bahis siteleri

NHL.cz na Facebooku

Petr Adler: NHL obchází strašidlo

13. července 2017, 6:47

Petr Adler

V neděli 15. září 2019 dojde ke všeobecnému překvapení. Vedení hráčských odborů NHLPA předloží vedení NHL žádost o přejednání kolektivní smlouvy, která měla původně platit ještě dalších pár let, a zjistí, že má ve schránce žádost NHL o totéž. Ovšem, největší překvapení bude spočívat ve zjištění, že majitelé jsou ohromně nespokojeni s tím samým jako hráči: zásobním účtem pro tzv. deštivé počasí, cizí řečí escrow.

Je zcela jedno, zda proti sobě zasednou ti samí dva jako minule, výkonný ředitel NHLPA Donald Fehr a komisař NHL Gary Bettman (na snímku). V prvním případě je účast dosavadního papaláše trochu méně pravděpodobná než v tom druhém, ale to je jiná opereta, jakkoliv s tou první má dost společného.

Hráči mají za nepřijatelné, že se mají jakkoliv podílet na nebezpečích, která plynou z podnikání ligy. Sdílet výhody podnikání, to ano. Nebezpečí? Proč by to dělali? Majitelům, tvrdí hráči, musí stačit, že hrají hokej, jímž zaplňují sály, a za to dostávají zaplaceno. Oni, ale i majitelé.

Majitelé zase považují za nepřijatelné, že hráči jsou podle jejich názoru nenasytní, že jim chtějí užírat čím dál tím víc z jejich příjmů, trvají na tom, aby jim mohli mluvit do podnikání, ale odmítají sdílet potíže, které se v takovém podnikání objevují.

Hned tady je vidět rozpor: kolektivní smlouva určuje spoustu opatření, která liga nesmí zavést, aniž by předem získala souhlas NHLPA. Tím, tvrdí majitelé, hráči zasahují do jejich podniku, takže by měli sdílet i možné neúspěchy.

Hráči ovšem trvají na tom, že souhlasit nebo nesouhlasit s opatřeními ligy je jejich nezadatelné lidské právo, a chtít po nich, aby za to právo platili je nehorázné zneužití tohoto práva.

V roce 2005, kdy NHL nakonec prosadila mzdový strop, to trvalo do 15. února, než Bettman oznámil, že liga ruší sezónu. Stalo se úplně poprvé od roku 1919, že se nehrálo o Stanleyův pohár (v prvním případě to bylo kvůli epidemii chřipky), a vůbec poprvé, kdy se o nejvyšší cenu nehrálo kvůli pracovnímu sporu.

Jak to bylo?

Ani hloubková psychoanalysa asi nedokáže vysvětlit, čím to je, že majitelé profesionálních sportovních mužstev na jednu stranu křičí, že je mzdy jejich zaměstnanců doslova ožebračují, zatímco na druhou stranu jim ty mzdy nejen platí, ale dokonce i nabízí.

Autor sice je jmenovcem několika slovutných psychoanalytiků, ale článek, který čtete, se netváří co hloubková psychoanalysa. Pouze zaznamená, že tomu tak je, případně jedině dodá, že tito majitelé by se jeden jako druhý měli podrobit zevrubnému odbornému vyšetření, jsa v podezření, že trpí klinickou megalomanií.

Liga ovšem v jednáních let 2004 až 2005 vycházela z toho, že potřebuje mít tzv. jistotu nákladů (cost certainty), a tu že jí zaručí jedině mzdový strop. A otevřela jednání, že si ho představuje tak, že hráči budou dostávat 43 procenta z celkových hokejových příjmů. Čistá provokace. Vědoma si, že hráči odmítají mzdový strop jako takový (an sich, řekl by vědec), vypálila liga rovnou z nejtěžšího kalibru.

Z hlediska teorie jednání měla ovšem pravdu: potřebovala mít prostor, kam ustupovat. Skandálnímu ovzduší těch dní nesporně také pomohla prohlášení několika mužstev, že nebýt výluky, neměla by na výplaty a musela by vyhlásit úpadek.

A stejně tak nepomohlo, že pár let před tím si Bobby Holík vyjednal pětiletou smlouvu s New York Rangers, která mu vynášela devět miliónů dolarů ročně. Tohle musela uznat i NHLPA. Uznala, ale celkem oprávněně dodala, že tady musí být někdo, kdo nabízí a někdo, kdo přijímá.

Glen Sather, šéf Rangers, ochotně připustil, že na tom něco je, a po dvou letech platnosti Holíka ze smlouvy vyplatil.

Nakonec to dopadlo tak, že NHL prosadila nenáviděný mzdový strop, navíc jednorázové snížení stávajících mezd a ještě navíc tím zahájila skluzavku, která nakonec dospěla k onomu zásobnímu účtu.

V prvním kole hráči sice vyhráli bitvu (mzdový strop činil zhruba dvě třetiny hokejových příjmů, tedy ne polovinu nebo dokonce jen 43 procenta), ale prohráli válku: mzdový strop byl na světě.

Ve druhém kole, ve výluce let 2012 až 2013, ale hráči prohráli jak bitvu, tak válku: mzdový strop se snížil na polovici hokejových příjmů, a ještě k tomu začal naplno působit zásobní účet.

Na vysvětlenou: liga stanoví mzdový strop na základě hokejových příjmů z předchozí sezóny. Předkládá svůj návrh k souhlasu NHLPA. Dochází k nechutným zákulisním tahanicím, v nichž by měli rozhodovat účetní, ale v nichž mají rozhodující slovo jejich nadřízení.

Nakonec tedy Bettman vyhlásí mzdový strop, a současně sdělí NHLPA, kolik procent bude liga srážet hráčům z výplat. Myšlenka stojí na pravděpodobnosti, že hokejové příjmy nastávající sezóny nebudou tak vysoké, jak tvrdila růžově se tvářící předpověď.

Vlastně to vypadá zhruba jako daňové přiznání. Zaměstnavatel zaměstnancům strhává během roku daně, které odevzdává státní pokladně. Začátkem dalšího roku zaměstnanci vyplňují (každý sám za sebe) daňová přiznání. Může se stát, že jim zaměstnavatel strhával moc, protože, kupříkladu, nevěděl, že zaměstnanec soukromě platí to či ono, nač se vztahují srážky z daní. Zaměstnanec tedy najednou dostane od vlády nějakou částku, o kterou původně vládě přeplatil.

Může se stát ovšem i opak, že zaměstnanec musí ještě doplácet, ale to je tak nepříjemné, že tuto myšlenku zavrhneme.

V každém případě nedostane zaměstnanec vše, co vládě (prostřednictvím zaměstnavatele) zaplatil během roku. Obecně řečeno, může tančit nadšením, když z toho vytříská tak desetinku částky, kterou mu zaměstnavatel strhával během roku.

Zásobní účet je postaven na podobné zásadě. S tím rozdílem, že na konci roku dostanou hráči zpět většinu částky, která jim byla stržena během roku.

Hráči tvrdí, že to je nestydatost. Majitelé tvrdí, že nestydaté jsou naopak částky, které hráči vymáhají na mzdách, aniž by připustili, že jim je, co majitelé, také nemusí nabízet, natož platit.

Co bude?

V jednáních o novou kolektivní smlouvu budou proti sobě stát dva velice nesmiřitelné tábory. Nesmiřitelnější než kdy dříve. I přesto, že v hráčských řadách panuje jeden velice zásadní rozpor. Hvězdný hráč, který právě podepsal novou a dlouhodobou smlouvu, během jednání, zda mají hráči odhlasovat zvýšení mzdového stropu nad částku, kterou navrhla liga, nesouhlasí: zvýšení mzdového stropu znamená zvýšení srážky do zásobního účtu. Hráč, kterému vyprší smlouva právě po této sezóně, naopak chce zvýšení mzdového stropu, aby mohl žádat pro sebe co nejlepší podmínky.

Tohle ligoví vyjednávači vědí moc dobře. Málokdo očekává, že toho nevyužijí.

Málokdo také očekává, že by liga změnila názor na mzdový strop. Naopak: začíná to vypadat tak, že se vrátí k původně provokativnímu návrhu o 43 procentech pro hráče. Vysvětlení: všechno, včetně údržby haly a čehokoliv jiného, podražilo, hokejové příjmy nerostou tak rychle, jak se očekávalo, páni hráči, jste prostě zbytečně nákladný přepych.

Že hráče přeplácíme? To z konkurenčních důvodů, aby nám je neodlákal někdo jiný. Že i ten někdo jiný podléhá tomu samému mzdovému stropu? Ano, ale nemá tolik hvězd, může si proto  dovolit jednoho hráče přeplatit.

Dalším bodem bude spor, co vlastně jsou hokejové příjmy. Hokejisté tvrdí, že je tvoří doslova každý halíř, který majitelé vydělají, zatímco majitelé tvrdí, že ne, že hokejové příjmy se omezují na to, co vyberou na vstupném a, dejme tomu, na prodeji vysílacích práv rozhlasům a televizím.

Bude také ohromně zajímavé sledovat, jak si povede odbojná skupina, o níž se ví, že ji tvoří patrně něco kolem 20 až 25 hráčů z těch, které zastupují Kurt Overhardt, Anton Thun a Ritch (kdysi Rich) Winter.

Výkonný ředitel Fehr tvrdí, že NHLPA je demokratická organizace, kde má každý právo říci vše, co si myslí.

Je dost jedno, jak nakonec dopadne tenhle spor. Není ale jedno, jaký bude mít vliv na další vztahy mezi ligou a jejími hráčskými odbory. Fehr se sice nedávno vyjádřil, že k jednání o novou kolektivní smlouvu může dojít už za těch pár let, ale také k němu může dojít až za pět nebo šest let skutečné platnosti.

Jedno je jasné: majitelům se na současné kolektivní smlouvě nelíbí totéž, co se na ní nelíbí hráčům. Jenže z opačného úhlu.

Majitelé se, podle všech dosažitelných a obvykle dobře informovaných zdrojů, chystají navrhnout, že je třeba se řádně podívat na důvod, proč by měly hráčské smlouvy zůstat zaručené. Zatím dosáhli toho, že za určitých okolností mohou hráče vyplatit. Jenže oni by byli raději, kdyby hráči, který se jim nezalíbil, a je jedno, z jakého důvodu, mohli říci, že to bylo krásné, ale že toho bylo dost. Podobně, jako to mají v soutěži amerického fobalu (NFL).

Časy se mění

Hrozivější je ale rozdíl mezi hráči z dob výluky 2004-2005 a dnešními hvězdami.

O těch z dob jeste dřívějších snad ani nemluvě.

Hráči z dob výluky 2004-2005 ať se jim to líbilo nebo ne, drželi, s prominutím, hubu a krok.

Co jim řekl výkonný ředitel Bob Goodenow, to platilo.

Teprve, když to začalo vypadat, že NHL může přijít o více než o jednu sezónu, nastoupil volený president Trevor Linden, společně s volenými členy výkonného výboru, aby proti vůli najatého výkonného ředitele Goodenowa souhlasil se zavedením mzdového stropu.

Nynější hráči jsou prosáklejší myšlenkou, že mají nárok na všechno, a že jestli mají majitelé potíže, oni je nemají, a ať se majitelé postarají sami o sebe, hráči že se postarají sami o sebe také.

Po výluce 2004-2005 se ale vysoce nadpoloviční většina hokejových nadšenců v průzkumech veřejného mínění přiznala, že považuje za více hrabivé hokejisty než majitele.

Podobně soudili hokejoví příznivci po výluce 2012-2013.

Výzkumy zaznamenaly, že výsledky v Kanadě i v Americe si jsou velice podobné. Tedy: neplatí, že Kanaďané by byli hokejově šílenější než jejich sousedi na jih od 49. rovnobežky.

To je nebezpečné.

A ještě nebezpečnější je, že bohaté podniky, které nejrůznějšími způsoby podporují NHL, začínají mít pochyby o duševním zdraví podporovaných. Odtud je totiž malý krůček k pochybám o svém vlastním duševním zdraví: proč podporovat někoho, kdo se nedovede mezi sebou domluvit, takže každé závažnější jednání skončí skandálem?

A to je to pravé strašidlo, které dnes začíná obcházet NHL.

Share on Google+

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@nhl.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz

© Copyright - Všechna loga a známky NHL, loga a známky týmů NHL, jakožto další vlastnické materiály včetně log konferencí a obrázků Stanley Cupu jsou vlastnictvím NHL, NHL Enterprises, L.P. a příslušných týmů. © NHL Enterprises, L.P. Všechna práva vyhrazena.