Prezidentova trofej. Kdo dokázal společně s ní vyhrát i Stanley Cup?

Prezidentova trofej je udělována od sezóny 1985-86 týmu, který získá v základní části nejvyšší počet bodů. Do dnešní doby ji dokázalo vyhrát 17 mužstev. Nejčastěji, šestkrát, se z trofeje radovali hráči Detroitu Red Wings. Ale jen málokdo dokázal v jedné sezóně vyhrát jak Prezidentovu trofej, tak i Stanley Cup. Jak dlouhá je tedy cesta od vítězství v základní části k zisku Stanley Cupu?

Dlouhá a trnitá. "Mission 16 W" neboli "Cesta k šestnácti vítězstvím", tak bývá označována cesta legendy Bostonu Raye Bourquea, toho času v dresu Lavin z Colorada, za vysněným cílem. Přesně tolik vítězství je potřeba v playoff NHL k zisku poháru Lorda Stanleyho. Vítězství v základní části soutěže je dobrým odrazovým můstkem pro boje v playoff, ovšem ne každý držitel Prezidentovy trofeje dokáže svou plavbu rozbouřenými vodami playoff ukormidlovat až do přístavu, kde čeká odměna v podobě stříbrného poháru. Podívejme se na ty, kteří tuto náročnou misi dokázali splnit:

1987 – Edmonton Oilers

Našlapaný tým kolem superhvězdy Gretzkyho vyhrál se 106 body základní část s šestibodovým náskokem před Letci z Philadelphie. Tato dvě mužstva obsadila první dvě místa po základní části potřetí za sebou. Utkala se i ve finále Stanley Cupu. Zatímco Oilers ztratili cestou do finále jen dva zápasy, cesta Letců byla o poznání trnitější. V prvním kole vyřadili Rangers po šesti zápasech, ve druhém kole potřebovali ke zdolání Ostrovanů dokonce maximální počet sedmi zápasů. V konferenčním finále pak udolali Montreal 4:2. Finálová série byla obrovskou bitvou. Zatímco Oilers spoléhali na svou smrtící ofenzívu, Flyers se vyznačovali zodpovědnou obranou, za kterou vládnul držitel Vezinovy trofeje a pozdější generální manažer Ron Hextall. Rozhodující sedmý zápas vyhráli Olejáři 3:1 a získali svůj třetí titul.

1989 – Calgary Flames

Podruhé za sebou dokázali Flames ovládnout základní část, ale teprve na druhý pokus se jim podařilo udržet si formu až do úplného závěru. Postupně vyřadili Vancouver, LA Kings, Chicago a ve finále se střetli s Montrealem. Bylo to opakování finále z roku 1986 a bylo to také naposledy, co se ve finále utkala pouze kanadská mužstva. Vítězstvím 4:2 na zápasy se Flames stali prvním “přestěhovaným” týmem (původní Atlanta Flames se do Calgary přesunuli před sezónou 1980-81), který vyhrál Stanley Cup. Pro Canadiens to byla první prohraná finálová série od roku 1967. A aby toho nebylo málo, bylo to posedmé za sebou, kdy se do finále dostalo alespoň jedno mužstvo z kanadské provincie Alberta (Edmonton 1983-85, 1987-88 a Calgary 1986, 1989). Další zajímavostí tohoto finále byly dva kapitáni v dresu Calgary Flames, Jim Peplinski a Lanny MacDonald.

1994 - New York Rangers

Parta kolem Marka Messiera, Briana Leetche a Mikea Richtera ovládla základní část se ziskem 112 bodů, s šestibodovým náskokem na rivaly z Atlantické divize, New Jersey Devils. Právě tato dvě mužstva si to rozdala v semifinále o to, kdo bude pokračovat v boji o pohár Lorda Stanleyho. Po pěti zápasech vedl tým z Newarku 3:2 a zdálo se, že si kráčí pro titul. Do toho vystoupil kapitán Jezdců Mark Messier a pronesl k fanouškům asi nejslavnější „garanční“ řeč, ve které se zaručil, že šestý zápas zvládnou a sérii vrátí do New Yorku. Co řekl, také splnil, k tomu přidal vítězný gól dorážkou střely Alexeje Kovaljova. Po vítězném sedmém zápase je ve finále čekal, možná trochu překvapivě, tým z Vancouveru, který se opíral především o střeleckou formu „Ruské rakety“ Pavla Bureho. Rangers si však šli systematicky za svým cílem a po výsledku 4:3 mohli slavit první titul od roku 1940.

1999 - Dallas Stars

Podruhé za sebou ovládl základní část tým z Dallasu. A na podruhé se mu konečně podařilo zúročit formu ze základní části, když se postupně prokousal přes Edmonton, St. Louis a Colorado až do finále, kde na něj čekalo Buffalo Sabres, opírající se především o skvěle chytajícího Haška. Dominátor předváděl obvyklé výkony na vynikající úrovni, přesto to na kompaktně hrající Dallas nestačilo. O zisku poháru rozhodl ve třetím prodloužení šestého zápasu kanonýr Brett Hull gólem, o kterém se ještě dlouho diskutovalo a zřejmě diskutovat bude. Nicméně platil a Stanleyův pohár tak poprvé a doposud naposledy putoval do Dallasu. 

2001 - Colorado Avalanche

Colorado Avalanche podruhé v historii vyhrálo Prezidentovu trofej a podruhé v historii se probojovalo do finále playoff. Svou první finálovou účast v roce 1996 přetavilo v zisk poháru. Finálová série mezi Coloradem a New Jersey Devils přinesla několik dalších zajímavostí. Poprvé od roku 1994 bylo zapotřebí všech sedmi zápasů k určení vítěze. Taky se poprvé ve finále utkaly týmy, které byly přestěhovány, přejmenovány a jejichž historie se protnula ve stejném místě. New Jersey Devils se původně jmenovalo Colorado Rockies a sídlilo v Denveru. Na East Rutheford byli Devils přesunuti před sezónou 1981-82, zatímco Colorado Avalanche se do Denveru přestěhovalo před sezónou 1995-96 z Quebecu, kde působilo jako Quebec Nordiques. Colorado vyhrálo sérii poměrem 4:3 a získalo svůj druhý titul. Asi nejdojemnějším okamžikem byla chvíle, kdy kapitán Lavin Joe Sakic předal pohár veteránu Rayovi Bourquemu a umožnil mu tak pozvednout ho nad hlavu jako prvnímu.

2002 - Detroit Red Wings

V této sezóně nebylo moc co řešit. Rudá křídla prošla suverénně základní částí, nasbírala celkem 116 bodů, o 15 víc než druzí Medvědi z Bostonu. Cesta za desátým titulem začala sice dvěma domácími porážkami s Vancouverem, ale pak už následovalo 21 zápasů, v nichž nasbírala potřebných 16 vítězství. Pro jejich soupeře, Carolinu Hurricanes, to byla první účast ve finále. V dresu Rudých křídel oslavili svůj první triumf v poháru mj. veteráni Dominik Hašek, Luc Robitaille nebo obránce Steve Duchesne. Chris Chelios si pohár potěžkal po dlouhých 16 letech, naposledy vyhrál v roce 1986 ještě v dresu Montreal Canadiens.

2008 - Detroit Red Wings

Tým z města motorů si svůj “double” zopakoval o šest let později. Prezidentovu trofej získal za zisk 115 bodů v základní části. Na cestě do finále postupně vyřadil Nashville Predators, Colorado Avalanche, Dallas Stars. Ve finále čekali Red Wings Tučňáci z Pittsburghu, pro které to byla třetí účast ve finále. Naposledy si zahráli finále v roce 1992, kdy porazili Chicago Blackhawks, v jehož dresu hrál tehdy i Chris Chelios, nyní veterán obrany Rudých křídel. Zajímavostí byl pátý zápas série, který rozhodl pro Pittsburgh ve třetím prodloužení Petr Sýkora. Zápas se tak stal pátým nejdelším utkáním playoff v dějinách. Finálovou sérii lépe zvládl Detroit. Po šesti zápasech mohl slavit svůj jedenáctý titul. 

2013 - Chicago Blackhawks

Sezónu zkrácenou kvůli dohadům o podobě nové kolektivní smlouvy ovládli Jestřábi z Chicaga. Po odehraných 48 utkáních měli na svém kontě 77 bodů a získali svou druhou Prezidentovu trofej. Pittsburgh Penguins skončili druzí s odstupem pěti bodů. Boje v playoff začalo Chicago přesvědčivým vítězstvím 4:1 nad Minnesotou. Ve druhém kole ho pořádně potrápil Detroit, který vedl v sérii již 3:1, ale Chicago se nevzdalo, sérii vyrovnalo a v prodloužení sedmého zápasu rozhodlo o postupu. V konferenčním finále Blackhawks jasně přejeli obhájce titulu Los Angeles Kings v pěti zápasech. Ve finále je čekal tým z Bostonu. Bylo to první finále mužstev Original Six od roku 1979 a také historicky první finále mezi těmito týmy. V dresu Bruins se představil i Jaromír Jágr, pro kterého to byla třetí účast ve finále, první od roku 1992. Po 21 letech měl tak znovu možnost sáhnout si na legendární “Starý křapáč”. Rozjeté Chicago však bylo nad síly mužstva z Bostonu a po šesti zápasech bylo rozhodnuto. Jestřábi popáté získali Stanleyův pohár a jako osmý (a zatím poslední) tým, zaznamenali “double”, tedy vítězství v základní části a vítězství v playoff.

Přidá se letošní držitel Prezidentovy trofeje tým Tampa Bay Lightning k této skupince “vyvolených”? Odpověď budeme znát nejpozději začátkem června

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter