PREVIEW: Stále hladoví! Pověst Carolině zůstává, tým se ale velmi proměnil

Pronést, že Hurricanes během tohoto léta nenechali ve svém týmu kámen na kameni, je asi přece jen přehnané. Záhy si ovšem vzpomenete, jak generální manažer Don Waddell vykopal z kabiny trojici gólmanů, která Carolině vychytala třetí místo tabulky. Podobné tvrzení najednou vypadá jako forma eufemismu. V Raleigh se skutečně děly věci. Touha po významnějším úspěchu sice neuvadá, dosáhnout až na vrchol však bude složité.

Začít je třeba rovnou žalozpěvem. Carolina nedokázala zabránit odchodu Dougieho Hamiltona. Osmadvacetiletý Kanaďan měl v dresu Canes několikrát dobře nakročeno k Norris Trophy pro nejlepšího obránce ligy. Mnoho fanoušků dokonce uchvátilo přesvědčení, že kdyby si během sezony 2019-20 neporanil nohu, dávno má ocenění ve své výkladní skříni.

Proč nezůstal? Důvodem byly převážně peníze. Ještě před otevřením trhu s volnými hráči dali Hurricanes Hamiltonovi možnost, aby hovořil s dalšími zájemci a zjistil svou reálnou cenu. Devils ji nakonec vyčíslili na devět milionů dolarů, což by pro Carolinu jednoduše nebylo z hlediska platového stropu únosné. A možná by se jí podobný závazek ani nevyplatil.

Výtečný, zato drahý

Samozřejmě, asi každý touží po zadákovi, který dal v posledních třech letech nejvíce branek při hře pět na pět (29) z celé NHL. Hurricanes se pod velením devátého hráče draftu 2011 stali týmem, jehož přesilovka najednou dávala smysl. V minulé základní části se šikovný pravák dostal na 42 bodů v 55 duelech. Podobných beků v lize moc nebruslí.

Ale částka kolem devíti milionů dolarů byla jednoduše nad plán. Nehledě na to, že Hamilton může za tyto peníze solidně hrát další čtyři, možná pět ročníků. Jenže co pak? Nebudou Devils v budoucnu tak trochu trpět, když s ním podepsali kontrakt na sedm let?

V době, kdy rodák z Toronta odcházel, navíc nad Canes viselo spoustu otazníků. Vedení se muselo vypořádat s novými smlouvami pro Nedeljkovice, McGinna, Foegeleho, Martinooka a hlavně Andreje Svečnikova. I když si sice nakonec pláclo jen s poslední dvojicí (Martinook dostal tříletou smlouvu s průměrným výdělkem 1,8 milionu), v té době nemohlo podobný scénář vytušit.

Naděje Oilers i průšvihář DeAngelo

Logicky by měla přijít otázka, kdo Hamiltona u Canes nahradí. Odpověď není tak jednoznačná. Asi nejzajímavějším úlovkem může být Ethan Bear, který se stal po podpisech Ceciho a Barrieho poněkud přebytečným ofenzivním obráncem v Edmontonu. Klub za něj do Alberty poslal Warrena Foegela.

„Vždy je těžké někoho vyměnit, protože ty kluky znáte,“ mrzelo manažera Oilers Kena Hollanda. „Ethan je skvělý, přitom mu je pořád teprve 24 let. Ale mám zodpovědnost za to, aby tento tým byl lepší. Do našich plánů nezapadal, byť šlo o složité rozhodnutí.“

Bear má skutečně velký potenciál, který v Edmontonu nedokázal příliš rozvinout. Je to tak trochu přerostlé dítě, u něhož učitelé objevili velké nadání, avšak touha zářit v něm ještě nerozkvetla. Na nové angažmá se každopádně těší.

„Popovídal jsem si s manažerem, několik kluků mi už stihlo poslat zprávu,“ řekl Bear serveru The Athletic po přestupu. „Nejsem velký mluvka. Chci, aby za mě hovořily činy a v kempu zkusím získat svou pozici. Na to se teď soustředím. Jaká bude pak moje role v týmu, to se teprve uvidí.“

Pak je tu jeden zlý muž, Tony DeAngelo. Vyložený průšvihář. Vloni zakončil sezonu na 53 bodech a zdálo se, že už konečně dospěl. Místo toho následoval v další sezoně konflikt s brankářem Georgijevem a vyhoštění z týmu Rangers. Problémy nosil už v OHL, kde rovněž napadal spoluhráče. Když hrál za Arizonu, měl vážné konflikty s rozhodčími. A seznam jeho pichlavých vyjádření na Twitteru by vydal na samostatnou knihu.

„Nesledoval jsem všechny souvislosti jeho případů, ale samozřejmě jsme o něm četli spoustu článků, dělali si vlastní průzkum,“ dodává k ožehavému tématu Waddell. „Uvědomil si své chyby, je s nimi srozuměn a chce být zkrátka lepším člověkem.“

Kdyby se to podařilo, koupili Hurricanes sice hubatého, ale velmi nebezpečného a v 25 letech stále mladého obránce. Může z něj být Hamilton 2.0, nebo vybouchne jako všude, kde zatím působil.

Ztráta Nedeljkovice bolí

Důležitou roli budou zastávat také muži působící za zády DeAngela. Hurricanes sázejí na zkušenost. Podepsali Frederika Andersena, jediného dánského gólmana v historii NHL. Velmi schopný je také náhradník Antti Raanta z Arizony. Pokud tato symbióza zafunguje, na Nedeljkovice si možná nikdo nevzpomene. Přesto je protihodnota, za kterou odešel, vyloženě směšná.

„Snažili jsme se s Nedem vyjednat podmínky, ale nešlo to. Agent měl ostré lokty a nebyl schopný dospět k dohodě,“ postěžoval si Waddell. „Kdybychom došli až k arbitráži, mohl Nedeljkovic dostat až pět milionů. To jsme určitě nechtěli.“

I když Carolina přivedla devět hráčů, kteří by mohli udělat první tým, Montrealu ukradla skrze kvalifikační nabídku Jesperiho Kotkaniemiho a ještě zvládla uzavřít osmiletý kontrakt se Svečnikovem, z tohoto léta neodchází jako jasný vítěz. Naopak je spíše zklamaná. Prchl Hamilton, Mrázek, Nedeljkovic, Reimer, Foegele a pak řada solidních hokejistů, kteří by se třeba nikdy do prvních dvou formací nedostali, ale své úkoly v Raleigh plnili fantasticky.

Když uznávaný web The Athletic sestavoval žebříček týmů, které nejlépe zvládly okurkovou sezonu, Carolina se umístila na 30. příčce. Zůstala za ní jen Arizona. Tak moc hokejoví experti změnám v sestavě Canes nevěří.

Ten nejlepší podpis se tak Carolině patrně podařil mimo mantinely platového stropu. U týmu zůstane po další tři sezony Rod Brind’Amour, jediný trenér v historii Caroliny, který dokázal třikrát v řadě udělat play off.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter