NHL.cz na Facebooku

Petr Adler: NHL opravovala, co nebylo polámané. Teď se vrací zpět

4. března 2020, 3:35

Petr Adler

Když NHL před pár lety zkusila zpřesnit pravidlo o postavení mimo hru na modré čáře, netušila, jakého ducha tím poušti z láhve. Teď přišla na lepší řešení: generální manažeři během pravidelně jarní schůze ve floridském letovisku Boca Raton Beach Resort rozhodli většinou hlasů, že se raději vrátí ke starým dobrým časům.

Původně to bylo tak, že hráč musel být za úrovní modré čáry dříve než puk, aby byl mimo hru. Tou úrovni se má na myslí představa modré čáry, která vede (třeba co stěna) svisle směrem vzhůru. Současné pravidlo zní, že alespoň jedna brusle musí být buď na modré čáře nebo před ní, aby hráč nebyl v postavení mimo hru. Takže teď se vrátíme k tomu původnímu znění.

Návrat ke starým dobrým časům ještě bude muset schválit soutěžní výbor, jehož členy jsou zástupci hráčů, generálních manažerů a majitelů, a po tomto schválení budou muset přikývnout také členové Rady guvernérů.

Neočekává se, že by došlo k nějakým zásadním neshodám. Současný stav totiž je vskutku dost neudržitelný. Podle odhadů statistiků NHL, kdyby staronové pravidlo platilo od začátku této sezóny, padlo by (zhruba) o 14 branek více než padlo do této chvíle.

A kromě toho: ušetřila by se spousta času. Rozhodčí (čároví i hlavní) dnes musí posuzovat spoustu stížností koučů (viz čároví Don Henderson a Mike Cvik na archívním záběru shora): bylo to postavení mimo hru nebo nebylo? Jistě, chybovati je lidské, a mnozí dodnes mávají záznamy branek, jichž bylo dosaženo ze zcela zřejmého postavení mimo hru. Staronové pravidlo však stížnosti koučů neruší. Jediné, co se s nimi stalo, se stalo začátkem sezóny: když si kouč stěžuje a pečlivá prohlídka záznamu ukáže, že se buď pletl (nebo takto získaného volného času využil k odpočinku hvězd), dostane jeho mužstvo dvouminutový trest. Díky tomuto rozhodnutí se počet stížností oproti loňskému roku snížil napolovic.

Zrušené pravidlo o postavení mimo hru způsobovalo, že se zkoumaly hlavně případy, zda obruslená hráčova nožka je v kolmici nad modrou čarou. Liga kvůli tomu nechala umístit maličké kamery do hrazení, jenže ani tento úhel záběru nebyl dokonalý. Operační místnost během zkoumání na stadiónu horlivě prohlížela okénko po okénku záběry ze všech kamer zápasu přítomných: jak svých, tak podniků, které utkání vysílají. Někdy její odborníci našli úhel, který prokazoval to nebo ono řešení, jindy ne, a mezitím utíkal čas.

Během jednání padala výbušná slova. Co blázníte, někdo v Coloradu před čtyřmi roky neodpískal postavení mimo hru, z něhož padla branka, a vy s tím šílíte dodnes. Zrušte stížnosti koučů, posaďte v operační mistnosti k monitoru rozhodčího, a jeho rozhodnutí nechť platí, ať se děje cokoliv.

Někteří šli tak daleko, že navrhovali, aby se prohlídka záznamu zrušila vůbec, ale jejich návrh se nakonec nedostal ani k hlasování.

Kázeň

Generální manažeři si též se zájmem vyslechli zprávu šéfa oddělení bezpečnosti hráčů (čili disciplinární komise) George Parrose.

Chtěli po něm, aby odpověděl na veřejně vyslovené stížnosti Evandera Kanea (San Jose Sharks), Zacka Kassiana (Edmonton Oilers) a Matthieua Perreaulta (Winnipeg Jets).

Tito tři silně nesouhlasili s tresty, které jim napařila Parrosova kancelář, a neměli žádných zábran, aby to neřekli novinářům (a jejich prostřednictvím co nejširší veřejnosti).

Na jejich stížnostech bylo patrně nejzajímavější to, že se ani jeden z nich nedočkal trestu, nebo alespoň pokárání, od NHL. Nikdo, tedy ani hráči samotní, ani jejich nadřízení u jejich mužstev, ale ani nikdo z ligy, neřekl, že by to ticho po pěšině mohlo znamenat, že snad vedení dává jejich stížnostem za pravdu.

Naopak: komisař NHL Gary Bettman se vyjádřil, že NHL je s prací svých hlídacích psů přes hráčskou kázeň naprosto spokojena.

Mláďata

V nejbližší době asi dojde k bouřlivým jednáním mezi NHL a kanadskými mládežnickými soutěžemi, které zastřešuje Canadian Hockey League (CHL), Patří mezi ně ontarijská soutěž (OHL), západní soutěž (WHL), a québecká soutěž (QMJHL).

Jde o pouhou maličkost: dojednání nové smlouvy mezi oběma hokejovými sdruženími, tedy mezi NHL a CHL.

Vlastně jde o jeden zásadní bod: co se má stát s mladíky z juniorek, kteří se po podzimních tréninkových táborech dostanou do hlavního mužstva v NHL, avšak krátce poté vedení (koučové) zjistí, že by jim prospěla prozatím nižší soutěž.

Dnes je to tak, že v takovém případě se hráč musí vrátit k juniorskému týmu, za který hrál naposledy. Je to navíc obmezeno časově: odehraje-li v NHL desátý zápas, počítá se to, jako kdyby odehrál celou první sezónu (anglicky: burn the first contract year). Proto jsou mladíci po devátém utkání v NHL děsně napjati: poletí zítra pronajatým tryskáčem s výhodami první třídy do dalšího města, kde budou bydlet v pětihvězdičkovém hotelu, nebo pojedou vlakem zpět do juniorky, kde se budou trmácet od zápasu k zápasu autobusy, třeba i na vzdálenost několika set kilometrů?

Mužstva NHL soudí, že by ve většině případů takovému mladíkovi prospěl pobyt mezi dalšími mladými profesionály pouze o stupínek níže než NHL, neboli v Americké hokejové lize (AHL), lidově řečeno na farmě prvního mužstva.

Když se vrátí do juniorky, nenaučí se nic nového, budou mezi soupeři řádit jako Zorrové Mstitelé, všechno se jim povede, jak se říká, levou zadní. Když se vrátí do NHL, bude mladík muset skousnout nepříjemnou zkušenost: tam, kde v juniorce jezdil obranami soupeře jako rozpálený nůž máslem, se teď nedostane ani k nápřahu, aby mohl vystřelit. Někdo se s tím vyrovná, takže nakonec dosáhne úrovně, kvůli níž si ho mužstvo NHL vůbec vybralo, mnozí ale zahořknou a považují okamžik, kdy je mužstvo může na tu farmu poslat, za nejošklivější křivdu, jaká se kdy komu udála.

A na druhé straně jsou juniorská mužstva, která jsou nadšena, když se jim do sestavy vrátí jejich hvězda: mají na nějaký čas vystaráno. V úspěších na ledě, i v úspěších u pokladny.

Hráčů, jichž se to týká, se zatím nikdo neptal.

Život je změna

Hráči oněch šestnácti mužstev, kterým se poštěstí se dostat do letošní soutěže o Stanleyův pohár, si budou muset zvyknout na trochu jiný puk, a na to, že budou mít do dresu všitá nejrůznější čidla.

Diváci na stadiónech si ničeho nevšimnou, ovšem diváci u televizorů budou stále a přesně vidět, co se děje s pukem, jakou rychlosti se pohybuje, a kam. Uvidí také do nejmenších podrobností, co dělají hráči, jak jsou rychlí, co dělají s hokejkami, prostě: budou zahrnuti informacemi.

Hráče, sice neúředně, ale přesto, dost zneklidňuje, že takhle podrobné informace se dostanou do počítačů také jejich koučům a generálním manažerům. Takže není divu, že se už teď ozvalo několik škarohlídů: co když někdo ten puk vypálí tak, že se cestou do branky rozsype?

Pak gól nebude platit, odpověděli shodně pánové Steve McArdle a Keith Hortsman. Prvně jmenovaný odpovídá v NHL za digitalizaci, druhý pak za informační technologii.

Oznámili, že vystřelovali nové puky proti betonové zdi ze zvláštního děla rychlostí 170 mil za hodinu (to máme, to máme, to máme hodně: přesněji 272 kilometrů v hodině). Stopy zůstaly pouze na chudince stěně, na puku nebylo ani škrábnutí.

Je ovšem pravda, že když před několika lety začala NHL podobné elektronické puky zkoušet, stávalo se, že se tu a tam některý z nich při nárazu rozprskl. Představa, že by se něco takového mohlo stát třeba ve třetím nastavení sedmého zápasu finále Stanleyova poháru, děsila hokejové papaláše i ve snu. Proto nakonec našli jiného výrobce, kterému řekli, že když nedokáže splnit podmínku nezničitelnosti, může se předem rozloučit s jinak lukrativní budoucí smlouvou. Nový výrobce zatím nezklamal.

Podle Sidneyho Crosbyho je nový puk na omak snad těžší, a když jede člověk prsty po jeho hranách, cítí je trochu jinak. Ovšem, dodal kapitán Pittsburgh Penguins, jedno je držet puk mezi prsty, a něco jiného je opřít se do něj čepelí hokejky vší silou v okamžiku, kdy se puk po dělovce od modré odrazil od břevna zpátky do pole.

NHL totiž ve veškeré tichosti nové puky zkouší ve skutečných zápasech už od začátku letošního února. K poslední zkoušce dojde koncem března. Hráči si zatím nestěžovali. Tradiční i nový puk sice vypadají pro nezasvěceného stejně, ale hráči přesto na první pohmat poznali, který je který.

Je ovšem pravda, že když začátkem devadesátých let liga zkoušela puky, které díky ohnivým ohonům vypadaly na televizních obrazovkách jako komety (tzv. FoxxTrax), všichni hráči, před které položila nové a staré puky, je rozeznali na první pohled.

Puky FoxxTrax NHL zkoušela proto, že se domnívala, že američtí diváci, nezvyklí rychlosti špičkového hokeje, nedokáží rozeznat, kde je a kde není puk. Po rozzuřeném pištění diváků (kanadských i amerických), kteří tohle považovali za urážku jejich hokejové inteligence, FoxxTrax zmizel v dali.

Nynější nová technologie má sloužit mnohem praktičtějšímu úkolu: teď, kdy se v celé Severní Americe smí sázet na výsledky sportovních utkání, budou podrobné okamžité údaje sloužit nejvášnivějším sazkařům. Ti budou zcela klidně riskovat neslušný peníz na výsledek třeba kteréhokoliv vhazování či jakékoliv jiné okamžité akce na ledě. Oni si třeba jeden každý z nich vsadí búra třeba desetkrát za zápas, ale budou jich spousty, takže se posypou značně zajímavé částky, a jejich přitažlivá část poplyne do kapes NHL.

Tady bude zajímavá jen otázka, zda se hráčským odborům NHLPA podaří v probíhajících jednáních o příští kolektivní smlouvu prosadit, že by se měla liga o tenhle lup dělit s hráči.

Jak NHLPA zdůvodní, že jde o hokejový příjem, to bude otázka hodná filosofů.

Share on Google+

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@nhl.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz

© Copyright - Všechna loga a známky NHL, loga a známky týmů NHL, jakožto další vlastnické materiály včetně log konferencí a obrázků Stanley Cupu jsou vlastnictvím NHL, NHL Enterprises, L.P. a příslušných týmů. © NHL Enterprises, L.P. Všechna práva vyhrazena.

'];