RETRO: Desítka posledních mohykánů, kteří končili kariéru bez přilby

V současné době je to nepředstavitelné. Každý hokejista musí na led s přilbou na hlavě. Dobrých šest dekád ale hráli borci NHL prostovlasí. Byla to norma a nošení přilby se zpočátku považovalo za slabost. Když už byla tato výbava stanovena pro nové hráče povinnou, využili někteří matadoři výjimky a hráli dál bez ní.

Následující výčet nám představí poslední desítku hokejistů v NHL bez přilby.

10. Ron Dugay (Los Angeles Kings), poslední zápas: 24. dubna 1989

Rozhodnutí nepřijmout přilbu za vlastní mělo co dělat se stylem. „Měl jsem tehdy slušné háro,“ vzpomínal Dugay před pár lety pro Hockey News. „Líbilo se mi, jak bez helmy vypadám, ale víc než o cokoli jiného šlo o pohodu. S ní na hlavě jsem se cítil omezený, otravovalo mě to. Nenosím ani čepice, nemám rád cokoli na hlavě.“

Dvanáct let hrál v NHL bez přilby, nakonec ji ale nasadit musel. Sezónu 1989-90 totiž strávil v Německu a tam už výjimku nedostal. „Zkoušel jsem všechno možné, ale nepovolili mi to. Rok jsem tedy nosil jofu.“

Další sezóny po nižších soutěžích v Americe odehrál znovu nechráněný. V NHL je sice desátým posledním hráčem bez přilby, na území Severní Ameriky byl však asi úplně posledním profíkem. V roce 2009 si totiž v 52 letech ještě střihnul EPHL, kde nastoupil, jak jinak, bez přilby.

9. Al Secord (Chicago Blackhawks), poslední zápas: 10. května 1990

Power forvard, který odehrál tucet let v NHL bez nynější povinné pokrývky hlavy. V sezóně 1982-83 dosáhl svého maxima, když nastřílel 54 branek. Celkem však zapsal za svou kariéru také 2093 trestných minut. „Jsem trochu překvapený, že helmu nenosil, protože to byl bojovník, tvrďák,“ řekl na adresu bývalého spoluhráče z Chicaga Troy Murray, jenž hrál se Secordem šest let.

8. Guy Lafleur (Quebec Nordiques), poslední zápas: 31. března 1991

Jeho průniky pravou stranou hřiště s vlající blonďatou hřívou patřily k ozdobám NHL sedmdesátých a osmdesátých let. Málokdo si dnes asi vzpomene, že první tři roky v lize helmu nosil! Nastřílel v nich 29, 28 a 21 gólů. Když ji odložil, nasázel v šesti sezónách přes 50 branek (jednou dokonce 60) a pokaždé šel také vysoko přes 100 bodů (119-136). „Začal jsem hrát dobře, tak jsem se rozhodl ji nenosit,“ řekl v roce 1983.

Po čtrnácti sezónách v Montrealu s hokejem ve 33 letech skončil. Za tři roky se ovšem vrátil jako hráč Rangers, na což před časem zavzpomínal redakční kolega Tomáš Zatloukal. Počet hráčů bez přilby tou dobou prudce klesal, Lafleur ho na pár let o jednotku navýšil. Kariéru definitivně ukončil jako devětatřicetiletý v roce 1991 v dresu Quebecu Nordiques.

7. Harold Snepsts (St. Louis Blues), poslední zápas: 28. dubna 1991

Jako oficiální důvod odmítnutí přilby uváděl lepší rozhled. „Když jsem hrál v juniorech, přidělili nám všem stejný typ, byla to značka Patterson. Moc mi neseděla. Posouvala se nahoru a dolů. Rodiče si všimli, jak často s ní mrkám. Při vstupu do NHL jsem se bez ní cítil pohodlněji.“

Za sedmnáct let v lize lig nasadil přilbu krátce po zranění obličeje ve Vancouveru. Proti mantinelu tehdy letěl tváří napřed. „Vyděsilo mě to. Vyzkoušel jsem pak několik typů, ale neslyšel jsem v nich dobře. Tak jsem ji zase odložil. Víte, když jsem začínal v NHL, nikdo nehrál tolik s hokejkou nahoře. Pokud ano, dostali jste trest. V posledních letech mé kariéry, kdy přibývalo přileb s plexi štítkem, se začaly hokejky víc zvedat,“ myslí si bývalý defenzivně laděný obránce.

6. Greg Smyth (Calgary Flames), poslední zápas: listopad 1992

V sezónách 1992-93 a 93-94 zrušila NHL povinné nošení přileb, které posléze znovu obnovila. V těchto dvou letech dostal každý hráč opět svobodu volby. Greg Smyth ji využil. „Vyrůstal jsem sledováním Maple Leafs, kteří tehdy hráli bez helem. Chtěl jsem to zkusit,“ přiznal své pohnutky v roce 2016 pro THN.

Dnes už nikdo přesně neví, kolik utkání odehrál prostovlasý, on sám vzpomíná na to období následovně: „Nebyl to jeden významný moment nebo konkrétní okamžik, který by změnil mé uvažování. Je to dlouho. Žádné zranění hlavy si nevybavuju. Žádný úraz hlavy nebo vysoká hokejka. Hrál jsem deset zápasů bez helmy, pak jsem si ji zase vzal.“

Pro zajímavost, v oněch dvou letech si hru bez přilby vyzkoušel třeba i Brett Hull, který takto nastoupil k Zápasu hvězd 1993. Jeremy Roenick plánoval totéž pro All Star Game v roce 1994, úmysl mu ale rozmluvil bývalý spoluhráč Doug Wilson.

5. Doug Wilson (San Jose Sharks), poslední zápas: 14. února 1993

Sám Wilson přitom končil o rok dřív kariéru prostovlasý. „Měl hlavu plnou kudrdlin,“ vzpomínal Troy Murray, Wilsonův spoluhráč z Chicaga 1982-91. „Na modré čáře byl tehdy skutečným zjevením.“

Hrát v obraně bez helmy bylo určité riziko. V Chicagu měl zlomenou čelist, zlomený nos, frakturu lebky a otřes mozku. Čas od času, v době rekonvalescence podobných zranění, přilbu nějakou dobu nosil. Většinu kariéry, včetně závěru ve 35 letech, však odehrál bez ochrany hlavy.

4. Rod Langway (Washington Capitals), poslední zápas: 21. února 1993

Trochu zvláštní případ. Kariéru v NHL zahájil s helmou, pak ji ovšem přestal nosit kvůli zranění. Během své čtvrté sezóny v Montrealu byl Langway naražen zezadu na mantinel obličejem napřed. Roztrhlo se mu oční víčko, potřeboval několik stehů.

„Další den jsme hráli zápas a já věděl, že když si vezmu helmu, štychy s ní přijdou do kontaktu a mohlo by se to zase otevřít. Takže jsem ji sundal a už jsem si ji nikdy nevzal.“ Zbylých jedenáct sezón kariéry odehrál „na ostro“. „Zranění jsem se nebál. Viděl jsem jich víc v trénincích, kdy je na ledě i sto puků, než v utkáních. Devadesát devět procent chlapů si na trénink přilbu nebralo, tak v čem je to pak v zápasech horší?“

3. Randy Carlyle (Winnipeg Jets), poslední zápas: 6. března 1993

Současný trenér nastoupil za sedmnáct let aktivní kariéry k 1055 utkáním základní části a 69 v play off bez helmy. To je víc duelů bez ochrany hlavy, než odehrál kterýkoli muž v této rekapitulaci. „Nešlo o žádný projev chlapáctví, prostě jsem nepřivykl a pak bylo pozdě dělat změnu,“ přiznal bývalý dlouholetý trenér Anaheimu.

S trochou nadsázky řečeno, když přidáte tu spoustu let na střídačce, kde jeho hlavu rovněž nic nechránilo, jsou to víc než tři dekády v NHL bez přilby!

2. Brad Marsh (Ottawa Senators), poslední zápas: 14. dubna 1993

Jako obránce proslul častým padáním do střel. V historii ligy je předposledním mužem, jenž nastoupil k jejímu utkání bez přilby. „Tu a tam jste v různých situacích dostali pukem do obličeje, nehrálo přitom roli, jestli jsem zrovna měl na hlavě přilbu,“ řekl Marsh. „Když jste na ledě, musíte si vždycky dávat pozor na to, co se děje, kdo kde stojí a odkud letí puk.“

Na počátku kariéry přitom helmu nosil, dlouho u ní ale nevydržel. „Jen prvních pár zápasů v Atlantě, pak jsem si řekl: ‚Sundej tu zatracenou věc!‘ Vyrůstal jsem na zápasech Maple Leafs, chtěl jsem prostě být jako Allan Stanley, Boby Baun, Tom Horton a další obránci této éry.“

1. Craig MacTavish (Edmonton Oilers), poslední zápas: 20. dubna 1997

Na otázku, kdo brázdil jako úplně poslední arény NHL bez přilby, odpoví správně zřejmě i úplný hokejový začátečník. V univerzitních dobách přitom helmu nosil, dokonce i prvních pět let v Bostonu. Názor změnil až v roce 1985 po přestupu do Edmontonu. „Celou dobu jsem bez ní trénoval, pak jsem si řekl: ‚Krucinál, už si ji nevezmu ani do zápasu.‘“

Po třech letech prostovlasého hraní se k ní v roce 1988 vrátil. Už si ani není jistý proč. Pak ji znovu sundal. „Cítil jsem se lépe bez ní. Nikdy jsem neměl zranění, kde by mi helma pomohla. Kluci, co hráli se starou jofou, stejně nebyli lépe chránění, než by byli bez ní.“

Od sezóny 1993-94 byl Craig MacTavish (na snímku) v NHL jediným hráčem bez helmy. Samotinký, sám, vydržel létat po ledě vlasatý dlouhé čtyři sezóny! Hráči si ho proto nijak nedobírali, jednou ho však dostal fanoušek. „Minnesota, rozbruslení,“ vzpomíná bývalý útočník Edmontonu. „Jdu z ledu a z ochozů na mě někdo volá: ‚Hej, MacTavishi, ta tvoje helma potřebuje ostříhat!‘ Smál se celý mančaft…“

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter