Petr Adler: žaloba bývalých hokejistů na tenkém ledě lékařské vědy

Zní to možná jako fraška, ale je to spíše skandální: právníci, kteří zastupují bývalé hráče NHL tvrdí, že dnešní lékařská věda pokročila dál než vědí sami lékaři. Jde o soudní při o to, zda NHL pečovala o hráče, své zaměstnance, jak se sluší a patří. Právníci žalující strany nyní přišli s tím, že jednu z možných diagnos, tu o chronické traumatické encelopathii, lze stanovit i během života oběti. Není třeba, jak dosud tvrdili vědci, čekat na výzkum mozku při pitvě.

Chronická traumatická encelopathie (stručně: CTE) je choroba mozku, která vzniká mj. jako následek úrazů hlavy, včetně otřesů mozku, a vyznačuje se odumíráním jeho důležitých části.

NHL se ovšem velice tvrdě ohradila. Právníci žalující strany totiž řekli, že MUDr. Robert Cantu, neurolog z bostonské university, bude během příštího týdne vyšetřovat několik žalujících hráčů, včetně Bernieho Nichollse a Dana LeCoutureho, a že je úplně možné, že jim zjistí CTE.

Tak to vyplývá z e-mailu Michaela Cashmana, jednoho z právníků žalující strany, který adresoval jednomu z právníků NHL, Johnu Beisnerovi: “Je možné, že Dr. Cantu stanoví diagnosu jedné nebo více z těchto osob jako neurodegenerativní chorobu, jako třeba CTE.”

Tohle, odpověděla NHL, by byl průlom v dějinách lékařství, a je zajímavé, že se dosud nepřihlásil nikdo, že vynalezl něco, o čem se ostatním zatím ani nesnilo.

Někteří lékaři sice tvrdí, že jsou řešení na dosah, ale nikdo zatím neprokázal vůbec nic. Jeden neurolog z Floridy údajně tvrdí, že používal zvláštního druhu magnetické resonance (MRI), takže dokázal zjistit, že někteří bývalí hráči amerického fotbalu (NFL) opravdu trpí CTE. Jenže nikdo neví o moc více: případ NFL skončil mimosoudním vyrovnáním, takže se nakonec nikdo nezabýval zjišťováním důkazů.

Když tedy NHL tvrdí, že mezi lékaři převažuje názor, že CTE se dá zjistit pouze při pitvě, má lékaře na své straně.

Ostatně, skutečnost,  že zesnulí bývalí hráči NHL jako Bob Probert, Steve Montador nebo Derek Boogaard opravdu trpěli CTE, potvrdily právě až pitvy.

NHL pochybuje

Nelze se tedy divit, že NHL požádala, aby soud žalujícím nařídil, že musí předložit veškeré skutečnosti týkající se vyšetřování, tzv. protokol.

“Protokol Dr. Cantua bude zásadním průkazním materiálem při hodnocení spolehlivosti jakékoliv údajné diagnosy CTE, která vzejde z jeho vyšetřování,” napsala liga ve své žádosti soudu. “Přesněji řečeno, NHL si není vědoma jakýchkoliv uznávaných měřítek při stanovení diagnosy CTE u žijících pacientů.”

A aby bylo jasné, co se tím chce naznačit, právníci NHL dodali: “Dokumentace přesných zkoušek, jak je provede MUDr. Cantu, a výsledky těchto zkoušek, budou podstatné při hodnocení spolehlivosti zřejmého pokusu Dr. Cantua obrátit revolučním způsobem vzhůru nohama celou oblast vědy tím, že stanoví diagnosu CTE na živém člověku za účelem vedení soudního sporu.”

Do sporu se zamíchal další právník žaloby. Charles Zimmerman to, jak se dalo očekávat, pojal čistě vědecky, tedy bez jediného důkazu: “Dr. Cantu může svými zkouškami udělat diagnosu CTE. To neznamená, že to můžeme dokázat klinicky, jako třeba lze prokázat na rentgenu zlomeninu. Ale on věří, že to může diagnostikovat klinicky. Liga se domnívá, že to diagnostikovat nelze. To je jejich názor,” dodal Zimmerman, aby předvedl, jak je velkorysý: NHL smí mít jiný názor než má on.

A pak předvedl skutečně hlubokou znalost nejzazších met lékařského výzkumu: “Domníváme se, že se pletou. To není nic jiného než jako když má někdo Alzheimerovu chorobu. Nevíte přesně, zda má někdo Alzheimerovu chorobu, dokud to neprozkoumáte na kousku mozku při pitvě. Ale když někdo má příznaky, můžete stanovit klinickou diagnosu, že ta osoba patrně trpí Alzheimerovou chorobou. U CTE je to to samé.”

Inu, jak se to vezme.

Většina odborníků v lékařském výzkumu odmítá pronášet klinické diagnosy, protože ty jsou nejen za života nemocného neověřitelné, ale mohou se při pitvě prokázat jako chybné.

Jak řekla neuroložka torontské západní nemocnice a odbornice ve výzkumu kanadského střediska pro studium otřesů mozku MUDr. Carmela Tartaglia, je nepochopitelné, jak může kdokoliv v této době tvrdit, že provedl klinickou diagnosu CTE: “Tohle není moc vědecký přístup.”

Dr. Tartaglia poukázala na loňské úmrtí bývalého hráče NHL Todda Ewena (na snímku). Kanadské středisko pro výzkum otřesů mozku provedlo pitvu a zjistilo, že Ewen sice trpěl ztrátou paměti, chronickými bolestmi celého těla, měl cukrovku a depresi, avšak neměl na mozku jediný příznak CTE.

“Myslel si, že má CTE,” podotkla Dr. Tartaglia. “Měl potíže s pamětí, závratě, takže všichni, včetně jeho a jeho ženy, věřili, že má CTE. Neměl. A přitom si každý byl tak jist.”

Podrobný výzkum nedávno zjistil, že zhruba jedna pětina pacientů, kterým byla připsána ještě během života diagnosa Alzheimerovy choroby, touto chorobou netrpěla. Potvrdily to pitvy.

Jistě, tento průzkum pomohla zaplatit farmaceutická firma Eli Lilly, avšak prováděli jej odborníci, a ostatní odborníci byli s jeho úrovní spokojeni.

Právě proto, řekla Dr. Tartaglia, odborníci dnes odmítají vyslovovat klinické diagnosy, tedy diagnosy založené pouze na příznacích. Kupříkladu, dodala, je ochotna potvrdit diagnosu Alzheimerovy choroby pouze tehdy, kdy vyšetření, včetně bederní punkce (spínal tap), potvrdí chorobu na základě rozboru biologického materiálu. Říká se jim “biomarkers.”

Je ovšem jisté, že dokud mají věc v rukou právníci, a pokud Dr. Cantu přijde s diagnosou CTE, bude se spor táhnout dál.

Pakliže se stane, jak doufají právníci žalobců, že soud uzná věc za tzv. skupinovou žalobu (class action), byly by všechny žaloby sjednoceny, založeny na žalobě nejvíce poškozeného hráče, snížil by se čas nutný k přelíčení, žaloba by mohla očekávat vyšší náhradu, která by najednou zahrnovala nejen jejich minulé, nynější a budoucí náklady na lékařskou péči, ale také odškodnění.

Jenže na takový postup by žaloba potřebovala onoho jednoho hráče, který by zastupoval všechny. Mívala ho v postavě Stevea Ludzika, který trpí Parkinsonovou chorobou, jenže ten  odstoupil ve chvíli, kdy liga požádala soud, aby nařídil, že se Ludzik musí podrobit vyšetření, které by prokázalo nejen, že opravdu trpí tou chorobou, ale také, že jí netrpěl dříve než vůbec přišel do NHL. Ludzik sice tvrdil, že odstupuje proto, že ho urazila ta nedůvěra, jenže tuhle omluvu považuje většina právníků za výmluvu: Ludzik si nebyl jist výsledkem.

V úterý 19. dubna se tedy zástupci obou stran potkají před soudcem v Minnesotě. Budou po sobě házet latinskými výrazy, a je úplně možné, že ani jeden z nich nebude vědět, o čem je vlastně řeč.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter