NHL.cz na Facebooku

Kubalík o dětském snu, (ne)trejdu i historce z NHL: Jak jsem ztratil pas

27. ledna 16:15

Josef Prášek

Už třetí rok brázdí mantinely nejlepší hokejové ligy světa. Dominik Kubalík si nedávno dokonce připsal už 100. bod v NHL. V exkluzivním rozhovoru pro hokej.cz vypráví nejen o současné sezoně nebo spekulacích o jeho výměně, ale také o historce po draftu a cestě za jeho snem, který se vyplnil i jeho parťákům z mládí.

Bráchovi Tomáši Kubalíkovi i velkému kamarádovi Jakubu Jeřábkovi.

Už odmala spolu trávili čas, v bytě hráli hlavně hokej. Jak jinak… V té době sledovali své idoly v televizi a plzeňskému triu se povedlo prorazit také.  

Všichni tři si zkusili o několik let později NHL – nejprve do ní nakoukl Tomáš (celkem 12 utkání), poté Jakub (39 zápasů) a jako poslední právě mladší z bratrů Kubalíků.

Dominiku, říkali jste si v dětství, že to dotáhnete až do NHL?
Jasně! To byla jasná věc, každý o tom snil a bavili jsme se o tom. (usmívá se) Když jsme hráli zápasy u nás doma v bytě, tak jsme si tam říkali, kdo hraje za jaký tým a tak. Když je člověk malý, tak je trošku „hloupý“ a věří tomu, že na něj ve světe někdo čeká. Ale realita je pak jiná: měli jsme nakonec štěstí všichni tři, že jsme NHL okusili a zahráli si v ní. Myslím, že to je velký úspěch a je to perfektní, navíc když si na to teď vzpomenu, jak jsme sbírali doma plakáty a tak…

Když jste si v mládí hráli doma, kdo byl nejlepší? Byl to brácha Tomáš, který je nejstarší?
(usmívá se) Jo, asi on. My jsme to měli nějak rozdělené – já jsem byl jako nejmladší v brance a Kuba byl vždycky bek, brácha útočník. Naše role byly jasně dané. (směje se)

„Když je člověk malý, tak je trošku hloupý a věří tomu, že na něj ve světe někdo čeká. Ale realita je pak jiná: měli jsme nakonec štěstí všichni tři, že jsme NHL okusili."

Je váš hokejový vzor brácha?
Určitě, vždycky byl! Pak to byli střelci jako je třeba Ovečkin a tak dále. Ale vždy jsem vzhlížel k bráchovi kvůli přístupu i hokejovým věcem.

Tomáš debutoval v NHL před 11 lety. Jak na to vzpomínáte?
Já jsem to tehdy asi moc nevnímal, byl jsem samozřejmě rád. Tomáš měl skvěle nakročeno, i první rok na farmě vyhrál bodování týmu (za Springfield Falcons nasbíral 53 bodů – pozn. red.). Myslím si, že i on je teď rád za mě.

Sledoval on vaši premiéru v nejlepší lize světa? Vy jste debutoval v Praze roku 2019 proti Philadelphii.
Jo, byl dokonce ve studiu, takže to i komentoval, bylo to super, že jsem první zápas mohl hrát před celou rodinou a kamarády v Praze. Bylo to asi 40 minut od domova, byl to splněný sen na druhou…

Zleva Jakub Jeřábek, Dominik Kubalík a Tomáš Kubalík

 
 
 
Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Dominik Kubalík (@kubalda18)

Od té doby jste už získal 100. bod v NHL. Na dvě a půl sezony slušné číslo, ne?
Je to milník, který mi udělá radost. Můžu si pak říct, že kdyby se cokoliv stalo, tak jsem měl sto bodů v NHL. S tím se dá žít. (směje se) Jsem za to moc rád!

A jaká je vaše třetí sezona v NHL? Začátek vám týmově nevyšel, ale v lednu jste bodovali třeba pětkrát v řadě…
Ano, start se moc nepovedl, moc jsme ho nechytli. I když podle mě jsme nehráli až tak špatně, ale výsledky nebyly. Pak jsme do toho spadli úplně a nehráli jsme ani dobře… Spoustu zápasů jsme nechali brankáře vykoupat a všechny věci okolo – výměna manažera, trenéra, kauza okolo Kylea Beache – nebylo to takové, jaké bychom chtěli. Už jsme na to zapomněli, ale těch 15 nebo 20 zápasů týmu chybí. Myslím si, že se teď vracíme trošku zpátky, nehrajeme špatný hokej, dokonce bodujeme, tak snad nám to vydrží.

„Můžu si pak říct, že kdyby se cokoliv stalo, tak jsem měl sto bodů v NHL. S tím se dá žít." (směje se)

I vy se zvedáte – třikrát v řadě jste dokonce skóroval. Změnil jste něco?
Já se snažím vždycky toho moc neměnit, každý si tím v sezoně asi projde… Byl bych radši, kdyby to ze začátku bylo kratší – mně se povedly první dva zápasy, kdy jsem se trefil, ale potom dlouho nic.

Jaké to tehdy bylo?
V hlavě to člověk má, navíc i kvůli tomu, že se od něj góly očekávají. Snažil jsem se ale nic neměnit, spíš hodně střílet, a to byl můj problém. Já měl kolikrát po utkání nula nebo jen jednu střelu, to pak nemůžete čekat, že to tam padne. Snažil jsem se na to zaměřit a být v předbrankovém prostoru, doufejme, že se to trošku otočí.

„Trejd? Když si to člověk přečte poprvé, tak z toho má trošku šok, že se o tom mluví. Ať se děje, co se děje, může se to stát."

Vám letos končí smlouva a psalo se, že vás chce Chicago vyměnit. Jak moc vás takové zprávy štvaly? Nebo vás to naopak nakoplo?
Ani mě to nějak nehecovalo. Je to asi normální věc, která se zde děje každý rok. Vždy se probírají jména, kterým se daří, nebo kterým to moc nejde. Je to asi furt dokola. Když si to člověk přečte poprvé, tak z toho má trošku šok, že se o tom mluví. Ale tak to je a musíte na to být případně připravený. Ať se děje, co se děje, může se to stát.

A dá se na to vůbec nachystat?
Nevím, zda se na to dá nějak dopředu připravit, ale buď budu tady, nebo někde jinde. I kdybych byl pryč z Chicaga, tak věřím, že by mi jinde dali šanci a že by mě chtěli. Uvidíme, co bude…

Šanci dostal v NHL nedávno bek Jakub Galvas. V prvním zápase odehrál za vaše Chicago přes 23 minut…
Docela mu pomohlo, že oba beci z přesilovky byli na covid protokolu a Galvi dostal šanci hned v první přesilovce. (usmívá se) Na první utkání, to je splněný sen. Hrál výborně, zápasy se mu povedly. Ukázal, že tady hrát může a myslím si, že trenérům hodně zamotal hlavu.

Strávili jste spolu nějaký čas, když ho povolali?
Nic velkého jsme nestihli, ale byli jsme se najíst v české restauraci. Jinak to bylo na chvíli, navíc jsme byli zrovna na tripu. Kdyby tady byl i v budoucnu, našel si bydlení a tak dále, tak by to bylo něco jiného.

V NHL jste třetím rokem. Měl jste ale náznaky už dříve? Byl jste draftovaný Los Angeles v roce 2013.
Vždycky jsme to nějak řešili, ale nikdy z toho nic nebylo. Nevím, zda tam nebyl zájem nebo… Těžko říct. Já jsem to po každé sezoně řešil, co bude dál, vždy jsem se ale rozhodl, že potřebuju ještě další rok a že se musím vyhrát, abych byl připravený na další krok. Své cesty do NHL nakonec nelituju, i když to bylo trošku delší, tak si myslím, že to stálo za to.

„Já odjel na dovolenou a nepočítal jsem asi tolik s tím, že by dopadl nějak dobře. Tím vším cestováním jsem ztratil v letadle asi pas."

Slyšel jsem historku, že jste mohl letět jednou na kemp, ale ztratil jste zrovna pas a kvůli tomu to nevyšlo.
Jo, to bylo po draftu. Já odjel na dovolenou a nepočítal jsem asi tolik s tím, že by dopadl nějak dobře. Nějak jsem to ani nevnímal a neměl jsem ani náznaky. Pak jsme s bráchou sledovali, jak mě draftovali do Los Angeles a že se mají všichni sejít… Jak jsem byl na dovolené, tak jsme asi za dva dny letěli zpět, tak se to vyřešilo tím, že si zabalím věci a odletím…

Ale?
Tím vším cestováním jsem ztratil v letadle asi pas, nenašel jsem ho a nedostal jsem víza. Tím se to vše zrušilo a úvodní kemp jsem promeškal. Pak jsem byl na nováčkovském, a to vše probíhalo v pohodě.

Takže doteď se pas nenašel…
Možná někde lítá po světě. (směje se)

„Tehdy to nebylo úplně směšné, měl jsem i telefonát od amerického agenta a ten mi i říkal, že jsem blbec."

S odstupem času se nad tím člověk hlavně pousměje, ne?
Tehdy to nebylo úplně směšné, měl jsem i telefonát od amerického agenta a ten mi i říkal, že jsem blbec. No, panika a natěšení na to vše sehrálo roli. Tímto jsem si to ukončil. (pousmál se)

Když zůstaneme v minulosti: co vám hlavně pomohlo k vaší cestě do NHL? Bylo to Švýcarsko?
Určitě, Švýcarsko mi pomohlo nejvíc. Zahraničí vám otevře oči, ať už máte jakoukoliv roli. Já tam měl pozici podobnou té, kterou jsem měl v Plzni, ale něco jiného je být lídrem v zahraničním týmu. Tlak je na cizince mnohem větší a člověka to posouvá dál, bylo tam spoustu kluků, kteří hráli NHL nebo různé evropské soutěže.

Strávil jste tam nakonec sezonu a půl.
Když jsem si dokázal, že mohu hrát proti nim, tak jsem se jim chtěl vyrovnat co nejvíce a další krok je asi NHL, sami sobě si dokážete, že by to mohlo vyjít… Otevřelo mi to oči v přístupu i v tom, že to asi nebude tak špatný a že bych to mohl zkusit. (usmívá se)

„Švýcarsko mi pomohlo nejvíc, otevřelo mi oči. Já si myslím, že je ta soutěž kvalitnější než extraliga."

Otevírá švýcarská liga cestu do NHL tím, že je kvalitnější než česká extraliga?
Já si myslím, že kvalitnější opravdu je. Ať si každý říká, co chce, ale podle mě to tak je. Líbilo se mi přirovnání Honzy Kováře rok nebo dva zpět. On říkal, že to je jako hrát každý zápas proti Liberci nebo Spartě. A to je pravda. Každý může porazit kohokoliv a nejsou to žádná lehká utkání. Trošku je to na americký styl, kde je dost bruslení a hraje se nahoru dolů. A zahraniční hráči dělají týmy, když se dostanou mezi jejich limit cizinců, tak se to na nich hodně staví.

Vraťme se ještě k bráchovi Tomášovi. Plánujete si zahrát spolu, když se vám to doteď nepoštěstilo v chlapech?
Těžko říct. Říkali jsme si, že bychom kariéru mohli zakončit spolu, ale to bych ji musel ukončit dřív, když jsem o pět let mladší. Nikdy nevím, zda na mě bude někde čekat, ale uvidíme. Bylo by to moc hezký.

Share on Google+

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@nhl.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz

© Copyright - Všechna loga a známky NHL, loga a známky týmů NHL, jakožto další vlastnické materiály včetně log konferencí a obrázků Stanley Cupu jsou vlastnictvím NHL, NHL Enterprises, L.P. a příslušných týmů. © NHL Enterprises, L.P. Všechna práva vyhrazena.

'];