Gólman a Hart Trophy? Hellebuyckův triumf šokoval, šance se mu nedávaly

Bylo úchvatné sledovat, co mezi třemi tyčemi Tryskáčů z Winnipegu předváděl Connor Hellebuyck. Především v základní části, samozřejmě. Ostatně na té jedině při hlasování o Hart Memorial Trophy záleží. Americký čahoun nad konkurencí čněl natolik, že o obhajobě Vezinovy ceny nebylo sebemenších pochyb. Ale že by mu famózní čísla stačila na tu pro ligového MVP? S tím počítal jen opravdu jen málokdo. Nevěříte? Dovolte drobnou cestu časem.

Únor 2025.

Hellebuyck na svém postu dominuje, lize vévodí prakticky v každé myslitelné brankářské statistice.

Kolik novinářů z oficiálního ligového serveru NHL.com ho dává na první místo v závodě o "Hartku"? Jeden jediný. Šestnáct vavřínů naopak sbírá Nathan MacKinnon.

Ten samý borec, co se nakonec mezi finalisty ani nedostane.

Že se stalo do konce základní části něco dramatického s Hellebuyckovou výkonností? Natož, aby ho to v očích redakce NHL.com udělalo favoritem? 

Kdepak. Jedinou zásadní událostí bylo, že MacKinnon vinou únavy (a následného odpočinku v závěru základní části) dobrovolně vzdal boj o čelo produktivity.

I tak mu v závěrečném vydání Trophy Trackeru věštilo šest hlasujících obhajobu nejprestižnějšího individuálního ocenění, co se za základní část dává.

Nikdo se nemohl pochlubit stejnou vizitkou, na body za zapsání na lístek (čítal vždy pět jmen, v pořadí od prvního do pátého fleku) také vévodil.

O to větším překvapením pak bylo, když ve skutečné nominaci chyběl. Do trojlístku nepronikl a mnozí kroutili hlavou.

Teď už je jasné, co se stalo. Z výsledků hlasování profesionálních hokejových psavců (sdružených v PHWA), kteří rozhodli o těsné výhře Hellebuycka nad Leonem Draisaitlem, jasně vyplývá, kudy vedla cesta k první Hartově trofeji pro maskovaného muže od roku 2015.

Hlasy pro Nikitu Kučerova a MacKinnona de facto propadly. Oba dělil v konečném součtu jediný bod, o tak nicotný rozdíl se tahoun coloradských Lavin nedostal do finálového trojlístku.

Dá se tušit, že se našli žurnalisté, co MacKinnona vytrestali ze zmíněné odstoupení z duelu s Kučerovem o Art Ross Trophy.

A svéráznému Rusovi zase sečetli to, jak se kolikrát k nim chová.

Bitva se tak zúžila na dva kandidáty. Na Draisaitla a Hellebuycka, mezi kterými to bylo hodně vyrovnané. Nakonec uspěl ten, co gólům nejlépe v NHL zabraňuje. Ne ten, kdo je ze všech nejčastěji střílí.

Hellebuyckovi do raritní společnosti, kde najdete už jen Roye Worterse, Chucka Raynera, Ala Rolinse, Jacquese Planta, Dominika Haška, Joseho Theodora a Price, nepochybně pomohly srovnatelné výkony zmíněného útočného tria.

Těžko se z nich vybíral, komu by "Hartka" slušela nejvíc. Draisaitlovi, tedy top šutérovi? Kučerovovi, vládci bodování? MacKinnonovi, těžko zastavitelnému ofenzivnímu dynamu?

Složitá volba. Hlasy se roztříštily. A tak se otevřel prostor pro Hellebuycka, ve zmíněném závěrečném vydání Trophy Trackeru až třetího v pořadí.

Je to senzační vítěz, byl outsiderem.

Že na top hokejistovi základní části nepanuje mezi médii a aktéry dění na ledě shoda, pak dokazuje fakt, že Ted Lindsay Award, kterou nejlepšímu ze svých řád udělují sami hráči, bral Kučerov.

A Hellebuyck dokonce chyběl v nejlepší trojce!

 Ale mohl snad udělat víc, aby zvítězil i v jejich očích? Vždyť v lapání puků skutečně exceloval, mnohdy připomínal neprůstřelnou zeď. Kolikrát až trýznil i ty největší hvězdy. V hlasování ho ale plejeři přehlédli, opomněli.

Členové PHWA nikoliv. Byť průběžná hlasování, ač nanečisto, v podání dopisovatelů NHL.com napovídala o opaku. Paradox. A jeden z velkých příběhů sezony, co může už za pár hodin být minulostí. 

Užij si zábavu a radost ze hry u Fortuny

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter