ROZHOVOR: Už dva měsíce jedeme tempo jako v play off, na Washington si věříme, líčí Neuvirth z Flyers

Zase Capitals. Zase Ovečkin. Michala Neuvirtha provází klub, v němž svoji kariéru v NHL odstartoval, ať se vrtne kamkoliv. Vládci ligy vedení ruským bombardérem mu vystavili stopku v loňském play off, když byl členem Islanders, a postaví se jim v prvním kole i tentokrát, coby strážce brankoviště Philadelphie. Úvod série sice začne kvůli nedávnému zranění kolene na střídačce, že ale Flyers i s ním v zádech dokážou vítězit a v případě povolání do akce zastane skvělou práci, to dostatečně předvedl během svého prvního roku v Rockyho městě. Nejen o tom vypráví v rozhovoru pro nhl.cz.

Sbalit výstroj, uvelebit se do vlaku a vyrazit na Ovečkina. Ano, do vlaku… Než se trmácet ucpanými ulicemi na hodinu vzdálené letiště, to radši Flyers do New Yorku a Washingtonu tradičně využívají koleje. „Z centra do centra to máme dvě hodiny, což je pohodové cestování. Máme vlak pro sebe, jeho součástí je jídelní vůz, je tu hodně místa. Paráda,“ líčí Michal Neuvirth právě po takové jedné cestě, která sestavu Flyers zavezla tam, kde se ve čtvrtek v noci poprvé postaví nejlepšímu celku základní části…

Do play off vstupujete ve zvláštním rozpoložení poté, co minulý týden zemřel vlastník klubu Ed Snider. Jak tým jeho smrt zasáhla?

„Dost. Pro zdejší lidi hodně znamenal, vždyť Flyers založil a celou dobu je vlastnil. Ve městě byl známý, bylo to velké jméno, tahle událost se dotkla spousty lidí. Nám nezbývá, než teď hrát pro něj. Osobně jsem ho zase tolik neznal, protože jsem tu teprve první rok, ale kluci, co jsou tu déle, o něm vždycky vyprávěli, jak skvělý chlap to byl. Výborný majitel, který se o hokej zajímal. Hned jsme si řekli, že do toho teď dáme všechno, ať tak uctíme jeho památku.“

Když pomineme seznámení s majitelem, tak mi u vás přijde, že jste se za jediný rok ve Philadelphii s týmem vyloženě sžil. Je to tak?

„Jo, to souhlasí. Je tu totiž opravdu výborná parta, navíc Voras s Gudym. Voras je i lídr týmu, spolu s ním Giroux a Simmonds, což jsou kluci staří jako já, takže si máme co říct. Spoluhráči jsou tu opravdu perfektní.“

Ono se to o Flyers říká, že se v jejich kabině sešla skupina lidí naladěných na jednu vlnu, což taky v NHL nebývá pravidlem…

„A je to vážně tak. Rozumíme si, máme se pořád o čem bavit. Je tu pár starších kluků, kteří nás drží trochu zkrátka, ale parta je tady opravdu výborná. Nebojím se říct, že nejlepší, co jsem kdy v nějakém týmu zažil.“

To se asi projevilo i ve finiši sezony, kdy jste nakonec dotáhli úvodní ztrátu na play off, že?

„Přesně tak. Od začátku ledna jsme začali hrát opravdu dobře, týmově. Už dva měsíce jedeme tempo jako ve Stanley Cupu a bojujeme jeden za druhého, což by teď mohla být i naše výhoda pro sérii s Washingtonem. Ten měl snad tři týdny dopředu zajištěné první místo v lize, kdežto my do posledního zápasu bojovali o to, jestli přežijeme.“

 

Navíc na Capitals docela umíte, dokázali jste je dvakrát v základní části porazit. Věříte si díky tomu na tak silného protivníka víc, než by proti suverénovi základní části bylo běžné?

„Samozřejmě si na ně věříme. Odehráli jsme proti nim dobré zápasy, povedl se nám jeden dokonce tady u nich, porazili jsme je i doma. Nemáme se čeho bát, myslím, že série bude otevřená a tlak leží na nich. My si musíme hrát svůj hokej, dobře bránit a rvát se jeden za druhého. Pak se může stát cokoliv.“

Pro vás už se Washington stává tradičním soupeřem. Loni jste proti němu stál coby člen Islanders, teď znovu. Má to pro vás zvláštní náboj, když jste v Capitals začínal a spousta z tamních hráčů byla dlouho vašimi kolegy?

„„Je to zajímavé. Minulý rok jsem ale byl v Islanders jen krátce, kdežto letos jsem daleko víc sžitý s týmem. Bude to dobrá série. Je pravda, že Washington je druhý tým, ke kterému mám nejblíž, je pro mě velká motivace je porazit. I jsem dával klukům tipy, jak dát gól Holtbymu.“

A dáte tip i parťákovi Masonovi, jak vychytat Ovečkina? Vždycky jste říkával, že na tréninku ho docela zvládáte zastavit.

„Ono při zápase je nejdůležitější, jak ho bráníte. Měli jsme dlouhý mítink na hru v oslabení, máme hodně vyskautovaný a propracovaný systém, jak na Alexe budeme hrát ve čtyřech. Myslím, že trenéři to vymysleli dobře a budeme na něj připravení.“

Když už jsme zmínili Masona, i v jeho případě to na mě podle různých prohlášení působí, že spolu vycházíte dobře a přejete si. Je to tak?

„Je. Máme výborný vztah, snažíme se být každý den lepší než ten druhý, což nás oba posouvá nahoru. Já vycházel pohodově s každým parťákem, Mason je navíc vyloženě super kluk, spolupráce s ním i s naším trenérem gólmanů je výborná.“

To se promítlo i na vašich výsledcích v základní části. Nepřekonal jste i svoje očekávání tím, jak výtečně jste si vedl?

„Jo, s tím jak jsem v téhle sezoně chytal, jsem spokojený. Byl jsem u pár důležitých vítězství, utkvěly mi hlavně ta venkovní, třeba St. Louis, Detroit, Chicago, Washington, což ukazuje, že těch velkých výher především na hřištích soupeřů jsem měl hodně. Se sezonou jsem vážně spokojený, ale ještě nekončíme. Teď teprve začíná to pravé, budeme se snažit o co nejlepší týmový výsledek.“

Už vám někdo dal najevo, že Flyers udělali v létě dobrý kroky, když vás podepsali?

„Hned od začátku to tady cítím, hned jsem zapadl do kabiny a od tréninkového kempu se mi dařilo. Získal jsem si respekt spoluhráčů, a i když jsem často chytal back to back, to znamená, že jsme třeba přijeli ve tři ráno a já šel druhý den zase do branky, tak za mě kluci pokaždé bojovali a ohromně mi tím pomáhali.“

Pro mě je highlightem vaší sezony senzační zákrok proti Minnesotě, jímž jste dvě vteřiny před koncem třetí třetiny zachránil týmu vítězství. Utkvěl i vám nejvíc v paměti?

„Samozřejmě. Zrovna tohle byla velká výhra, důležitý bod ve chvíli, kdy se lámala sezona. Od tohohle utkání jsme udělali pět dalších vítězství ze šesti zápasů. Je jasné, že si to pamatuju, občas to ještě i zahlédnu v sestřihu nejlepších akcí v televizi. Byl to jednoznačně můj nejlepší zákrok sezony.“

Vybavíte si ještě, jak se všechno seběhlo?

„Pamatuju si to přesně, já si vůbec takhle pamatuju hodně zákroků i třeba inkasovaných gólů z jednotlivých zápasů. Při téhle situaci jsem se dostal úplně mimo pozici, ale byl se mnou na ledě Gudy, který měl pokrytý spodek. Celou dobu jsem viděl na puk a díky Gudyho bloku jsem věděl, že ten hráč bude muset střílet nahoru. Měl jsem pak samozřejmě malinko štěstí, ale na druhou stranu to nebyla úplně náhoda, protože takových zákroků dělám na tréninku dost. Tohle bylo skvělé v tom, po jakém to bylo průběhu zápasu a v jaké chvíli se to povedlo, že chybělo už tak málo času do konce.“

 

Zmínil jste Radka Gudase. Na toho se mezi fanoušky i v médiích div že nepořádal hon po sérii jeho ostřejších zákroků. Jak jeho přínos týmu vidíte vy?

„Úplně jinak. Gudy je super spoluhráč, který se drží svojí hry. Svým stylem hokeje je jedinečný, moc takových jako on v NHL není. Je to bojovník, zblokuje každou střelu, hraje pro tým a mimo led je to pohodář a hodný kluk.“

Museli jste ho podpořit, když si o sobě četl nepěkné věci?

„Na jednu stranu jsme si z něj dělali srandičky, když jsme si přečetli pár věcí, které se psaly v Česku. Všichni víme, že se to až moc zveličovalo, stáli jsme za Gudym, ten humbuk kolem byl zbytečný. My víme, jak hraje a čím je pro nás platný.“

V závěru sezony to byla i jeho produktivita. Bylo by zvláštní, kdyby se svou peckou neprolomil střeleckou smůlu, že?

„Přesně. My spolu trávíme hodně času, jezdíme společně na tréninky, a často jsme se o tom bavili. Pořád jsem mu říkal, ať střílí na bránu, že až mu tam spadne jeden gól, tak se to otočí. A přesně to se ukázalo. Gudy hraje dobře, je na něj spoleh a když dá občas i nějaký gól, týmu hodně pomůže. Ránu má vážně neskutečnou, když bude dál střílet jako doteď, věřím, že bude časem dávat ještě víc branek.“

A co Jakub Voráček? Vyladil formu v pravý čas po nepovedeném začátku sezony?

„Myslím, že jo, že teď bude velkým lídrem. Na Kubovi je super, že co řekne, to platí. V kabině má velké slovo. Nepochybuju, že v play off bude hodně důležitý.“

Bylo na něm znát, že se mu rozjezd ročníku nedaří? S výtečnou minulou sezonou a novou smlouvu v zádech.

„Vůbec ne, pořád byl v pohodě, pozitivní, všechny povzbuzoval. Byla jen otázka času, kdy mu to tam začne padat. Každému se stane, že chytí hluché období. Voras na sobě maká, dře na tréninkách a hraje dobrý hokej, opravdu to bylo jen o tom, kdy se to u něj zlomí.“

Vás se momentálně týká i žaloba, kterou na vás podal váš bývalý agent Michal Sivek kvůli sporům s vaším současným zástupcem Patrikem Štefanem. Zaměstnává vás tenhle případ?

„Já se takovými věcmi nikdy vůbec nechtěl zaobírat, ale jelikož to nejde jinak, je třeba to řešit. Od toho si ale platím právníky a agenty, aby se o to postarali za mě, já se soustředím na hokej a doufám, že se tohle brzy vyřeší, protože mi to otravuje život. Vím, že mám všechno zaplacené a už bych chtěl mít tuhle záležitost z krku.“

Dostáváte průběžné zprávy o tom, jak se případ vyvíjí, nebo chcete znát až finální verdikt?

„Občas si zavoláme, když je něco nového, ale to je celé.“

Ještě je tu příjemnější záležitost, a sice vaše nominace na Světový pohár. Poprvé byste se tak na podzim měl představit v národním týmu. Ulevilo se vám, že to konečně vyjde?

„Samozřejmě jsem byl za nominaci šťastný, ohromně se na to těším. Konečně budu moct reprezentovat republiku. Zatím je pro mě ale na prvním místě play off a pak nás ještě čeká dlouhé léto, takže o tom, jaké to bude, zatím moc nepřemýšlím.“

Zvolená byla kompletní trojice gólmanů z NHL, spolu s Ondřejem Pavelcem i Petr Mrázek. Co jste říkal na to, že jste se jednu dobu během sezony s Mrázkem střídali na špičce statistik NHL?

„Z toho jsem měl radost. Mrázu sleduju, byli jsme spolu párkrát i na večeři, když jsme hráli s Detroitem. Je to super kluk, výtečný gólman a držím mu palce, ať se mu dál daří.“

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter