bahis siteleri

NHL.cz na Facebooku

Šimek o roli u Sharks: Jsem vděčný, že mohu hrát v NHL. Jak je na tom koleno?

4. prosince 2021, 14:06

Johan Čáp , Matěj Hodoval

Už čtvrtou sezonu v řadě má Tomáš Hertl v hlavním týmu Sharks stabilního českého parťáka. Je jím devětadvacetiletý pracant Radim Šimek, který letos nastupuje ve třetím obranném páru San Jose. Obránce s jednapadesátkou na zádech hovořil nejen o aktuální venkovní sérii Žraloků, ale také o své roli v týmu či případné účasti pod pěti kruhy.

Tomáš Hertl hovořil o tom, že ten aktuální trip může být až klíčový a lze se od něj odrazit do zbytku sezony. Souhlasíte?

Já si myslím, že určitě. Ta tabulka je teď po začátku našlapaná, je to hodně vyrovnané. Čím více bodů si přivezeme z tohoto tripu, tak tím lépe pro nás. Pak hrajeme asi sedm zápasů doma. Snad neusneme na vavřínech a nějak to nepodceníme. Věřím, že se do toho opřeme a zvládneme to.

Početná část Sharks se nedávno ocitla na koronavirovém protokolu. Jaký průběh jste měl vy a jak to celkově u vás probíhalo?

Abych řekl pravdu, tak bych byl trochu překvapený, kdybych ho nechytl. Vloni jediný, kdo to od nás chytil, byl Hertlík a já jsem celou dobu seděl vedle něj v letadle a ten covid jsem nechytl. Tak jsem si říkal, že jsem asi hodně imunní proti tomu. Teď byl první obránce, vedle kterého jsem seděl v kabině. Říkal jsem si, že jestli to teď nechytnu, tak to bude zvláštní. Bohužel jsem to chytnul. Ráno nám dělali testy, protože už nějací kluci byli pozitivní. Nechci říct, že jsem se cítil úplně dobře, trochu mě pobolívala hlava a necítil jsem se na 100 %. Pak se to potvrdilo, přišel jsem do kabiny, vzal jsem si věci na rozcvičku a kluci doktoři mi řekli, že mám dva pozitivní testy a musím jít domů.

Jak je to náročné na hlavu, když se to takto šíří kabinami? Ovlivnilo to tuto sezonu?

Abych řekl pravdu, tak jsem byl docela zklamaný, že jsem to dostal. Bohužel, nedá se nic dělat, nemoci chodí po lidech a ne po horách. Bohužel se to stalo. Já jsem měl hodně problémů s kolenem a letos jsem přijel na kemp San Jose a poprvé po dvou sezonách jsem se cítil úplně zdravý, že jsem do toho kempu mohl dát všechno, nebojoval jsem vůbec s kolenem. Myslím, že jsem prvních sedm zápasů odehrál docela dobře, že jsem byl i překvapený z toho. Bohužel mi ale před osmým řekli, že mám covid, takže mě to zase na deset dní zbrzdilo. Určitě není příjemné se pořád vracet do toho zápasového tempa, ale myslím si, že jsem teď už zpátky a doufám, že dlouho zůstanu zdravý a zůstanu v sestavě.

Proti New Jersey jste si připsal první bod v letošním ročníku. Jak tohle může pomoct psychicky?

Samozřejmě, když třináct zápasů neboduješ, tak je to nepříjemný. Ono je to ale zavádějící, že tam byla nula. Musím říct, že jsem měl takových šancí, abych dal gól a mohl jsem mít i některé nahrávky, bohužel to tam nepadlo. Pro mě je důležité, že hrajeme jako tým a mužstvo se teď zvedá po těch dvou sezonách, že jsme na příčkách pro play-off. To je to nejdůležitější, protože tým pak dělá jednotlivce, jednotlivec nedělá tým. I kdybych měl pořád nula bodů, tak by to sice bylo trochu stresující, ale určitě bych se z toho nehroutil, protože jako tým hrajeme skvěle. Ode mě čekají jinou práci, než abych dělal body.

Dříve jste býval více ofenzivním typem obránce. Jak se adaptuje na hru, kde musíte být trochu fyzičtější a jste spokojený se svou rolí v týmu?

Je to dané tak, že jestli chci hrát NHL, tak musím plnit povinnosti, které po mně chtějí. Nejsem v obraně s kluky jako jsou Burnzie (Brent Burns) a Erik (Karlsson), jsou tam jiní kluci a mně zbývá třetí obrana. Musím hrát dobře do defenzívy a prostě se snažím plnit to, co po mně chtějí. Není to ofenzivní práce, ale jsem vděčný za to, že hraji NHL, tak na to koukám. Hraji NHL a ať mám dělat cokoliv, tak to prostě budu dělat.

Jak se hraje s hráči typu Burns a Karlsson?

Letos jsem s kluky ani nehrál, od začátku hraji s Vlasicem. Ale rozumíme si, pořád se podporujeme a myslím si, že odvádíme dobrou práci pro tým. Rozumíme si jak mimo hokej, tak i na ledě. Myslím si, že i ten tým tuto sezonu více drží pohromadě. Je to znát i na ledě, v těch zápasech se to všechno odráží.

Zmínil jste problémy s kolenem. Máte to třeba stále v hlavě i při zápasech?

Nemám. Kdybych to měl v hlavě, tak si to možná o to více přivolám. Jediná limitace je, že to koleno pořád stoprocentně nepropnu, svaly úplně nepracují tak, jak mají, takže na tu nohu musím cvičit více, než na tu, kterou mám zdravou. Člověk si na to ale už zvykl za ty dva roky, mám nějaké rutiny, které si každý den musím dělat. Musím to koleno každý den ledovat, protože mi tam pořád hodně vzniká otok. Ale jsou to věcí, které mě nelimitují, už jsem si na to zvykl. Teď si užívám, že to koleno funguje téměř na 100 % a můžu být platný pro tým.

Poprvé jste nastoupili také v nové hale New Yorku Islanders. Jak se vám tu hrálo?

Já si pamatuji, že ta jejich předešlá hala byla trochu starší, takový evropský styl. Tato aréna je krásná a má krásnou kabinu, byl jsem překvapený, jak je obrovská pro hostující tým. Led? Trochu skákal puk, nebylo to úplně optimální. Nevím, jestli tu třeba nebyl den před nějaký koncert, ono to tak často bývá. Musím ale říct, že aréna je super a fanoušci Islanders si to zasloužili, aby měli novou arénu.

Právě Ostrovany jste tu porazili po prodloužení. Měli to složité po karanténě, nicméně nepřekvapili vás trochu zpočátku?

Překvapili nás. Takhle, my jsme před zápasem hodně cestovali autobusem, ono se to sice nezdá, jezdíme po New Yorku, ale tady je velký provoz. Strávili jsme přes dvě hodiny v autobuse, takže si myslím, že to v těch prvních deseti minutách bylo znát. Navíc oni hned z první, druhé střely dali krásný gól. Pak jsme se nějak vzchopili, hráli jsme více pohromadě a trenér nám k tomu něco řekl. Už jsme táhli za jeden provaz a myslím si, že jsme je pak i přestříleli, během těch dvou dalších třetin jsme měli více střel. Zaslouženě jsme vyhráli.

Vzhledem k vaší stabilní pozici v NHL se nabízí otázka na olympiádu. Bavíte se třeba s Filipem Pešánem o vaší roli?

Abych řekl pravdu, tak jsme vůbec v kontaktu nebyli. Když mi zavolají, tak samozřejmě rád pojedu. Teď to je možná složitější, protože manželka má termín porodu 25. ledna, tak doufám, že si malá nedá načas, aby to neprodlužovala (úsměv). Samozřejmě, když o mě bude zájem, tak pojedu. Sice nehraji tolik minut, ale myslím si, že bych tomu týmu měl co dát.

Kdyby to tedy skončilo na volbě mezi rodinou a hokejem, je to asi jasné…

Hokej mám rád, ale rodina je pro mě všechno, takže pokud by se mladá do té doby nenarodila, určitě bych dal přednost rodině. Vyčistit hlavu, nějaká reprezentační pauza a ono to bude dobré (smích).

Share on Google+

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@nhl.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz

© Copyright - Všechna loga a známky NHL, loga a známky týmů NHL, jakožto další vlastnické materiály včetně log konferencí a obrázků Stanley Cupu jsou vlastnictvím NHL, NHL Enterprises, L.P. a příslušných týmů. © NHL Enterprises, L.P. Všechna práva vyhrazena.