Ještě lepší šutér než Ovečkin, nastávající táta. Washingtonu dozrává ten druhý McJesus

Parťáci v kabině mu před lety vymysleli lehce sarkastickou přezdívku odkazující na Connora McDavida, jeho skorojmenovce a superhvězdu NHL. Connor McMichael ovšem momentálně ukazuje, že mu označení McJesus vcelku sedne i bez jakýchkoliv žertů. Mimochodem, slovutného kapitána edmontonských Oilers poráží v gólech (10 ku 5) a až do čerstvé one man show čísla 97 proti NY Islanders vedl také na body. Teď těsně ztrácí (16 ku 17).

Srovnávat oba McJesuse by bylo pošetilé.

Obzvlášť poté, co McDavid zase jednou ukázal svůj nadpozemský kumšt a úchvatným čtyřbodovým představením proti NY Islanders se přiblížil na jediný punkt k magické tisícovce.

Ofenzivní naděje Caps ovšem stojí za pozornost.

A klidně i bez svého nicku, který vede třeba i k takovýmto kolážím (viz titulní foto).

McMichael se ve třiadvaceti proměňuje z talentovaného borce, u kterého už si mnozí říkali, zda není něco špatně a zda vůbec někdy naplní svůj potenciál (v roce 2019 byl draftován v první rundě), v jednoho z washingtonských tahounů.

A to na křídle, byť ho spousta webů stále vede jako centra. Konkrétně hraje napravo ve formaci vedené tvořivým, byť svéhlavým Pierrem-Lucem Duboisem, druhý útok Capitals pak důrazem i fortelným hokejem doplňuje Tom Wilson.

Také vidíte vzorec, který kouč Spencer Carbery, patrně v souhře s GM Brianem MacLellanem, uplatnil také u elitní lajny? Kanonýr-špílmachr-bourák, do těchto škatulek hravě napasujete i Alexe Ovečkina, Dylana Stromea a Alexeje Protase.

McMichael funguje jako hbité, dynamické křídlo, které zakončuje Duboisovy napady. Po téhle ose padla polovina (5) z jeho gólů. S deseti trefami dělí o čelo v týmové tabulce střelců s kapitánem Ovečkinem, hrající legendu  pak poráží v úspěšnosti střelby.

„Je to o sebevědomí,” vysvětluje, pro se mu teď tolik daří. A velebí své kumpány. „Dubey a Willy mi vše ohromně usnadňují. Patří k nejlepším v držení kotouče i získávání puků.”

Carbery nabízí podrobnější vhled. Vyzdvihuje zásadní změnu v McMichaelově hře, která mimochodem zrychlila i díky ještě kvalitnějšímu a svižnějšímu bruslení. Jen pár hokejistů napříč NHL je na tom bruslařsky lépe.

Ta změna? „Když se podíváte, odkud skóruje, zjistíte, v čem vězí kouzlo jeho úspěchu. Neustále chodí do předbrankového prostoru, pohybuje se kolem klece, najíždí si do těch nejnebezpečnějších pozic.”

Zatímco dřív z uctivé vzdálenosti posílal maskovaným mužům nesmělé pozdravy, teď zostra pálí z bezprostřední blízkosti. Drze se tam prodere a udeří. Zkouší to opakovaně, neúnavně, proti NYR mu v říjnu napočítali ohromujících 10 střel.

Žádný alibismus, ale potřebná dávka sobectví, která dělá šutéra.

Jistě,úspěšnost střelby (22,7 procenta) těžko udrží dlouhodobě, nicméně svůj herní projev posunul správným směrem a právě teď z toho těží na maximum. Vychutnává si to: "Snažím se jet na téhle vlně co nejdéle," povídá sympaťák s kořeny - podobně jako McDavid - na Britských ostrovech.

Daří se mu i v soukromí, když nedávno válel proti Letcům z Philadelphie a nasypal jim dva fíky, dozvěděl se o druhé přestávce od své přítelkyně, že bude tátou.

Netradiční hattrick. "Nejkrásnější hodiny mého života," rozplýval se McJesus. Ten z DC

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter