Preview: Predators hledají cestu zpět. Má tvrdé jádro sílu utáhnout tým?

Když se od Nashvillu příliš neočekává, většinou překvapí a hrají výborně. Naopak, když jsou očekávání veliká, podávají horší výkony. To se potvrdilo i v loňském roce. Predators za sebou mají jednu z nejhorších sezon v historii klubu. Skončili s bilancí 30-40-8 a 68 body, což byl druhý nejhorší výsledek v celé lize. Mluvilo se o nich přitom jako o kandidátech na Stanley Cup!

Místo toho se ale plácali na spodku Západní konference. Hlavní hvězdy týmu, Steven Stamkos a Jonathan Marchessault, se propadly ve výkonech oproti předchozí sezoně. Velkým problémem byla nekonzistentní obrana, která ztěžovala práci brankáři Juuse Sarosi. Týmu se vyčítalo také pomalé bruslení, což byl při dnešní hře založené na rychlém pohybu velký problém.

Napravit loňské fiasko se teď Nashville pokusí s obměněným kádrem. Vyztužit se snažili především obranu. Klíčovými příchody jsou tak obránci Nicolas Hague a Nick Perbix. Oba můžou hrát v prvním či druhém obranném páru, kde je doplní Roman Josi a Brady Skjei. Zkušenosti do útoku přidá čtyřiatřicetiletý Erik Haula, který v minulé sezoně za New Jersey posbíral 21 bodů (11+10) v 68 zápasech.

Otazníky nad útokem

Nejvíce tlačí Predators bota na centrech, což přiznal i generální manažer Barry Trotz. Jejich nejlepším centrem je momentálně veterán Ryan O’Reilly, který v minulé sezoně potvrdil své schopnosti a dá se očekávat, že na něj tým bude nadále hodně spoléhat. Pozvedl druhou lajnu a dodal týmu hloubku. Je možné, že se letos posune do prvního útoku místo Stevena Stamkose. Ten by se mohl přesunout na křídlo, kde strávil většinu minulé sezony.

Na postu centra následují Svečkov, Haula a Michael McCarron – což není příliš silné složení. Rozhodně lépe je na tom Nashville na křídlech, kde mají Forsberga, Marchessaulta, Stamkose a Buntinga. Do bottom-six se mohou vejít Joakim Kemell, Luke Evangelista, Cole Smith a Zachary L’Heureux.

Jenže… kdo potáhne ofenzivu? Minulý rok byli Predators druhým nejhorším týmem v počtu vstřelených gólů na zápas (2,59), za nimi už se nacházeli pouze San Jose Sharks (2,54). A stejný problém mohou mít i letos. Nelze se spoléhat pouze na čtyři hráče. Je potřeba, aby se do ofenzivy více zapojili i hráči z bottom six. Forsberg, Stamkos, O’Reilly a Marchessault totiž sami všechnu práci neodvedou.

Nashville stále hodně sází na své třicátníky. Průměrný věk hráčů pod smlouvou je 31,71 let. Toto jádro sice tvoří zkušení lídři s velmi úspěšnými kariérami, otázkou však zůstává, zda ještě mají dostatek energie táhnout celý tým až do play off. Pokud se Predators i letos budou držet bolestivě nízko v tabulce, klub by měl pravděpodobně zahájit rozsáhlou přestavbu.

Kdo z mladíků by mohl začít přebírat otěže?

Jedním z nejzajímavějších talentů je dvaadvacetiletý obousměrný centr Fedor Svečkov. Do týmu byl povolán po úspěšném působení na farmě koncem listopadu. Predators neměli v minulé sezoně mnoho důvodů k radosti, ale Svečkovův výrazný pokrok patřil mezi pozitivní momenty.

Devatenáctý forvard ukázal velmi kvalitní střelu zápěstím, výbornou práci s hokejkou a nebojí se blokovat střely. Navíc disponuje skvělým přehledem na ledě. Letos by mohl dostat pozici druhého centra a pokud potvrdí svůj talent, má potenciál stát se další hvězdou Nashvillu.

Velký potenciál se skrývá i u o rok staršího Kanaďana Lukea Evangelisty, který minulou sezonu zakončil s bilancí 32 bodů (10+22) ve 68 zápasech. Problémem však je, že ještě nemá podepsanou smlouvu, jednání se protahují a stále častěji se objevují spekulace o možné výměně mladého křídelníka.

Jeho místo by v takovém případě mohl převzít Zachary L’Heureux, který je zatím predikován spíše do druhé či třetí formace. Je fyzický a důrazný hráč, v loňské sezoně nasbíral 198 hitů během 62 zápasů. Občas má však problém kontrolovat své emoce a potřeboval by zapracovat na zakončení. Pokud se mu to podaří, může se stát skutečně platným hráčem Nashvillu.

Vrátí se Saros zpátky do formy?

Kde jsou ty časy, kdy byl Juuse Saros řazen mezi pět nejlepších gólmanů NHL? V uplynulé sezoně to rozhodně neplatilo. Finský brankář s maskou sice patřil mezi pět nejvytíženějších mužů mezi tyčemi, ale připsal si jen 89,6% úspěšnost zákroků a při hře pět na pět zaznamenal -13,53 gólů zachráněných nad očekávání (GSAx) – třetí nejhorší bilanci ze všech brankářů v celé lize. Na muže, jenž měl být oporou a rozdílovým hráčem, je to žalostně málo.

Jeho slabé výkony přitom nelze svádět pouze na nekvalitní obranu před ním. Saros byl jedním z hlavních faktorů, proč se hra Nashvillu nedařila. O mnoho lepší obraz nenabídl ani jeho parťák z brankoviště, Justus Annunen, jenž skončil s úspěšností zákroků na 88 %, čímž na jedničku nijak netlačil a sám nepůsobil jako spolehlivá alternativa. Na druhou stranu je mu teprve čtyřiadvacet let, takže prostor pro růst a zlepšení u něj stále existuje.

Predators nutně potřebují, aby se Saros vrátil na svou někdejší úroveň. Musí znovu potvrdit, že stále patří mezi elitu NHL a že jeho kariéra ještě rozhodně není na ústupu. Pokud se mu to nepodaří, Predators čekají vážné problémy – nejen herní, ale i koncepční. Saros je totiž klíčovou součástí současné sestavy a případný ústup z jeho výkonnosti by mohl vedení donutit přemýšlet i o radikálnějších změnách.

Očekávání redaktora

Tým má dostatek talentu i zkušeností, aby se dokázal vzpamatovat ze slabé sezony, ale klíčové bude, zda dokáže najít stabilitu v obranné hře a spolehlivého brankáře, který podrží tým v kritických momentech. Nashville má šanci na účast v play off, pokud se mladí hráči výrazně posunou a opory týmu naváží na své nejlepší výkony. Úspěch bude záviset také na tom, zda se tým dokáže vyhnout dlouhodobým zraněním. Realističtějším scénářem však zůstává, že Predators v Centrální divizi skončí pod postupovými příčkami.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter