Radulov se pro Montreal stává nepostradatelným

Buď bude hvězda a pan nepostradatelný, nebo potvrdí pověst zlého chlapce a pro Canadiens to budou vyhozené peníze. Přesně takhle se nahlíželo na Alexandra Radulova před sezonou, když do Kanady přišel z Ruska. Zatím jednoznačně vítězí možnost první, Radulov se opravdu řádí k velkým oporám a tým se na něj může spolehnout.

V sobotu Alex Galchenyuk strávil s novináři víc než minutu, přičemž jedno z hlavních témat byla osoba ruského útočníka Alexandra Radulova. Mladý útočník mluvil a mluvil, ale najednou se prudce otočil doprava. „Hej, kámo! Dlužíš mi večeři, mluvím tady o tobě tak deset minut!“ řekl se Galchenyuk směrem k Radulovovi.

 Jak to řekl, tak se usmál. Ten úsměv byl tak široký, jak byla prázdná branka, která na něj v sobotu během zápasu s Torontem, s trochou nadsázky, křičela, aby uklidil puk do brány. A učinil tak. Nenahrával mu nikdo jiný než Alexandr Radulov, pro kterého to byl už druhý bod večera a sám tak svými nahrávkami porazil Toronto 2:1.

Tenhle výsledek zaprvé zastavil sérii tří porážek v řadě a uklidnil tak naléhavé fandy Montrealu. Také ale ukázal, jak moc podstatným prvkem sestavy Canadiens se ruská hvězda. Dosud Montreal šlapal bez problému, a tak to při hladkém chodu týmu nebylo zase tak moc vidět. Ukázalo se to až na začátku minulého týdne, kdy nemohl hrát a Habs prohráli oba zápasy, v nichž se neobjevil.

A dle jeho vlastních slov se moc dobře necítil už v Chicagu, kde Montreal utrpěl první ze tří po sobě jdoucích porážek. „Nechtěl jsem být mimo, ale jinak to nešlo, protože jsem byl nemocný,“ omlouval se v rozhovoru s médii hned po tom, co byl zvolen první hvězdou zápasu.

Jestliže on takhle utěšoval a utěšoval tak i fanoušky, tak šatna mu to dala pořádně sežrat a na žádné nemoci se nehrálo. Třeba obránce s dělovou ránou Shea Weber před novináři zmínil, že si vzal týden volno, aby byl na zápas takhle dobře připravený. Ale přišla, přirozeně, i slova chvály. Nejprve od kouče Michela Therriena, pak od Alexe Galchenyuka.

„Do týmu toho přináší strašně moc a v sobotu to zase ukázal,“ povídal mladý Američan. „Hraje v obrovské rychlosti, je to až neuvěřitelné. A je to tak každý zápas. Bylo těžké dívat se, jak nás opouští, aby jel domů, protože nám moc pomáhá jak na ledě, tak mimo něj. Přináší s sebou strašně moc energie. Má neskutečný talent, je tak kreativní. Když mu nahraju, hned si hledám prostor na ledě, kdekoliv, protože vím, že ten puk zase dostanu. Takhle bych mohl pokračovat pořád,“ pěl slova chvály na staršího spoluhráče Galchenyuk.

Na ledě Radulov ukazuje, že on rozhodně není víc než tým. Ke konci zápasu s Maple Leafs pohladil Andrewa Shawa po helmě po tom, co zablokoval střelu. Nebo třeba první gól Canadiens. Nejen, že si připsal asistenci, ale gól doslova vybojoval. V rohu přijal tvrdý hit od Nazema Kadriho a v tom samém momentě nahrál na modrou Weberovi. O pár sekund později Byron otevřel skóre zápasu.

Navíc mluví rozumně a skromně. „Snažím se prostě trénovat a hrát, jak nejlépe umím. Pracuju vášnivě, je to hokej,“ povídal.

Třicetiletý Rus se zatím svým přístupem a produktivitou (3+13 v 17 zápasech) určitě za 5,75 milionů ročně vyplácí. 

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter