bahis siteleri

NHL.cz na Facebooku

Předčasné konce: Kevin Stevens a jeho pád z hokejového Olympu až na vězeňskou pryčnu

10. března 2022, 16:38

Radek Černý

Na začátku devadesátých let nebylo v NHL mnoho lepších levých křídel než tenhle urostlý Američan. V Pittsburghu střílel po boku slavného Maria Lemieuxe góly jak na běžícím páse a ke shození rukavic se nenechal nikdy dlouho přemlouvat. Vyhrál dva Stanley Cupy, třikrát byl v All Stars týmu a odehrál jedno Utkání hvězd. Pak přišlo hrůzostrašné zranění, problémy s alkoholem a drogami a parádně rozjetá kariéra nabrala sestupný směr.

V mládí se rozhodoval mezi hokejem a baseballem. Nakonec přijal nabídku hrát hokej a studovat na Boston College, kde získal diplom z ekonomie. Draftem prošel v roce 1983. jako 108. v pořadí si jej vybralo Los Angeles Kings. Do NHL to měl ještě ale daleko. Zahrál si za americký národní tým na MS v roce 1987 a o rok později reprezentoval na olympijských hrách v Calgary.

Mezitím se jeho práva přesunula do Pittsburghu. Ten si nadějného pořízka vyzkoušel v sezóně 1987-88. V té následující ještě pendloval mezi prvním týmem a farmou v Muskegonu, ale od sezóny 1989-90 už byl stálým členem týmu Tučňáků. 

Čtyři sezóny po sobě nastřílel nejméně 40 branek a nasbíral více než 80 bodů. Dvakrát za sebou překonal dokonce hranici 50 branek a 100 bodů. Pětkrát v řadě nastřádal více než 130 trestných minut. Stal se jedním z nejlepších levých křídel v lize a jedním z nejdominantnějších silových útočníků počátku devadesátých let. 

Střílel hromady gólů, nebál se kvůli spoluhráčům shodit rukavice a ke všemu byl pořád dobře naladěný. Není divu, že byl mezi spoluhráči hodně oblíbený.

„Několik let byl jedním z nejlepších, ne-li nejlepším útočníkem,“ vzpomíná Lemieux. „Vyvinul se v tuhle bestii, která uměla bruslit, srážet soupeře a střílet. Měl všechny nástroje k tomu, aby byl na pár let v NHL nejlepším levým křídlem, což podle mě byl.“

V play-off roku 1991, kdy Tučňáci kráčeli za svým historicky prvním titulem, nastřílel 17 branek. Jen Jari Kurri, Reggie Leach (oba 19) a Joe Sakic (18) dokázali nasázet v jedné vyřazovací části víc gólů.

O rok později laboroval se zraněním hvězdný Lemieux. Stevens nezaváhal a tlačil oslabenou káru Penguins do play-off - 54 branek, 123 bodů a 254 trestných minut. Výkon, který nemá v historii obdoby. Nikdo jiný nedokázal v jedné sezóně překonat mety 50 branek, 100 bodů a 250 trestných minut. 

V kanadském bodování skončil druhý za spoluhráčem Lemieuxem. Třetí byl Gretzky se ziskem 121 bodů. Kevin Stevens se tak stal do té doby teprve třetím hráčem, který v základní části porazil Gretzkyho. Prvním byl díky většímu počtu vstřelených branek Marcel Dionne v sezóně 1979-80 a druhým korunní princ světového hokeje Mario „Le Magnifique“ Lemieux v letech 1988, 1989 a právě 1992.

Po sezóně podepsal s Pittsburghem lukrativní smlouvu za více než 1 milión dolarů a po pouhých třech plnohodnotných sezónách v nejlepší hokejové lize světa si plnil svůj „americký sen“. 

"Cokoli byste chtěli mít, to jsem měl," říká Stevens. "Pokud jste chtěli vykreslit dokonalý život, byl to ten můj."

Ikarův pád

Jenže stejnou rychlostí, jakou vystoupal na vrchol, začal padat i dolů. Vše odstartovala nešťastná událost z play-off roku 1993. Poté co Tučňáci vyprovodili v prvním kole Devils, narazili na Ostrovany z New Yorku. Série došla do rozhodujícího sedmého zápasu. Stevens se rozhodl dohrát u mantinelu obránce Riche Pilona. 

Podobných soubojů svedl během své kariéry bezpočet. I tentokrát zasáhl soupeře plnou silou. Pilon odletěl dozadu na prkna mantinelu, ale náraz hlava na hlavu neustál ani Stevens. Ztratil vědomí a nekoordinový pád tváří na led měl hrozivé následky. Zlomený nos, roztříštěná lícní kost a čelo. To mu v nemocnici rekonstruovali pomocí devíti kovových plátů. 

„Jeho obličej se rozbil o led jako skořápka vejce," říká Glenn Healy, bývalý brankář Islanders, který byl tehdy na ledě. „Bylo to, jako by někdo vzal kladivo a rozdrtil mu lebku."

Ačkoliv jeho přátelé říkají, že jeho problémy s alkoholem a drogami začaly až po tomto zranění, kdy byl dlouho pod silnými prášky na bolest, on sám přiznává, že to začalo už dřív. 

Po těžkém zranění se vrátil do kolotoče NHL, odehrál ještě jednu velice slušnou sezónu, kdy nastřílel 41 branek a nasbíral 87 bodů. Poté následoval strmý sešup dolů. Výměna do Bostonu, pak v rychlém sledu Los Angeles Kings, New York Rangers, Philadelphia Flyers a ještě jeden návrat k milovaným Penguins.

Sex, drogy a hokej

NHL se mu snažila pomoct, absolvoval odvykací program, v kabině byl pořád tím vstřícným a veselým hromotlukem, ale na ledě už byl jen stínem.

„Myslím, že důvod, proč lidi ke Kevinovi tak tíhli, je ten, že tu byl pro každého, kdo něco potřeboval," vyprávěl Gretzky časopisu Sports Illustrated v roce 2000. "Potřebuješ si s někým promluvit? Kevin tam byl vždycky. Vyhovovalo mu být v kontaktu s kapitánem nebo s mladými kluky v týmu. Byl jedním z těch chlapů, které má každý rád."

V roce 2000 ho policie zatkla v jednom zapadlém motelu. Společnost mu dělala prostitutka, její pasák a spousta cracku. 

Spousta jeho přátel se mu snažila pomoct. Asi nejvíc Mario Lemieux, hvězda NHL, majitel jeho milovaných Penguins a parťák v nejúspěšnějších sezónách. Zaměstnal ho u týmu, vozil ho po rehabilitacích, ale mnohdy platí, že aby se člověk odrazil ode dna, musí na něj nejdřív dopadnout. 

Tím pomyslným dnem nebyla policejní návštěva v ošuntěném motelu, ani rozvod a následná ztráta kontaktu s dětmi, ba ani hrozivě vypadající autonehoda v roce 2015. 

Bodem zlomu jeho života bylo zadržení a obvinění z držení a distribuce oxykodonu, což je silně narkotický lék na bázi opia. Stevens se na něm stal závislým krátce po skončení kariéry, když si přivodil v posilovně zranění krku.

V cele, kam ho agenti FBI po zadržení umístili, si poprvé uvědomil, jak moc je to vážné. Nějakou dobu strávil za mřížemi a od soudu odešel s pokutou 10 tisíc dolarů, tříletým odkladem trestu a podmínkou, že se bude účastnit veřejných protidrogových školení.

Pracuje znovu pro Penguins a každý den se účastní minimálně jednoho setkání „anonymních alkoholiků“. Pravidelně chodí do posilovny s cílem shodit kila, která na sebe nabalil v období hokejového důchodu. Mezi rutinní záležitosti patří občasná návštěva probačního úředníka a náhodný test na drogy.

Když v roce 2017 vyhráli Tučňáci podruhé za sebou Stanleyův pohár, byl u toho také. Při slavnostním ceremoniálu se jen lehce usmíval, když si vzpomněl, jak se svými spoluhráči na začátku devadesátých let zažíval podobný pocit.

"Chtěl jsem mít skvělou kariéru a skvělý život, ale nepovedlo se mi to," řekl. "Ublížilo to mé rodině, mým dětem, rodičům - ublížilo to všem. A zaplatil jsem vysokou cenu."

Share on Google+

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@nhl.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz

© Copyright - Všechna loga a známky NHL, loga a známky týmů NHL, jakožto další vlastnické materiály včetně log konferencí a obrázků Stanley Cupu jsou vlastnictvím NHL, NHL Enterprises, L.P. a příslušných týmů. © NHL Enterprises, L.P. Všechna práva vyhrazena.