastní příběh. O tom nám jde," říká Ducharme, když před ním novináři zmiňují slavná mužstva z klubové historie.

S Habs by rád došel na vrchol.

Aby se to povedlo, potřeboval by, aby jeho chlapci dál pokračovali v tom, co zvládají dokonale. V precizním bránění náskoku. Uměním nepustit soupeře do vedení zcela zdeptali hokejisty Winnipegu.

"Hrají na opravdu vysoké úrovni. Jakmile se dostanou do vedení, je to proti nim složité. Mají hru pod kontrolou, především pak jejich elitní beci. Jsou silní a těžcí, vyhazují puky z obranného pásma, k ničemu vás nepouští," smekl Blake Wheeler, kapitán Tryskáčů.

Montreal navíc jistí precizní Carey Price. Chybuje výjimečně, naopak snad až s železnou pravidelností vytahuje špičkové zákroky. Zcela logicky se objevují srovnání s Royem.

Dokud ovšem Price nezíská alespoň jeden prsten pro vítěze Stanley Cupu, půjde jen o plané řeči. Teď mu chybí osm výher. A ač chytá za papírově nejslabší klub, který v letošním play-off zbývá, kdo ví, kdy se znovu dostane tak blízko.

I tato myšlenka fanouškům Canadiens stačí k naprostému propadnutí hokejové horečce. Zpívají před arénou, slaví, upínají se k novým hrdinům, mezi než patří třeba dvacetiletý talent Cole Caufield.

Své hokejisty umí milovat, stejně jako jim spílat v případě neúspěchu. Teď si užívají ty příjemnější emoce. Zůstanou na stejné vlně i po prvním gólu ve třetím kole play-off?

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter