CAMPEONES (18. díl): Od buyoutu ke Stanley Cupu. Dokonalý Švéd se zrodil jako Phoenix

Španělština kdysi dala jméno rozkvetlému poloostrovu, co je od června domovem nejen majetných amerických penzistů, ale také úřadujících mistrů NHL. Floridští Panteři ostatně mají spoustu hispánských fanoušků, v libozvučném jazyce naladíte i přenosy z jejich zápasů. A tak se otiskl také do názvu našeho seriálu o letošních vítězích. Pokračujeme s Oliverem Ekmanem-Larssonem.

Tu štaci si sám vybral.

Vancouver, kde to Švédům vždycky šlo, spolu s Bostonem označil za dvě destinace, kam by byl ochotný přestoupit. Z Arizony se mu nechtělo, měl to tam v lásce, klidně by byl Kojotem celou kariéru.

Ale chápal, že GM Bill Armstrong chce stavět kádr jinak.

Fiasko ve Vancouveru

A tak se v létě 2021 upnul k nové výzvě, chtěl válet za Canucks. Skončilo to po dvou letech jedním z nejdražších vyplacení ze smlouvy v dějinách NHL. Krajan Patrik Allvin spláchl 19,3 milionu dolarů do kanálu a udělal z Ekmana-Larssona volného hráče.

Ten jen zíral: „Nečekal jsem to, byl jsem zaskočený.” Těšil se, že se odrazí k lepším zítřkům pod vedením Ricka Toccheta, který v průběhu sezony 22/23 přišel na střídačku a s nímž se znal z kabiny Yotes.

S novináři mluvil o tom, že ačkoliv mnozí vnímali jeho dvě sezony u Kosatek jako veskrze špatné, za něj ty ročníky byly spíše „nahoru dolu”, komplikované změnami v kádru i zraněními. Včetně těch jeho.

Ve Vancouveru žil ohromně rád, dres nosil s hrdostí. Jenže mu chyběla optimální výkonnost, měl brutální kontrakt, prominentní flek v defenzívě mu navíc (coby marodovi) vyfoukl Filip Hronek.

A tak 1. července 2023 zamířil na Floridu. Cats z něj nepotřebovali spasitele, jen jím chtěli zkvalitnit už tak špičkové zadní řady.

Párty, párty, párty

Dál už to asi znáte.

OEL prožil náramný restart, základní část zakončil se 30 body, v play-off odehrál všechno a přidal dalších šest.

Opakovaně během sezony suploval i za klíčové opory Aarona Ekblada s Brandonem Montourem, (nejen) ve finále Stanley Cupu povýšil do první přesilovkové fomace. A po epické sedmizápasové bitvě mohl jásat s hokejovým grálem.

Co se dělo dál, popsal výstižně: „Párty, párty, týmové večeře, párty, čas s partnerkami, průvod městem a další párty.”

O Floridě mluvil v superlativech, Pantery označil za výjimečný kolektiv. To už věděl, že se rozloučí. Pod platovým stropem zkrátka pro něj nezbývalo místo.

Za Trelivingem i Doanem

Plácl si s Torontem, prý uvnitř cítil, že jsou Maple Leafs ta pravá adresa. Na čtyři roky.

Koho v něm Javorové listy získaly?

„Je to jeden z těch dokonalých Švédů, viďte? Tak se o nich mluví… Ale vážně, Oilver je jedním z nejlepších kluků do šatny, nikdy nemá špatný den, furt se usmívá a je s ním legrace,” rozpovídá se Ekblad

„Na ledě hraje s velkým přehledem, výborně bruslí, umí hrát pod tlakem a klidně v důležitou chvíli skóruje. Dovede všechno a pro mě bylo požehnáním si s ním zahrát. Přeju mu jen to nejlepší,” vychvaluje zkušeného beka.

OEL skóruje ve finále Stanley Cupu:

OEL se sejde s torontským GM Bradem Trelivingem, pro kterého má jen slova chvály, a také se Shanem Doanem, legendou Desert Dogs a od loňska Trelivingovým poradcem.

“Každému hráči bych přál, aby měl příležitost mít kolem sebe někoho takového, jako je Doaner. Když jsem v Arizoně začínal, udělal toho pro mě ohromně moc,” smekl před kanadským srdcařem, svým předchůdcem v roli kapitána Kojotů.

Děda olympionik, synek Phoenix

Na své první angažmá v NHL nedá člen početného hokejového klanu (tak třeba děda Kenneth si zahrál v sedmdesátém druhém na olympiádě v Sapporu) dopustit.

Klišé? Kdepak, to, že jde o jeho záležitost srdeční (zdravíme fotbalové Votroky), dokládá i prostřední jméno jeho synka Lea. Zní Phoenix.

Narodil se letos v březnu a ani jméno Leo není nějaká náhodná volba. Je to OEL pozpátku,” pobavil Ekman-Larsson. Spokojený, a zároveň natěšený na další misi. S názvem „Vrátit poprvé od roku 1967 Stanley Cup do Toronta.”

Mnozí před ním pohořeli, Javorové listy opakovaně v play-off zvadly.

Čerstvý šampion ale už ví, jak se stříbrný pohár dobývá.

Seriál CAMPEONES:

17. díl - Eetu Luostarinen: Tři tituly a jedna svatba. Kapanenův učeň žije svůj sen
16. díl - Sam Bennett: Hrubiánství je někdy potřeba, ví McDavidův parťák z dětství
15. díl  - Aaron Ekblad: Jednička draftu má duši válečníka a sbírku prstenů
14. díl - Evan Rodrigues: Chameleon na světové tour, co dostal chuť na margaritu
13. díl - Nick Cousins: Krysu pronásledují želvy. A pro Bieksu má triko
12. díl - Anton Lundell: Táta čapal za Chomutov, jemu říkají Baby Barkov
11. díl - Kevin Stenlund: Zitův starý známý, kat přesilovek. Chlebíčky vyměnil za drinky
10. díl - Dmitrij Kulikov: Ztracený syn se stal zachráncem. A doživotním Panterem?
9. díl - Steven Lorentz: Jako slepý silák, co zbořil Filištínským chrám
8. díl - Vladimir Tarasenko: Radost na ledě, žal mimo něj. Dvojnásobný mistr ztratil otce
7. díl - Niko Mikkola: Primát, pivo, prezident. Zabiják Olejářů napodobil Červenku
6. díl - Jonah Gadjovich: Dvojčata v poháru! Porodila je sestra gólmana Hurikánů
5. díl – Anthony Stolarz: Cíl? Koupit mámě a tátovi dům. A dobýt post jedničky
4. díl - Kyle Okposo: Bouře rozpoutaná farmaceuty. Odložit penzi se vyplatilo
3. díl - Josh Mahura: Z Gudasova parťáka je Pán prstenů. A posila Krakenů
2. díl - Gustav Forsling: Antický bůh, co ohromil Robocopa a nestál ani floka
1. díl - Sam Reinhart: Ubližuje veverkám! O Samsonovi, nejsilnější ze zbraní Cats 

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter