Rus Ožiganov o NHL: V Americe se mi nelíbilo, byl jsem jak páté kolo u vozu

Snil, že si zahraje v NHL. O slavné zámořské lize hodně slyšel, Igor Ožiganov věděl, že tohle je hokejová meta číslo jedna. Jenže po dvanácti měsících mluví ruský obránce jinak. Sportovně na soutěž stačil, to bezpochyby, ale život není jen hokej. „V Americe jsem si nezvykl, moc se mi tam nelíbilo," tvrdí v rozhovoru pro ruskou stanici Match TV. A přidává formulaci, která se dá přeložit asi takhle: „Připadal jsem si tam jako páté kolo u vozu."

Šestadvacetiletý rodák z Krasnogorsku zajímal zámořské skauty už v juniorském věku. V roce 2012 si zahrál mistrovství světa dvacítek a se sbornou se probil do finále. Poté Ožiganov rychle zahnízdil v KHL – nejdřív hrál za Novosibirsk, poté za CSKA Moskva.

Stejný dres oblékal jeho kamarád Nikita Zajcev, který na jaře 2017 podepsal s Torontem a u Maple Leafs obstál. Vedení klubu si řeklo, že by nebylo od věci angažovat dalšího ruského beka, terčem zájmu se stal Ožiganov. „Zástupci Toronta za mnou přiletěli, mluvili se mnou hodně často. Tedy mluvili... Volali, ale jelikož nemluvím anglicky, moc jsme si toho neřekli," hlásí upřímně.

Když volal Babcock, musel jsem najít všech pět slovíček, která umím

Jazyková bariéra byla ohromnou překážkou. Příběh Igora Ožiganova budiž varováním pro všechny. kteří touží po NHL. Činovníci Maple Leafs doufali, že rozhodnou hokejové kvality ruského reprezentanta. „Když mi volal Mike Babcock, pozdravil rusky. Jinak jsem ale telefon nebral, ignoroval jsem to. Jednou v autě jsem omylem hovor přijal a on tam znovu  Babcock. Už to nešlo jinak, musel jsem z hlavy dostat všech pět slovíček, která anglicky umím," povídá sebekriticky.

Přesto do toho šel. „Věděl jsem, že když budu hrát špatně, nic mi nepomůže. Ani zájem, který o mě měli. Musím říci, že v Torontu dělali maximum. Absolutně všechno, co slíbili. V ničem mi nelhali. Patří jim velký dík, vůbec na nikoho z organizace si nemohu stěžovat," vzkazuje.

Ožiganov si hned od začátku sezony zajistil místo v prvním týmu a pravidelně hrál NHL. Má dostatek zkušeností i předpokladů. Nasbíral 53 zápasů, vstřelil tři góly a přidal čtyři nahrávky. Splnil, co klub očekával. jenomže postupně to nějak přestávalo být ono. „Moc se mi nelíbil život v Severní Americe," reaguje ruský bek. Přiznává, že si nezvykl. „Neuměl jsem řeč, byl jsem jako přivázaný k Nikitovi Zajcevovi. Sám jsem nikam fo města nechodil. Na nový rok přiletěli moji rodiče i ti od manželky. Bavili jsme se rusky, sem tam někam vyrazili. Když se pak vrátili domů, začalo u mě něco jako deprese."

Jestli mi má sport přinášet pocity štěstí, musím zpátky do KHL

Přitom si uvědomoval, že z hokejového hlediska našel ráj. „Ano, NHL je lepší než Kontinentální liga," hlásí. Z osobních důvodů to nakonec za Atlantikem zabalil. Nekousnul se, nezabojoval. Než se trápit a nebýt šťastný, raději konec. „Už v lednu jsem věděl, že se vrátím. Klub tehdy přivedl Muzzina z Los Angeles a já se posunul na pozici sedmého beka. Toronto mi později nabídlo nový roční kontrakt za stejné peníze, ale já byl rozhodnutý."

Před odchodem do NHL patřil k oporám CSKA Moskva, Ožiganov si však plácl s Kazaní. „Do CSKA jsem nechtěl," přiznává. Doufá, že v Rusku najde dřívější pohodu. Že bude mít zase z hokeje radost. „Dělám krok zpátky, to vím. Ale jestli mám hrát dál, jestli mi má sport přinášet pocity štěstí, musím zpátky do KHL," uzavírá.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter