COMEBACK: Jak se vracel Dominator. Detroit se bál, že nahradí Roye

Vrátit se po šestatřicátých narozeninách do NHL? To před Davidem Krejčím předvedli jen dva titáni českého hokeje. Jaromír Jágr se vydal za velkou louži po sibiřské misi v Avangardu Omsk, Dominik Hašek po roce bez profesionálního hokeje. Jak se jim vedlo? Zavzpomínejte si ve dvoudílném seriálu COMEBACK na oba velikány.

Detroit měl nejlépe placeného gólmana v NHL.

Curtise Josepha, respektovaného machra, kterého Red Wings přetáhli od torontských Javorových listů.

I tak neodolal generální manažer Ken Holland možnosti přivést zpátky Haška. Byť už byl Dominator celou sezonu v hokejové penzi a bylo mu osmatřicet.

Jakmile se Holland dozvěděl, že šestinásobný vítěz Vezinovy trofeje pomýšlí na návrat do NHL, rozhodl se jednat. Nechtěl, aby posílil některého z konkurentů, dobový zámořský tisk referuje o obavách z posílení Colorada, kde právě skončil Patrick Roy.

V českém tisku se zase tou dobou řešilo napadení soupeře při hokejbale a spekulovalo se, že Hašek chce odchodem za velkou louži prchnout před tímto skandálem. "Jen jsem se bránil," komentoval kauzu.

Zpět k NHL, 1. července 2003 uplatnil Holland opci a šestinásobného vítěze Vezinovy trofeje skutečně angažoval.

Hašek se připravoval svědomitě, dřel pod vedením osobního kouče Josefa Bruka, někdejšího brankáře Litvínova a Sparty. Soustředil se na gymnastické cviky, žongloval s míčky, makal s medicinbaly. Zaměřoval se na své přednosti: reflexy a pružnost.

Holland mezitím dumal, co s Josephem. Žádné převratné řešení ale nenašel, a tak se v Hockeytownu potkali dva kohouti, třetím vzadu byl Manny Legace. 

"Cujo" těžko nesl příchod rivala, zato fanoušci Haškův comeback kvitovali. Vždyť o rok dříve pomohl k zisku Stanley Cupu, zatímco Josepha při pokusu o obhajobu jednoznačně zastínil Jean-Sebastien Giguere.

Po Detroitu to zkusil Hašek v Ottawě, kde kouzlil jako zamlada

Hašek začal jako jednička, vyhrál první tři mače, vše vypadalo báječně. Platilo pravidlo, že nikdy s "Cujem" netvořili zápasový tandem, jednoho vždy doplňoval zmíněný Legace. 

Haškův comeback ovšem brzy narušily zdravotní trable: Zlobila jej třísla, s kterými míval potíže i na vrcholu kariéry. Musel vynechat zápasy, šetřit se. Poté se snažil zmíněnou oblast posílit.

V prosinci pak přišlo rozhodnutí, které mělo naganskému šampionovi prospět. Joseph byl jako nepotřebný odeslán na farmu. "Tento krok oceňuju," neskrýval Dominator.

Jenže jen pár dní poté odchytal Hašek svůj poslední zápas v sezoně. Víc mu bolavé tělo nedovolilo. "Zkoušel jsem se opakovaně vracet, ale pokaždé to bylo jen horší a horší. Nemohl jsem chytat na sto procent," prohodil, když v únoru 2004 oznámil konec sezony.

Strhla se velká vina kritiky, místo puků na fakíra z Pardubic létaly urážky.

Vše se pokusil zmírnit Holland, když propálil Haškovo nevídané gesto. "Přišel za mnou do kanceláře a zřekl se platu. Nechtěl brát peníze, když nechytá." Překvapivý krok, zvlášť od někoho s pověstí člověka, co každou korunu dvakrát otočí.

Hašek nechal na stole zhruba tři miliony dolarů. Klobouk dolů.

Jeho návrat každopádně byl i tak hodnocen jako velké zklamání. Statistiky měl spíš průměrné než vynikající (několikrát chytal ovšem zraněný), navíc přišel o klíčovou fázi sezony, která pro Rudá křídla opět skončila hořce.

U takového hodnocení by zůstalo nebýt další šance, kterou dostal Hašek od svého starého známého Johna Mucklera v Ottawě. Dres Senátorů oblékl po roční výluce, co zabrzdila NHL, a ve čtyřiceti totálně šokoval všechny pochybovače.

Dominoval jako v dobách své největší slávy, útočil na Vezinovu trofej, jeho čísla byla ohromující. Působil jako přízrak, bylo to k neuvěření. Dokonce si vybojoval nominaci na olympijské hry.

Později se na dvě sezony vrátil do Detroitu a vyhrál ještě dvě prestižní ceny: tu Williama M. Jenningse (spolu s Chrisem Osgoodem) a jako náhradník svůj druhý Stanley Cup. Stříbrný pohár se stal zlatou tečkou za Haškovým comebackem do NHL.

Hašek byl i po čtyřicítce úžasně ohebný, takhle vychytal Ryana Getzlafa

K dalšímu se schylovalo v roce 2012, ale nadějné námluvy po extraligovém titulu s Perníkáři a epizodce v KHL uťala další výluka.

Hašek úspěšně vzdoroval těm nejvyhlášenějším forvardům, co hokejový svět kdy poznal, porazil jej až věk a nepříznivé okolnosti. Mnozí, včetně zmíněného Bruka, se nicméně shodovali, že i v sedmačtyřiceti by na NHL měl.

Jestli někdo uměl svádět s neúprosným protivníkem jménem čas mimořádně obdivuhodný souboj, tak právě Hašek.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter