Petr Adler: Lou Lamoriello se bude stěhovat na Dlouhý Ostrov

New York Islanders čeká pohybování škatulemi: jak zvěstuje obvykle skvěle informovaný Arthur Staple z The Athletic, Lou Lamoriello (na snímku v lepších časech, kdy generálně manažeroval Toronto Maple Leafs) se v nejbližších dnech stane jejich nejnovějším šéfem hokejových operací.

oté, kdy president Maple Leafs Brendan Shanahan jmenoval v pondělí 30. dubna novým generálním manažerem torontského mužstva Kylea Dubase, a posunul Lamoriella do úřadu zvláštního poradce, začaly v zákulisí proskakovat údajně zaručené zprávy, že pětasedmdesátiletý veterán není tak nadšen, jak vypadal, když říkal, že má s Torontem smlouvu, kterou míní dodržet.

Před týdnem se začalo mluvit o tom, že se Lamoriello sešel (snad mezi čtyřma očima) s Johnem Tavaresem, dosavadním kapitánem Islanders, který se má stát v neděli 1. července zcela volným hráčem (UFA, neboli unrestricted free agent).

NHL se celou poslední sezónu zmítá v dohadech, zda se Tavares vrátí k Islanders, nebo zda nejdříve zkusí, jaké ceny by mohl dosáhnout na volném trhu.

Pakliže se Tavares bavil s Lamoriellem, je jasné, že si nepovídali o počasí a o tom, které golfiště stojí za návštěvu. Podle zasvěcených se Lamoriello Tavaresovi svěřil s vidinou, jakým směrem chce, aby se mužstvo ubíralo v příštích sezónách. Činil tak pochopitelně v naději, že Tavarese zaujme do té míry, že kapitán podepíše novou smlouvu právě s Islanders.

Je to skandál? Není to skandál?

Ovšem: jestli se Lamoriello sešel s Tavaresem, aniž by před tím vypověděl smlouvu v Torontu, znamenalo by to, podle (zatím soukromých) ohlasů mezi generálními manažerů ostatních mužstev, že Lamoriello jednal ve střetu zájmů (conflict of interest) a že se jeho jednání dá popsat jako zasahování do cizích práv (tampering).

Podle sdělení z nejvyšších kruhů soutěže je ale všechno v pořádku.

Ano, Lamoriello měl smlouvu na tři roky co generální manažer Toronta, a ano, hned od začátku platila tehdy ještě neúřední dohoda, čili pouze ústní, že po těch třech letech se na čtyři roky posune do úřadu zvláštního poradce.

V tomto okamžiku nastalo vesmírné ticho, které se dá vysvětlit jedině dohadem, že o tom zvláštním poradenství nikdo nikdy nesepsal a nepodepsal žádnou úředně platnou smlouvu.

A proto ta bezstarostná odpověď z kanceláře NHL.

Než Lamoriello opustil New Jersey Devils, kterým velel z křesel presidenta a generálního manažera v letech 1987 až 2015, přivedl své mužstvo ke třem vítězstvím ve Stanleyově poháru (1995, 2000, 2003). Proslavil se také několika novátorskými smlouvami, z nichž některé vyvrcholily skandálem. NHL dokonce jednou velice veřejně odmítla potvrdit platnost smlouvy mezi Devils a ruským útočníkem Iljou Kovalčukem. Lamoriello, tváře se celou tu dobu jako nepochopené neviňátko, musel tu smlouvu přepsat a vyjednat znovu.

Pikantérii celé situaci dodává skutečnost, že asistentem současného generálního manažera Islanders Gartha Snowa je Chris Lamoriello, a není to náhodná shoda jmen: jeho otcem je Lou.

Staple tvrdí, že Snowovy dny u Islanders jsou sečteny. Není sice známo, zda Lou Lamoriello bude pouze presidentem hokejových operací, nebo zda převezme i Snowův dosavadní úřad, případně, koho najmenuje do úřadu za Snowa, a kdy, ale to nic nemění na tom, že Snow se bude loučit.

Muselo to pro něj být dost překvapivé sdělení. Právě se vrátil, společně s koučem Dougem Weightem a ředitelem přes hráčský vývoj Edem Cairnsem z Dánska, kde sledovali mistrovství světa a kulí plány.

O Weightovi a Cairnsovi se zprávy z New Yorku zatím nezmiňují.

Snowova smlouva mu zaručuje, že i kdyby musel odejít, bude dostávat plat ještě další čtyři roky (pakliže mezitím nesežene místo někde jinde).

Nesplněná očekávání

Jedním z mlýnských kamenů, které táhnou Snowa ke dnu je skutečnost, že během dvanácti let, kdy byl šéfem hokejových operací a generálním manažerem, se mužstvo dostalo do pohárové soutěže jenom čtyřikrát. A jenom jednou postoupilo do druhého kola (2016).

Právě uplynulá sezóna, první úplná sezóna, kterou Doug Weight strávil za střídačkou co hlavní kouč, také nepatří mezi úspěchy, o nichž se člověk může chlubit v dopisech rodičům. Nepříjemné číslice jsou výmluvné: 35 výher v pravidelném čase, 37 porážek v pravidelně hrací době, a deset porážek v nastavení.

Jedině muška na stěně ví, zda Tavares řekl Lamoriellovi, že za ty výsledky může generální manažer, který nedal koučovi pořádné hráče, nebo kouč, který nedovedl přivést jinak dobré mužstvo k úspěšnější sezóně.

V každém případě, sedmadvacetiletému Tavaresovi letos vypršela šestiletá smlouva, která mu zaručovala 33 milióny dolarů. Od doby, kdy si ho Islanders v roce 2009 vybrali jako jedničku, nehrál Tavares v NHL za žádné jiné mužstvo než Islanders (mezinárodně hrál za Kanadu, během poslední výluky v sezóně 2012-2013 si zahrál ve švýcarském Bernu).

V právě uplynulé sezóně vstřelil 37 branek, a na dalších 47 nahrál, celkem 84 bodů, v tabulce pravdy zaznamenal -12 bodů.

V tuto chvíli je jisto jen jedno: ve chvíli, kdy se Lou Lamoriello ujme úřadu u New York Islanders, budou se všichni hráči muset oholit. Kníry, bradky a plnovousy budou muset zmizet. Neobstojí ani výmluva, že hráč takhle vypadá i na fotce v pasu.

Zda budou hráči Toronto Maple Leafs smět po třech letech holých brad odhodit holicí strojky není zatím známo.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter