Velký bojovník, skvělý spoluhráč i těžký soupeř. NHL vzpomíná na Raye Emeryho

Tragická zpráva šokovala celý hokejový svět na konci druhého červencového týdne. Ve věku 35 let byl v Ontarijském jezeře bez známek života nalezen bývalý brankář Ray Emery. Vítěz Stanley Cupu se Chicagem, který se podle policie utopil při plavání, za sebou zanechává odkaz skvělého spoluhráče i neústupného bojovníka, jenž se zapsal do životů mnoha fanoušků i hráčů.

Psal se únor 2017 a buffalské rádio pořádalo svůj každoroční „roast“ mítink celebrit. Pro pochopení kontextu je potřeba si nejdříve vysvětlit, jaký význam slovo „roast“ má. Jedná se o formu amerického humoru, kdy je host pozván před širší publikum lidí a vystaven vtipům, někdy poměrně ofenzivních, za účelem pobavení. Daný host však většinou tyto vtipy bere s úsměvem a nakonec dojde i na chválu a příjemnější slova.

A právě na takový mítink pozval Raye Emeryho, tehdy už v hokejovém důchodu, rovněž bývalý známý gólman Martin Biron. Chtěl pobavit fanoušky v Buffalu a dát vzpomenout na jejich známou a tehdy přesně deset let starou rvačku v utkání Sabres proti Ottawě, jejíž dres Emery oblékal. Napsal mu, že lidi v Buffalu by jeho příjezd velmi uvítali.

„Kontaktoval jsem Raye a pozval ho do Buffala, ale nebylo mu to příjemné. Říkal: ‚Ne, nechci, aby mě lidi nesnášeli, byl to jenom zápas. Nechci mluvit špatně o Buffalu nebo o tobě,‘“ vypráví Biron.

„Nepřijel, protože nechtěl být vnímán jako padouch, který se hádá mimo led. Nechtěl jím být. Nebyl takový a cítil jsem, že to ukazovalo, jakým typem člověka byl. A to naprosto respektuji.“

Jeden z nejznámějších zápasů Sabres

Ottawa a Buffalo patřily v roce 2007 k nejlepším týmům v celé NHL, ale jejich únorový zápas v tehdejší HSBC Aréně (dnes KeyBank Center) v Buffalu patří k nejpamátnějším v Bironově více než 500 zápasové kariéře v NHL.

Celé to začalo hitem ottawského Chrise Neila na Chrise Druryho, na který zareagoval kouč Sabres Lindy Ruff a poslal na led proti elitní lajně Sens s Jasonem Spezzou, Danym Heatleym a Mikem Comrim svoji checking formaci Andrewa Peterse, Adama Maira a Patricka Kalety.

Emery si byl vědom minimálně fyzické převahy na straně Buffala, a když hráči shodili první rukavice, byl připraven. Na modré čáře se potkal se svým protějškem Bironem, oba shodili lapačku i vyrážečku a připojili se k hromadné bitce.

Ta jejich však skončila dříve, než začala, protože Emery přesně zasazenými ranami zvítězil za pár sekund. A zatímco se Biron sbíral z ledu, stihl si smějící se gólman hostů ještě vyměnit názor s Petersem, jenž měl se slabší výstrojí výhodu, ale Emeryho přetlačit nedokázal.

„Věděl jsem, že tam padnou rány, takže jsem vyrazil, jakmile byl vhozen puk. Ray vyrazil za mnou, a když si sundal helmu, měl na tváři ten úsměv, který jako kdyby říkal, že nikdo nejsem. Přijel, aby mě porazil s jednou rukou za zády, a to se přesně stalo,“ vzpomíná čtyřicetiletý Kanaďan.

„Pro nás v Buffalu byla tahle hromadná bitka jedna z nejpamátnějších zápasů v klubové historii, aspoň pro tuhle generaci fanoušků Sabres. Byl to bláznivý zápas.“

Odepisovaný vítěz

Ještě v sezóně 2006/07 dotáhl Emery Ottawu do finále Stanley Cupu – ve finále konference zvítězil poměrem 4:1 právě proti Buffalu – ale v pěti utkáních nestačil na Anaheim. Následující ročník se mu ovšem nepovedl a rozhodl se odejít do KHL hrát za Atlant Mytišči. V jeho dresu podal výborné výkony v základní části i play off a vybojoval si opět místo v nejlepší lize světa.

Další dvě sezóny strávil ve Philadelphii, respektive Anaheimu, ovšem pevné místo našel až během ročníku 2011/12 v Chicagu. Ve Windy City se stal náhradníkem za Coreym Crawfordem a během zkrácené sezóny 2012/13 společně s ním získal William M. Jennings Trophy pro gólmany z týmu, který obdržel nejméně gólů.

Do následného play off sice nenaskočil, ale celou dobu kryl záda Crawfordovi, který dotáhl Chicago až ke Stanley Cupu, jenž rodákovi z Ontaria o šest let dříve utekl. Tentokrát ale mohl slavit zisk slavného hokejového grálu, který ho během svého dnu s Pohárem vzal mimo jiné do svého rodného Hamiltonu.

Jeden z jeho nejlepších zápasů v kariéře a minimálně nejslavnější v dresu Blackhawks přišel 2. února 2013. Chicago přijelo do Calgary po osmi zápasech s bodem, a nebýt Emeryho, devátý by už určitě nepřidalo. Brankář Hawks ale podal nadlidský výkon, když zastavil 45 ze 47 střel Flames, chytil všechny tři nájezdy a pomohl k výhře 3:2, za kterou byl vyhlášen první hvězdou utkání.

„Na prvním a hlavním místě budu navždy na Raye vzpomínat jako na dobrého člověka. Záviděl jsem mu jeho chování. Měl nakažlivou osobnost. Přitahoval lidi. Díky němu jsem se stal blízkým kamarádem s Davidem Bollandem. Nikdy nezapomenu na jeho nesobeckost,“ napsal na Twitter Emeryho bývalý spoluhráč ze Chicaga Daniel Carcillo.

Bojovník, skvělý spoluhráč

Nejtěžší moment Emeryho kariéry však nepřišel ani během bitek, ani během jízdy za Stanley Cupem, nýbrž v březnu 2010. Brankář Flyers už byl od prosince na listině zraněných hráčů kvůli operaci břišního svalu, ale doktoři přišli na jaře s novou diagnózou.

Oznámili, že kvůli Emeryho problémům s kyčlí bude potřeba provést tzv. kostní štěp, tedy odebrání lidské kostní tkáně. Díky pokročilé medicíně mohli doktoři velice specializovaným a komplexním postupem odebrat 13 centimetrů z pravé lýtkové kosti a přidat ji ke stehenní kosti, aby obnovili správný přívod krve.

1. července se Emery stal nechráněným volným hráčem, ale více ho trápila otázka návratu k hokeji, potažmo do NHL. V srpnu mu lékaři dali zelenou, aby zahájil trénink a rehabilitaci. Už v listopadu ho diváci mohli vidět na obrazovkách TSN, jak znovu trénuje a zkouší chytat. Emery tehdy prohlásil, že ho nezajímalo, jestli „bude moci chodit za sedm let“ a že „chce zkrátka znovu hrát.“

V lednu začal trénovat s juniorským týmem OHL s Ericem Lindrosem, svým osobním koučem a trenérem gólmanů Elim Wilsonem, jenž řekl, že Emery byl „ve stejné formě a stejně připraven jako léto před jarem 2007, kdy dotáhl Ottawu do finále Stanley Cupu.“

V únoru 2011 podepsal roční dvoucestný kontrakt s Anaheimem a po krátkém působení na farmě se 11. března znovu objevil v zápase v NHL. V dresu Ducks se mu podařilo zvítězit v prvních šesti utkáních a nakonec pomohl Kačerům do play off. Na konci sezóny ho ocenila Asociace profesionálních hokejových redaktorů (PHWA), která ho zařadila mezi tři finalisty o trofej Billa Mastertona, jež se uděluje hráči, který nejlépe naplňuje vlastnosti jako vytrvalost, sportovní duch a oddanost hokeji.

Emeryho výkonům, osobnosti i vytrvalosti vzdaly během posledních dnů desítky hráčů i novinářů, ale také hokejová veřejnost.

„Je příšerné slyšet o tragickém úmrtí Raye Emeryho. Byl to neuvěřitelný gólman NHL, který toho spoustu dokázal, i když se o tom tolik nemluvilo. Během jeho krátkého působení u nás byl jedním z mých oblíbených spoluhráčů v Marlies. Odpočívej v pokoji, legendo,“ dal vzpomenout na Emeryho poslední hokejové působení ve farmářském týmu Toronta gólman Garret Sparks.

„Byl to skvělý spoluhráč,“ přidal se útočník Leafs William Nylander.

„Budeš nám chybět, Razore,“ připomenul Emeryho přezdívku odvozenou od slavného boxera Donovana Ruddocka obránce Canucks Michael Del Zotto, spoluhráč z Philadelphie.

Soustrast vyjádřil také současný útočník Flyers Jakub Voráček, který zaklel a poté napsal: „Byl jsi nejlepší.“

„Byl respektovaným spoluhráčům a respektovaným soupeřem. Když pomyslím na Raye, vybaví se mi opravdu velký bojovník,“ uzavřel Biron.

Odpočívej v pokoji, Razore.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter