Petr Adler: Big Ned vstupuje do Dvorany slávy

Ale že jim to trvalo: Václav Nedomanský, jedna z nejzářivějších legend světového hokeje, vstoupí v pondělí 18. listopadu do hokejové Dvorany slávy.

Spolu s ním se pocty dočkali Jim Rutherford, Jerry York, Guy Carbonneau, Hayley Wickenheiserová a Sergej Zubov.

Drobné vysvětlení: hokejovou Dvoranu slávy (Hockey Hall of Fame, aneb HHOF) nevlastní žádná hokejová soutěž. Vznikla v roce 1943 jako nezisková společnost, která si dala za úkol oceňovat, vyznamenávat a zaznamenávat do hokejového dějepisu osobnosti, které kdekoliv ve světě přispěly k vývoji hokeje. Sdružení si dalo také za úkol sbírat, studovat a vystavovat nejrůznější předměty, jichž lidé kolem hokeje používali, aby svému sportu pomohli k oblibě mezi co možná největším počtem lidí. Za tím účelem si HHOF zřídila zvláštní museum. Sídlí v bývalé budově torontské pobočky kanadské Bank of Montreal, jménem Brookfield Place. Konec drobného vysvětlení.

Společně s Richardem Fardou byl Václav Nedomanský po roce 1968 prvním hráčem, který měl tu odvahu, že opustil komunistickou zemi a vydal se do neznáma.

Abychom učinili dějepisu zadost: v začátcích komunistické zvůle se podařilo odejít Josefu Malečkovi (1948), Jaroslavu Drobnému (1949), bývalému komunistickému vězni Vladimíru Kobranovovi (1968), dalšímu bývalému komunistickému vězni Václavu Roziňákovi (1968), Oldřichu Zabrodskému (1948), a jeho bratru Vladimírovi (1965).

Jenže Nedomanský byl první, kdo odešel za hokejem.

Krok do neznáma

Ale ano, Václav Nedomanský částečně věděl, jak to chodí v Severní Americe, ostatně, několikrát si tady zahrál ještě co člen československé reprezentace, jenže to byla znalost hostujícího hokejisty, ne člověka, který tady žije a má se co ohánět. A, ano, věděl také dobře, že po něm touží mužstvo Toronto Toros v tehdejší World Hockey Association (WHA), která se snažila konkurovat tradičnější NHL. I tak to ale byl krok do neznáma, který vyžadoval hodně odvahy.

Ostatně, v roce 1969 New York Rangers žádali československé úřady, aby jim povolily najmout Nedomanského do svých služeb.

To tehdejší papalášové odmítli šmahem.

A proto se Václav Nedomanský po dalších pěti letech rozhodl, že věc vezme do vlastních rukou. Udělal to jednoduše a proto geniálně: po tuctu sezón ve Slovanu Bratislava si zařídil přestup do Brna. Když se někdo poptával, proč prodává veškerý nábytek ze svého bratislavského bytu, měl ověřitelné vysvětlení: protože chci mít v novém bytě v Brně nový nábytek.

K jeho nákupu už nedošlo: podařilo se mu dostat do Rakouska, a odtud rovnou do Kanady.

Toronto Toros se po čase přestěhovali do amerického Birminghamu (v Alabamě), města značně menšího než Toronto. Tam se z nich stali Bulls.

Severoameričtí hokejoví statistici zaznamenávají, že Nedomanský odváděl svému mužstvu nejméně po bodu za zápas: odehrál 252 utkání, zaznamenal 115 branek a 118 nahrávek, tedy 253 body.

V roce 1977 se Nedomanský stal hvězdou Detroit Red Wings. Nakonec odehrál v NHL šest sezón (kromě Wings hrával také za Rangers a St. Louis Blues, v NHL odehrál 421 utkání, vstřelil 122 branek, na 156 nahrál, tedy získal 278 bodů).

A po sezóně 1982-1983 pověsil brusle na hřebík. Ovšem: pouze jako hráč.

Osvědčil se jako kouč v Německu a Rakousku. Zvláště to poslední zaměstnání bylo poněkud nebezpečné: příliš blízko k zemi, kde jeho jméno komunističtí mocipáni vyškrtli ze všech statistik i ze seznamu československých občanů.

Nedomanský si také získal oblibu u mužstev NHL jako jejich skaut: hlídal soupeře a hledal nadějné hráče pro Los Angeles Kings, Nashville Predators, a byl jedním z prvních skautů, kteří pomohli vytvořit Vegas Golden Knights. I jemu patří zásluha, že se zbrusu nové mužstvo z města hříchu dostalo do finále Stanleyova poháru hned ve svém prvním ročníku.

Není také divu, že ho stavitelé mužstva Evropy pro Světový pohár 2016 pozvali, aby jim pomohl vybrat hráče, z nichž se dá vybudovat silný celek. I Václav Nedomanský se tenkrát zasloužil o to, že Kanada, vítěz onoho poháru, se ve finále dost nadřela, než dokázala Evropany udolat.

Co dělá hráče hráčem

Nedomanský totiž jako jeden z mála (a rozhodně jako jeden z prvních) pochopil, že musí hodnotit nejen dovednost, ale také povahu hráčů. Mnohý Evropan, který dovede opravdu neslýchané kousky na pětníku jako málokdo, by se neuplatnil v NHL, říká Nedomanský. Jenom proto, že na to nemá náturu. Chytrý hráč, dodává, si to uvědomí, a proto to ani nezkouší.

Stejně tak ale, říká, mnohý skvělý Kanaďan nebo Američan nemá šanci na úspěch v Evropě. Naučit se hrát na větší ploše, to vlastně není tak těžké, jako je těžké pochopit a přijmout odlišný způsob myšlení a vidění.

Takže není divu, že když Mezinárodní hokejová federace (IIHF) v roce 1997 založila svoji Dvoranu slávy, byl Václav Nedomanský pozván mezi její členy hned v prvním ročníku. Povolali ho tehdy společně s takovými hvězdami jako byli Vlastimil Bubník, Vladimír Zábrodský, vítěz tenisového Wimbledonu i hokejového mistrovství světa Jaroslav Drobný, český trenér Vladimír Kostka, Švédi Sven Tumba Johansson a Anders Hedberg, zakladatel koncepce kanadského národního mužstva Páter David Bauer, kanadský brankář Seth Martin, kanadský hráč, slavný trenér a generální manažer Harry Sinden, německý hokejista Erich Kühnhackl, sovětské hvězdy Vsevolod Bobrov, Vladislav Treťjak a Alexander Ragulin, ale také jejich legendární trenér Anatolij Tarasov.

Dnes se po Václavu Nedomanském jmenuje stadión v jeho rodišti v Hodoníně, je členem české hokejové Dvorany slávy, a na Slovensku ho dali dokonce na poštovní známky.

Jeho syn, též Václav, sice zkoušel hokej také, ale na tátu neměl. Stal se ale uznávaným filmařem-dokumentaristou. V této době začíná dokončovat film jménem Big Ned, který bude mezi diváky rozšiřovat Hollywood.

Ten film tedy bude mít důstojný závěr: Lanny McDonald, co předseda výboru hokejové Dvorany slávy, bude Václavu Nedomanskému pomáhat do nového saka, oslavenci se bude skvět na prstu zbrusu nový prsten uctívaného člena (tak zní ten titul doslova: honoured member), a pak bude Václav Nedomanský pronášet projev.

Zatím neví, jak moc bude projev srandovní, a jak moc bude vážný.

Ví jedno: bude dojatý.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter