Budoucí obranný pilíř Pouštních psů

V destinaci známé svým teplým klima, kde na rozžhavených pouštích rostou jen suchomilné kaktusy, může někomu hokej připadat jako fata morgána. Stejně jako pohled na soupisku tamních arizonských Coyotes, kde se letos představilo hned osm zelenáčů, což je jev nevídaný.

Kromě kupříkladu nadaných útočníků Christiana Dvoraka či Lawsona Crouse letos zasáhnul do 28 utkání také zadák Jakob Chychrun. Jeho neobvyklé jméno se přitom v NHL již skloňovalo o více jak dvě dekády dříve. To se na zámořských kolbištích proháněl jistý Jeff Chychrun - otec Jakoba. Někdejší houževnatý obránce zde nastoupil ke 262 zápasům, přičemž 199 jich odehrál za Philadelphii Flyers. O jeho herním stylu vypovídá fakt, že si během své kariéry v NHL odseděl na trestné lavici 742 trestných minut.

Když otec Jeff mluví o svém synovi, dme se pýchou: „Jsem přesvědčený, že Jakob je daleko lepší hráč, než jsem kdy býval já v jeho věku. Hodně dobrých genů zdědil po matce. Když sledujeme z tribuny jeho zápasy, bývám mnohem nervóznější než Nancy. A Jakob je stejně klidný. To má po ní.“

Současný bek Yotes přesvědčoval o svém talentu od dětství. V roce 2014 vyhrál Jack Ferguson Award, hokejovou trofej, která je každoročně udělována hráči, který je draftován jako první v prioritním draftu Ontario Hockey League. Na samotném draftu do NHL byl pak letos volen jako 16. celkově.

Debut v nejslavnější hokejové lize světa si floridský rodák odbyl 15. října paradoxně proti někdejšímu otcovu chlebodárci Philadelphii. Bylo mu 18 let a 198 dnů, čímž se stal třetím nejmladším debutantem v historii Kojotů, respektive Winnipegu Jets, odkud se klub přestěhoval do Glendale. Mladšími byli pouze Ryan Stewart (1985-86) a Dale Hawerchuk (1981-82).

Pro otce Jeffa, který svého syna od malička vedl k hokeji, jsou současné dny nesmírně vzrušující. Když se jej reportéři ptali, jestli shledává nějakou podobu mezi jejich hokejovým stylem, odpověděl: „Ne. Hokej se od doby, kdy jsem hrál, hodně změnil. Jakob je každopádně mnohem vnímavější, pracovitější a vidí hru jinak, než jsem ji viděl já. Největší rozdíl je v držení puku, který drží na holi mnohem déle.“

Když Chychrun junior navštěvoval střední školu, dělal několik sportů. Stačilo málo a mohl se stát profesionálním baseballistou.

„Vždy jsem zastával názor, že všestrannost je pro vrcholový sport důležitá,“ vykládá někdejší sedmatřicítka draftu 1984. „Vzpomínám na Jakobovi tréninky baseballu, kdy hnětl rýži nasypanou do kbelíku a vybudoval si tak silná předloktí a ramena. Kdo by si to pomyslel? Teď z toho dozajista těží.“

Urostlá postava a zarputilost po otci v kombinaci s rozvážností po matce a pracovitostí jeho vlastní činí z Chychruna obránce, na kterém můžou v Arizoně stavět.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter