Petr Adler: NHL varuje před pícháním holí do rozkroku

Liga sdělila všem mužstvům, že příště bude přísnější. Zatím se stalo jen to, že útočník Edmonton Oilers Leon Draisaitl vyvázl s pokutou, sice nejvyšší povolenou podle sazebníku kolektivní smlouvy, ale přece jen bez zákazu činnosti. Provinil se tím, že zcela vědomě sekl hokejkou do citlivých míst (v angličtině zvaných soukromých: private parts) útočníka San Jose Sharks Chrise Tierneyho. (Viz snímek z obrazovky televizní kamery.)

Stalo se to ve druhé třetině čtvrtého zápasu prvního kola letošní soutěže o Stanleyův pohár. Oilers už tou dobou prohrávali pět ku nule (Žraloci jim pak přidali na cestu domů ještě dva góly, jeden z přesilovky za Draisaitlův přestupek; edmontonští se nezmohli ani na jednu branku).

Draisaitlova peněženka je rozhodnutím disciplinární komise NHL lehčí o 2.569,44 v amerických dolarech, a to může mluvit o zatraceném štěstí. Vedení ligy je totiž silně popuzeno stále vzrůstajícím počtem podobných zákroků. Jak naznačil ligový vice-president přes bezpečnost hráčů (tedy hlavně šéf disciplinární komise), bývalý obránce Stéphane Quintal všem mužstvům, včetně těch, které už mají dovolenou, tresty za podobné zákroky porostou od této chvíle geometrickou řadou.

Draisaitla zachránilo jenom to, že až dosud neměl s disciplinární komisí NHL žádných potíží.

Nepěkná epidemie

Vedení NHL se prvně zamračilo nad zásahy do rozkroku soupeře v první jarní den. Pittsburgh Penguins hráli v Buffalu proti tamním Sabres, když Sidney Crosby, údajně nejlepší hráč na světě (nebo alespoň v NHL) se zezadu přiblížil k bránícímu útočníkovi domácích Ryanu O’Reillymu. Nic netušícího O’Reillyho přímo napíchl na hokejku právě v těch nejlepších místech. Nikdo neví, jak se to mohlo stát, ale rozhodčí to tak jaksi nejak lidsky přehlédli, a vedení ligy ani nepíplo. Rozhodně ne veřejně. I přesto, že ten záběr vysílaly snad všechny severoamerické sportovní televize.

Crosby pak řekl, že se O’Reillymu omluvil: vždyť je to jeho bývalý spoluhráč z kanadské reprezentace na loňském Světovém poháru!

“Vypadá to hrozně,” řekl Crosby. “Vám (reportérům) to možná přijde k smíchu, ale jemu určitě ne. My se známe, hráli jsme spolu, nikdy jsme se nerozkmotřili. Nesnažil jsem se o nic podobného. Snažil jsem se dostat hokejku do jeho blízkosti. A trefil jsem se pěkně nepříjemného místa. Řekl jsem mu to, ale mám pocit, že mi to nevěřil.”

Ono také proč: jestli někdo v každé chvíli ví, kde a jak má hokejku, je to právě Crosby. Mimoto hokejoví statistici v posledních dvou sezónách napočítali Crosbymu nejméně půl tuctu televizních záznamů podobných zákroků.

Už je toho pomalu moc: v první den letošní pohárové soutěže, výroční den prvního letu člověka do vesmíru (Jurij Gagarin) napíchl obránce Montreal Canadiens Andrej Markov útočníka New York Rangers Ricka Nashe. Stalo se to na ledě montrealského Bell Centre 25 vteřin před koncem utkání, které hosté vyhráli poměrem 2-0.

Markov dostal desetiminutový trest, takže odešel do kabiny o 25 vteřin dříve než jeho spoluhráči. Jinak se nestalo vůbec nic.

A těsně před koncem základní části sezóny liga zakázala činnost na dva poslední zápasy útočníkovi Boston Bruins Bradu Marchandovi, který si podobně pohrál s obráncem Tampa Bay Lightning Jakem Dotchinem.

Marchand je ovšem známá firma. Zákaz činnosti ho stál 109.756 amerických dolarů na ušlé mzdě a pokutách. Smůla: zkusit to v soutěži o pohár, nepřišel by Marchand o mzdu. Kromě toho měl ale Marchand v tu chvíli na účtu 39 branek. Kdyby jich vstřelil o jednu víc, dostal by tučnou výkonnostní prémii.

Život je jen náhoda?

Útočník Montreal Canadiens Steve Ott tvrdí, že k většině podobných zákroků dochází opravdu náhodou. Loni na podzim, ještě jako zaměstnanec Detroit Red Wings, útočil proti obránci Boston Bruins Zdenovi Chárovi. Šlo o první střídání zápasu a Ottovi se podařilo trefit Cháru nebývale přesně právě v těch choulostivých místech.

To musí být přece každému jasné, řekl Ott, že zkusit si něco podobného proti takovému obrovi jako je Chára může mít nedozírné následky.

“Rozhodně jsem to neudělal schválně,” řekl Ott.

Sice dostal od nepříjemně překvapeného Cháry trochu (s prominutím) po hubě, oba hráči dostali po dvou minutách za nesportovní chování, ale Ott se potom Chárovi omluvil, a Chára omluvu přijal.

Ale, dodal Ott, aby uměl vysvětlit, proč k takovým zákrokům dochází stále častěji, do teda neumí. Během posledních 30 dnů nejméně čtyři podobné zákroky povzbudily diváky ke stále rozhořčenějším otázkám.

Nejzajímavější na nich je, že právě hokej je slavný tím, že hráči mají jakási nepsaná pravidla, kterým říkají kód (code). Právě tato pravidla hovoří o tom, kam až může hráč zajít, a od jaké chvíle se mu může stát, že ho začnou přezírat nejen soupeři, ale i spoluhráči.

Jenže i přes řeči o pravidlech slušného chování, dochází ke zraněním hlavy. U mnoha je záměr zranit soupeře vidět hned na první pohled. Liga si toho všimla a rozhodla se zpřísnit tresty.

Generální manažeři před lety mluvili o pokutách za útoky do rozkroku, se zastavením činnosti pro ty, kteří podobné přestupky opakují.

Quintal měl ve svém varování údajně říci skoro otevřeně, že jeho komise přestane s pokutami. Bude rovnou zastavovat činnost.

Jak řečeno, v turnajové soutěži takové vyloučení nepraští hráče přes kapsu, alespoň ne rovnou. Jenže když se kvůli takovému zastavení činnosti stane, že jeho mužstvo vypadne, nejen, že tím popudí vedení i hráče. Pozná to také na prémiích: ty jsou totiž stanoveny podle počtu kol, které mužstvo odehraje. Jakkoliv se ty prémie, rozloženy na všechny hráče na pohárové soupisce, rovnají z jejich pohledu spíše kapesnému, je to přece jen pár desítek tisíc.

Někteří komentátoři vtipkovali, že hráči útočí soupeřům do rozkroku hlavně proto, že se nepřejí, aby se takto zasaženy hráč mohl ještě někdy rozmnožovat.

Jako žert to je hodně hloupé. Nemluvě ani o tom, že kdo s čím zachází, může s tím také sejít.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter