bahis siteleri

NHL.cz na Facebooku

Útočníci z Evropy či kanadský zadák. Koho čekat na třetí pozici draftu?

18. března 2020, 13:00

Jakub Hromada

Sezóna přerušena a nejspíše i skončí předčasně. Je to pro skauty dobrá, a nebo špatná zpráva? Hráče, kteří jsou dostupní pro letošní draft, již na ledě neuvidí, proto musí nakládat s tím, co viděli doposud. Přitom souboj těsně pod čelem se jeví velmi vyrovnaně.

Zhruba tři roky se mluví o jedničce draftu 2020. Dlouho dopředu se zdá, že to bude Alexis Lafreniere a na 99 % se na tom nic nezmění ani v červnu. Jeho největším konkurentem je Quinton Byfield, jenž hlavně na podzim mezeru mezi prvním a druhým místem pořádně zužoval. Výkony obou hráčů na juniorském šampionátu a následné zranění Byfielda ale vrátilo situaci zpět na začátek.

Kanadský střední útočník Quinton Byfield je nejkomplexnější hráč draftu spolu s Finem Lundellem. Měří 194 cm, váží bezmála metrák a svým stylem hry dost připomíná Jevgenije Malkina. Počítejme tedy, že to bude právě on, jehož jméno bude vyřčeno 26. června v Montrealu jako druhé v pořadí.

Experti a skauti v zámoří rozdělují hráče na „tiers“, tedy na jakési úrovňové vrstvy. Příklad:

Alexis Lafreniere je v tier 1, Quinton Byfield je kvalitní hráč, ale na Lafreniera v současné chvíli nemá, proto je označován jako „tier 2 hráč“. Za ním je další výkonnostní mezera, ačkoli mnohem tenčí, tudíž jsou následující hráči označováni pod štítkem tier 3. A právě tito bruslaři povedou minisouboj o třetí pozici na draftu 2020.

Tim Stützle, C/LK, Německo, 184 cm, 85 kg

Zdá se, že nejblíže k Byfieldovi má německý štírek Tim Stützle. Rozhodně ne parametry, které má diametrálně odlišné, ale aktuální kvalitou. Je jedním z největších skokanů v průběžných žebříkách, ve kterých neustále stoupá nahoru. V pár z nich se dokonce objevil na druhé pozici.

Obrovsky mu pomohla letošní štace v áčku Mannheimu, kde se mezi seniory otrkal, a hlavně pracoval na své nejslabší stránce. Tím byla samozřejmě síla a gramáž, kterou v průběhu ročníku nabral. Už není tím trpaslíkem, na kterém si by každý lehce smlsl. 

Ačkoli se od puku již nenechá odstavit tak snadno, jeho největší předností zůstává bruslení. To dokáže velmi dobře využívat u mantinelů, nenechá se sevřít většími hráči a rychle se z osobních soubojů vymaní. Poté hledá své spoluhráče ve střeleckých pozicích. Typickou ukázkou jeho hry je kroužení v útočném pásmu, dlouhé pokrývání kotouče a následná asistence na gól. Takto se několikrát ukázal na šampionátu v Ostravě, kde v přesilových hrách nabral puk na modré, zavezl ho po mantinelu pár metrů k bráně a hledal příčnou přihrávkou na druhé straně Johna-Jasona Peterku. 

Je jedním z hráčů, u kterých zůstává nejbližší krok stále otevřený. K NHL má totiž velmi blízko a je možné, že se v ní objeví již příští sezónu. Odstrašujícím příkladem ovšem může být letošní sezóna Jacka Hughese, jenž nenaplnil očekávání. Samozřejmě má ještě fůru času, jen to může být znamení a rada, aby Stützle zůstal ještě rok v Německu, případně jinde v Evropě. 

Někteří skauti věří, že by mohl mít v budoucnu stejný vliv na svůj tým jako například v současnosti Patrice Bergeron na Boston či Jonathan Toews na Chicago. Aktuálně má ale blíže spíše k Dylanu Larkinovi či Nicu Hischierovi.

Lucas Raymond, PK, Švédsko, 179 cm, 75 kg

Raymond setřásl z internacionálního souboje krajana Alexandera Holtze a na dálku bojuje s dalšími konkurenty o co nejvyšší umístění. I Raymond strávil většinu sezóny v seniorské lize, ve Frölundě si zahrál 33 zápasů a posbíral v nich 10 bodů. Na konci sezóny kvůli vysoké konkurenci ve švédském velkoklubu dohrál ročník v juniorce, ve které disponoval bilancí více než bodu na zápas. 

Podobně jako Stützle i Raymond rád hledá spoluhráče ve střeleckých pozicích, využívá k tomu svou výbušnost v bruslení a skvělou práci s pukem. V útoku je velmi silný a velmi nebezpečný pro obránce, má totiž variabilní střelu a branku dokáže vstřelit takřka z jakékoli pozice. Ze své hole dokáže v maximální rychlosti vyslat přesný a rychlý projektil, podobně ráznou střelu má i z nápřahu.

Ve zkratce – vše, co souvisí s holí, umí na jedničku. Radost ho sledovat je také při penaltových rozstřelech, kde svými kličkami protáčí brankářům oči. 

Od naskočení do Národní hokejové ligy ho dělí pouze zesílení. Stejný problém měl například Martin Nečas, ale vlastně jsou jen ojedinělé výjimky, který tento „problém“ po přechodu z juniorského věku nemají. Je jen na něm, jestli mu to bude trvat rok, nebo dva, poté by se mohl stát podobně nebezpečným hráčem, jako je například dnes William Nylander.

Jamie Drysdale, O, Kanada, 180 cm, 77 kg

Nejlepší obránce draftu rovněž neustále stoupá v pořadí nahoru a nyní se dostává do boje o třetí pozici. Pokud po loterii bude jako třetí volit tým, který bude prahnout po obránci, Drysdale půjde na řadu hned po Lafrenierovi s Byfieldem.

Na rozdíl od ostatních v tomto seznamu doposud neokusil dospělý hokej, což je ovšem v důsledku jeho rodiště logické. Působí v Erie Otters hrající v Ontario Hockey League, kde laboruje na hranici získaného bodu na zápas. Říká se, že se na ledě vznáší. Tohle označení naposledy získal Quinn Hughes, který teď válí ve Vancouveru a bojuje o Calder Trophy. 

Drysdale je skvělý bruslař a jen potvrzuje trend novodobých obránců. V ofenzívě je naprosto skvělý, disponuje neuvěřitelným bruslením do všech směrů v obrovské rychlosti, za poslední rok udělal ke všemu přímo mílový krok v bránění. Konkrétně zapracoval na práci s holí v defenzivních pozicích a rovněž je jeho předností výběr místa a postavení ve vlastním obranném pásmu.

I díky tomu se dostal mezi sedmičku obránců, která letěla s kanadským juniorským výběrem do Česka na mistrovství. V něm zaznamenal tři body za gól a dvě asistence. Na turnaj odjížděl právě on jako ten sedmý, finálový den ovšem zakončil ve druhém obranném páru. 

Je nevídané, aby se v sedmnácti letech proháněl po kluzištích obránce v takto kompletním balíčku. Samozřejmě, mohl by být silnější a asi pár měsíců potrvá, než ustojí souboje s fyzickými mašinami v NHL, ovšem jeho nebezpečnost v útočné fázi a zodpovědnost v defenzívě jsou elektrizující. 

Makar i Hughes do NHL nenaskočili ihned, podobně dopadne zřejmě i Drysdale. Díky jeho schopnosti hrát na obou stranách kluziště na velmi vysoké úrovni v něm můžeme vidět druhého Ryana Ellise či Mira Heiskanena. Minimálně. 

Anton Lundell, C, Finsko, 185 kg, 83 kg

Poslední z party je Anton Lundell. Nebýt zranění, zřejmě by dominoval na juniorském šampionátu v Třinci a Ostravě, bohužel kvůli němu na turnaj ani neodcestoval. Přitom byl na dvacítkách už minulý rok, posbíral dokonce čtyři body. Nyní hraje již druhým rokem seniorskou nejvyšší ligu ve Finsku a daří se mu skvěle.

Hokejoví odborníci v něm vidí druhého Barkova či Couturiera, díky svému bydlišti se říká, že bude následovat kroky Rantanena a Laineho. To je vcelku dobrá společnost. 

Je považován za velmi vyzrálého hráče, dva roky v Liize jsou znát. Právě díky tomu by mohl naskočit do NHL rovnou po draftu, jeho hra na obou koncích ledu je perfektní. Disponuje skvělým hokejovým myšlením a přehledem.

Pokud bychom hledali jeho největší zbraň, tak je to rychlý transport kotouče získaného v souboji a okamžitý tah na branku. Lundell je neuvěřitelně chytrý hráč a málokdy zvolí špatné řešení situace. Je vždy o dva kroky napřed. 

Jeho ofenzivní potenciální strop není tak vysoký jako u Stützla či Raymonda, ovšem Lundell je větší sázka na jistotu. Proto výběrem finského centra nemůže udělat žádný tým chybu.

Share on Google+

RSS | Kontakt | Všeobecné obchodní podmínky a pravidla | Cookies | Nastavení soukromí | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@nhl.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz

© Copyright - Všechna loga a známky NHL, loga a známky týmů NHL, jakožto další vlastnické materiály včetně log konferencí a obrázků Stanley Cupu jsou vlastnictvím NHL, NHL Enterprises, L.P. a příslušných týmů. © NHL Enterprises, L.P. Všechna práva vyhrazena.