1951-1952: Hattrick za jednadvacet sekund

Detroitu Red Wings se opět podařil double, čili zisk obou kolektivních trofejí - Prince of Wales Trophy za vítězství v lize a Stanley Cup za vítězství v play off, kde si Detroit ve finále poradil s Montrealem Canadiens. Nejlepším střelcem soutěže se stal opět Gordie Howe, který zůstal jen tři branky od bájné 'padesátky' a jako první hráč historie obhájil zisk Art Ross Trophy.

Soutěž však měla ještě několik zajímavých okamžiků. Především to byl rekord, který dodnes patří mezi nejvíce ceněné v historii NHL. 23. března 1952 nastoupily v Madison Square Garden proti sobě týmy New York Rangers a Chicago Blackhawks. V řadách chicagských působil i střední útočník Bill Mosienko, který ve 47. minutě vyrovnal stav utkání na 2:2. Časomíra se zastavila na číslech 46:09. To by ještě nebylo nic tak mimořádného, ale když z dalšího útoku vstřelil týž hráč druhou branku, bylo obecenstvo nadšeno. Ani to však nebyl konec. Po rozehrání následoval další útok a Mosienko skóroval potřetí, vždy z přihrávky Guse Bodnara. Tentokrát časomíra ukazovala 46:30. Během jedenadvaceti sekund vstřelil Bill Mosienko tři branky (do sítě gólmana Lorne Andersona), což se nikomu jinému, nejen v NHL, ale ani nikde jinde, dodnes nepodařilo.

Vraťme se nyní od střelce Mosienka k dalšímu, daleko známějšímu a populárnějšímu střelci. Je jím Maurice Richard. Po aféře z předchozí sezóny (napadení rozhodčího v hotelu) se mu opět podařilo vyvolat pozdvižení v řadách funkcionářů, když napadl svého soupeře, tentokrát však přímo z trestné lavice. Něco takového bylo zcela nepřípustné a Richarda to stálo pěkných pár set dolarů.

V této sezóně odešla také velká hvězda let minulých - Walter Edward 'Turk' Broda.